Jak a čím prospívá odborníkům i pacientům Národní registr AATD
Vzhledem k tomu, že deficitu alfa-1-antitrypsinu (AATD) zatím stále není věnována dostatečná pozornost, je třeba všemi cestami šířit odborné povědomí o této dědičné chorobě. I to je jedním z cílů Národního registru AATD. Ten sbírá data pacientů mj. s cílem sledovat průběh postižení v rámci přirozené progrese onemocnění, stanovit nejvhodnější prognostické markery a monitorovat přítomnost, případně progresi dalších orgánových postižení u těchto nemocných.
Deficit α1-antitrypsinu
Deficit α1-antitrypsinu (AATD) je dědičné onemocnění, které bylo poprvé popsané v roce 1963 Laurellem a Erikssonem. Jeho objev souvisel s vývojem plicního emfyzému v mladém věku. Vzniká na základě defektu genu AAT, který je lokalizovaný na chromosomovém segmentu 14q31-32.3. V dnešní době lze pozorovat více než 100 variant tohoto genu a v důsledku kombinování alel dochází k vytváření různých homozygotních i heterozygotních konstitucí. Od konkrétní poruchy a kombinace alel se poté odvíjí riziko orgánového postižení.
Diagnostika, záchyt a prevalence
Přesný počet jedinců s AATD není znám. Odhaduje se, že celosvětově se vyskytuje kolem 3,5 milionu osob s tímto onemocněním. Vzhledem k tomu, že v dnešní době není doporučený plošný screening, je záchyt nemocných velmi malý. Vyšetření probíhá zejména u mladších osob se stanovenou diagnózou chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Odhadem asi 1 % všech pacientů s CHOPN má své onemocnění (spolu)podmíněné AATD. Identifikace AATD probíhá na základě sérové koncentrace α1-antitrypsinu, jehož normální hladina se pohybuje v rozmezí 1,0–2,0 g/l. Pokud hladina klesne pod dolní limit normy, jedná se o AATD. Hranice mezi lehkým a těžkým deficitem je stanovena na 0,5 g/l.
Klinické projevy
CHOPN je hlavním orgánovým projevem deficitu α1-antitrypsinu. U jedinců s těžkým deficitem bývají projevy CHOPN pozorovány již ve třetí dekádě života a diagnostikováni bývají obvykle o dekádu později. Samotný těžký deficit však nemusí nutně vést k postižení plic, velkou roli zde hrají vnitřní a vnější faktory, zejména kouření cigaret.
Často postiženým orgánem bývají také játra. V tomto případě záleží na konkrétním defektu, jelikož některé varianty AATD nezapříčiňují postižení jater (příkladem je situace, kdy protein AAT není tvořen vůbec), u jiných však hromadění polymerů defektních proteinů AAT a následná apoptóza hepatocytů mohou vést až k cirhóze jater. Vývojem cirhózy jater je ohrožena zhruba třetina nemocných. Vzácně se mohou objevovat také postižení kůže (panikulitida), střev nebo jiných orgánů.
Možnosti terapie
V případě stanovení diagnózy AATD je pacientům doporučováno zanechat kouření. Nekuřáctví je jedním z indikačních kritérií pro podání augmentační terapie, která je zatím jediným nemoc modifikujícím přístupem. Jedná se o intravenózní infuzi purifikovaného AAT získaného z plazmy zdravých dárců, podávanou zpravidla 1× týdně.
Poté, co vznikl Národní registr AATD, byla indikační kritéria k augmentační léčbě pozměněna. Důvodem byly nové poznatky, na jejichž základě jsou k ní od roku 2019 indikovaní i pacienti s mírnějším postižením. Cílem je dodat jim léčbu včas a zpomalit tak progresi onemocnění. Augmentační terapie se nedoporučuje pro pacienty s postižením jater, jejichž obtíže se řeší stejným způsobem jako u ostatních jaterních onemocnění nesouvisejících s AATD.
Národní registr AATD
Národní registr AATD je neintervenční retrospektivně prospektivní longitudinální studie zahrnující pacienty s deficitem α1-antitrypsinu. Vzhledem k tomu, že deficitu α1-antitrypsinu není věnována velká pozornost, jedním z hlavních cílů je šířit odborné povědomí o této dědičné chorobě. Registr sbírá data pacientů s těžkým nebo vzácným deficitem α1-antitrypsinu bez ohledu na typ orgánového postižení a věk, s cílem sledovat průběh postižení plic v rámci přirozené progrese onemocnění, stanovit nejvhodnější parametry sledování k charakteristice progrese postižení plic a vyjádření prognózy onemocnění, dále sledovat jedince s žádným nebo minimálním postižením plic a v neposlední řadě monitorovat přítomnost, případně progresi dalších orgánových postižení.
V registru jsou shromažďována data pacientů s AATD, kteří souhlasili se zapojením do studie. V červenci 2021 bylo evidováno 135 nemocných, 66,7 % z nich tvořili muži. Iniciátorem registru je garant centra diagnostiky a léčby deficitu α1-antitrypsinu při Pneumologické klinice 1. LF UK a FTN v Praze MUDr. Jan Chlumský, Ph.D.
Fungování systému
Data jsou sbírána pomocí elektronických formulářů v rámci systému CLADE-IS vyvinutého Institutem biostatistiky a analýz, s. r. o., pro sběr a management dat v klinických studiích. CLADE-IS (Clinical Data Warehouse – Information System) patří mezi nejmodernější systémy elektronického sběru dat. Představují efektivní alternativu tradičního sběru dat pomocí papírových formulářů, s nimiž souvisela nutnost jejich přepisu do relační databáze.
Systém dovoluje lékařům zadávat a kontrolovat data v reálném čase, on-line validační pravidla navíc zajišťují kvalitu dat už při jejich zadávání. Systém lze použít napříč různými zařízeními a pracuje na většině dostupných webových prohlížečů, není tedy zapotřebí instalovat žádný další software. Do rozhraní systému mohou vstupovat pouze pověřené osoby na základě svého unikátního přihlašovacího jména a hesla. Pro každého pacienta/případ je vygenerováno unikátní ID, což zaručuje, že data v systému jsou anonymizovaná (neumožňují identifikaci konkrétního pacienta). Jsou tak splněna platná pravidla ochrany osobních údajů.
Institut biostatistiky a analýz (IBA)
Institut biostatistiky a analýz, s. r. o. (IBA) je spin off společností Masarykovy univerzity v Brně, fungující od roku 2014. Zaměřuje se především na oblast řízení projektů klinického výzkumu, real-world evidence (RWE) projekty, organizaci a management klinických studií (zejména neintervenčních studií a zdravotnických registrů). Na tuto hlavní aktivitu navazují i další nabízené a poskytované služby jako podpora market access, analýzy nákladové efektivity, farmakovigilance, analýzy klinických dat, vývoj vlastních softwarových produktů a grafický design.
MUDr. Jan Chlumský, Ph.D.
Pneumologická klinika, 1. LF UK a FTN, Praha
Ing. Kateřina Kusalová
Institut biostatistiky a analýz, s. r. o., Brno
Zdroje:
1. Laurell C. B., Eriksson S. The electrophoretic α1-globulin pattern of serum in α1-antitrypsin deficiency. 1963. COPD 2013; 10 (Suppl. 1): 3–8, doi: 10.3109/15412555.2013.771956.
2. Chlumský J., Kusalová K. CHOPN a deficit α1-antitrypsinu: Co říkají data z národního registru? Acta medicinae 2020; 8: 58–60.
3. Chlumský J. Augmentační léčba CHOPN na podkladě deficitu α₁ antitrypsinu. Remedia 2016; 26 (6); 500–502.
4. Chronická obstrukční plicní nemoc na podkladě deficitu alfa-1 antitrypsinu. Thomayerova nemocnice, 2021. Dostupné na: https://alfa1.cz/index.php
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
