Samostatné podávání alfa-1-antitrypsinu může výrazně zlepšit kvalitu života pacientů
Léčba deficitu alfa-1-antitrypsinu (AATD) vyžaduje celoživotní podávání intravenózních infuzí této látky, a to každý týden a většinou ve zdravotnických zařízeních. Diskutuje se o možnosti aplikace AAT v domácím prostředí. Tématu bylo věnováno i sympozium konané v rámci kongresu Evropské respirační společnosti (ERS), který proběhl v listopadu 2019 v Madridu.
Zvýšení adherence a kvality života
Podávání alfa-1-antitrypsinu je jedinou dostupnou možností léčby, která cílí na patogenetický podklad postižení plic při AATD. Nutnost cestování a zdlouhavého každotýdenního čekání ve zdravotnickém zařízení na aplikaci AAT ve schválené dávce (60 mg/kg) ovšem u mnoha nemocných přispívá k nespokojenosti s léčbou a snížení adherence. Podávání infuze v domácím prostředí tedy může výrazně zlepšit kvalitu života pacientů.
Není přitom důvod pacientům s AATD tuto eventualitu odpírat, jelikož u jiných vzácných vrozených onemocnění, jako jsou hereditární angioedém nebo hemofilie, již domácí aplikování léčiv možné je. V souvislosti s rozšířením domácího podání AAT je samozřejmě nutné nejprve edukovat pacienty i jejich rodiny, nejlépe formou praktického vyzkoušení aplikace léku.
Samostatné podávání AAT z pohledu lékaře i pacienta
Z pohledu pacienta při domácí aplikaci AAT dominuje hlavně větší nezávislost, flexibilita a kontrola léčby přímo samotným pacientem. Podle sdělení samotných pacientů je po zacvičení aplikace AAT velmi jednoduchá. Naprostá většina nemocných nemívá s aplikací žádný problém. Jako velmi důležitou oceňují i dostupnost rady a pomoci.
Z pohledu lékaře je stěžejní vybrat pro domácí léčbu vhodné pacienty, ať už co se týče věku, laterality, motivace, stavu onemocnění u konkrétního jedince nebo mentálních schopností. Lékaři se většinou nejvíce obávají ztížené kontroly, zda pacient dodržuje léčebný režim a pravidelně užívá lék. Zapojení nemocných do aplikace léčby nicméně v konečném důsledku přináší dvojí pozitivní efekt – minimalizuje zátěž pro zdravotnický systém a zvyšuje pohodlí a flexibilitu pacientů.
(epa)
Zdroj: Zanichelli A., Skålvoll K., Sandhaus R. A. et al. Living with alpha-1 antitrypsin deficiency: empowering patients and healthcare professionals. EMJ Respir 2019; 7 (1): 51−58.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
