Deficit alfa-1-antitrypsinu a riziko COVID-19

Protektivní účinek AAT při infekci koronavirem

AAT je nejhojnější inhibitor serinových proteáz v lidské plazmě. Jeho hlavní funkcí je ochrana plicního parenchymu před proteolytickým poškozením. Předběžné studie naznačují, že AAT může díky inhibici proteázy TMPRSS2, která je nutná pro štěpení glykoproteinů virových kapsid, znesnadňovat vstup viru SARS-CoV-2 do buněk hostitele.

In vitro experimenty provedené kolektivem vědců z německých univerzit na lidských kulturách plicních buněk a plicních organoidech ukázaly, že AAT je skutečně schopen inhibovat vstup viru SARS-CoV-2 do buněk. Na základě těchto výsledků byl koncentrát AAT podán 9 hospitalizovaným pacientům s mírným až středně těžkým průběhem COVID-19. Všichni pacienti se uzdravili a byli propuštěni z nemocnice v dobrém stavu. AAT se jeví jako slibný kandidát pro léčbu COVID-19 a je testován v několika běžících klinických hodnoceních fáze II, u nichž ovšem dosud nejsou k dispozici ani předběžné výsledky.

Poruchy spojené s deficitem AAT

Pacienti s mutací v genu SERPINA1 kódujícím AAT mají zvýšené riziko chronické obstrukční plicní nemoci. Mezi časté komorbidity deficitu AAT patří také zvýšený krevní tlak, chronické onemocnění ledvin a diabetes, což odpovídá rizikovým faktorům těžkého průběhu onemocnění COVID-19. Objevily se proto obavy, že pacienti s AATD představují vzhledem k onemocnění COVID-19 rizikovou populaci.

Deficit AAT jako rizikový faktor COVID-19

Byla pozorována signifikantní korelace mezi frekvencí výskytu mutací způsobujících AATD v populaci a mortalitou na COVID-19 v dané zemi. Interpretace těchto pozorování je však obtížná, vzhledem k množství zavádějících proměnných, jako je socioekonomický status a etnicita obyvatel.

Pozorování z Velké Británie

Ve Velké Británii byla provedena observační studie, která měla k dispozici data 60 446 osob, jež podstoupily genetické testy mutací způsobujících AATD a zároveň byly testovány na infekci koronavirem v období do 18. února 2021. Frekvence výskytu potvrzených infekcí SARS-CoV-2 byla u nositelů mutantních alel srovnatelná se zdravými jedinci a pohybovala se v rozsahu 2−3 %. V populaci s mírným AATD nebyla pozorována ani vyšší míra úmrtí na COVID-19. Autoři udávají, že vzhledem k malému souboru účastníků s těžkým AATD nelze činit jednoznačný závěr o riziku v této podskupině.

Data z Portugalska

Deficit AAT má v portugalské populaci vysokou prevalenci a zároveň bylo Portugalsko během podzimní vlny pandemie v roce 2021 jednou ze zemí s nejvyšším počtem úmrtí na COVID-19. Dle retrospektivní analýzy dat 77 pacientů s AATD léčených na plicní klinice univerzitní nemocnice v Portu se SARS-CoV-2 nakazilo 9 osob (12 %). Nakažení pacienti měli oproti ostatním signifikantně nižší počáteční hladinu AAT (0,43 ± 0,12 g/l vs. 0,66 ± 0,28 g/l; p = 0,012). Autoři uzavírají, že pacienti s těžkým AATD mohou být zvláště náchylní k onemocnění COVID-19 a je třeba je pečlivě sledovat.

Italský průzkum

V květnu 2020 provedl tým z italského Centra pro diagnostiku dědičného deficitu AAT mezi svými pacienty s těžkým deficitem dotazníkové šetření, které se týkalo onemocnění COVID-19, jeho průběhu, příznaků a nutnosti hospitalizace. Zjištěné údaje byly srovnány s údaji běžné populace. V kohortě 209 pacientů s těžkým AATD byla pozorována vyšší incidence infekcí ve srovnání s běžnou populací (relativní riziko [RR] 8,8; 95% interval spolehlivosti [CI] 5,1−20,2; p < 0,0001).

Závěr

U pacientů s mírným AATD zatím nebylo pozorováno vyšší riziko infekce koronavirem či těžkého průběhu onemocnění. U pacientů s těžkým AATD by riziko onemocnění COVID-19 mohlo být vyšší, dokud však nebudou k dispozici data z prospektivních studií s velkými soubory pacientů, nelze činit jednoznačné závěry.

(este)

Zdroje:
1. Yang C., Chapman K. R., Wong A., Liu M. α1-antitrypsin deficiency and the risk of COVID-19: an urgent call to action. Lancet Respir Med 2021; 9 (4): 337−339, doi: 10.1016/S2213-2600(21)00018-7.
2. Ritzmann F., Chitirala P., Krüger N. et al; AAT-in-COVID-19 Study Group. Therapeutic application of alpha-1 antitrypsin in COVID-19. Am J Respir Crit Care Med 2021; 204 (2): 224−227, doi: 10.1164/rccm.202104-0833LE.
3. Schneider C. V., Strnad P. SARS-CoV-2 infection in alpha1-antitrypsin deficiency. Respir Med 2021; 184: 106466, doi: 10.1016/j.rmed.2021.106466.
4. Faria N., Costa M. I., Gomes J., Sucena M. Alpha-1 antitrypsin deficiency severity and the risk of COVID-19: a Portuguese cohort. Respir Med 2021; 181: 106387, doi: 10.1016/j.rmed.2021.106387.
5. Ferrarotti I., Ottaviani S., Balderacchi A. M. et al. COVID-19 infection in severe alpha 1-antitrypsin deficiency: looking for a rationale. Respir Med 2021; 183: 106440, doi: 10.1016/j.rmed.2021.106440.