AATD stále masivně poddiagnostikovaný. Nové brněnské pracoviště nabízí volné kapacity pro léčbu i konzultace kolegům v terénu

Pro kolik pacientů znamená otevření centra zlepšení dostupnosti péče? A jde o jediný důvod, proč došlo k rozšíření tuzemských kapacit o další pracoviště?

Jedná se o významnou pomoc nejen pro nemocné z Jihomoravského kraje, ale i z dalších oblastí Moravy. Nově se mohou léčit v našem centru a nemusejí zdlouhavě dojíždět. O jaké číslo se bude jednat, je zatím těžké předpovědět, ale předpokládáme, že do budoucna se může jednat až o 40 pacientů.

Jakou péči mohou pacienti v novém centru očekávat? A kolik jich zde již léčíte?

Pacientům můžeme nabídnout jak diagnostickou, tak terapeutickou část programu substituční terapie deficitu alfa-1-antitrypsinu. Aktuálně máme ve sledování 11 pacientů a u 4 již terapie probíhá. Na první pohled jsou to malá čísla, ale vzhledem k tomu, že centrum zahájilo činnost v květnu, jde o slušný rozjezd.

Zavedli jste nebo plánujete zavést organizační či jiná opatření k podpoře záchytu tohoto onemocnění?

Na naší klinice standardně provádíme vyšetření hladiny alfa-1-antitrypsinu u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). V rámci edukačních aktivit se pak snažíme o zvýšení povědomí o tomto onemocnění.

Jaká část nemocných nemá onemocnění diagnostikované?

Přesná čísla nejsou známá, nicméně může se jednat až o 80−90 procent pacientů.

Předpokládám, že AATD zachycují převážně pneumologové či alergologové. Ale nemoc se může projevit i jiným orgánovým postižením. Čeho by si tedy měli všímat lékaři dalších specializací?

Nejčastěji se jedná o onemocnění jater. Deficit alfa-1-antitrypsinu je také nejčastější příčinou transplantace jater v dětském věku.

Co znamenala pandemie COVID-19 pro pacienty s AATD? Přispěla nějak k většímu záchytu onemocnění?

Epidemie COVID-19 znamenala naopak komplikace pro tyto pacienty. A pravděpodobně došlo bohužel spíše ke snížení záchytu těchto pacientů.

Je třeba všechny pacienty s CHOPN testovat na AATD? Kteří z nich jsou pokládáni za možné „adepty“ tohoto genetického onemocnění?

V ideální situaci je vhodné otestovat všechny nemocné, které ve svých ambulancích máte. Samozřejmě pokud narážíte na komplikace organizační či ekonomické, je vhodné otestovat minimálně pacienty mladšího věku s rozvinutým emfyzémem.

Jak je nastavena spolupráce s dalšími pracovišti?

Jak bylo uvedeno výše, vyšetření AATD je standardní součástí jednotlivých diagnostických protokolů. Také poskytujeme konziliární činnost pro okolní pracoviště. Proto pokud má některý z kolegů dotaz či pacienta ke konzultaci, je ideální se na nás co nejdříve obrátit.

Kdo je následně indikovaný k substituční léčbě AATD? A jsou tato kritéria nastavena ideálně?

Jedná se o pacienty s CHOPN a prokázaným AATD. Co se týká indikačních kritérií, největší problém vidím v nutnosti splňovat hodnoty FEV₁ < 60 %. Podle mě nedává příliš smysl léčit pacienty až v pokročilém stadiu onemocnění. Naopak bychom se měli snažit, aby u nich díky substituci AAT vůbec k poklesu plicních funkcí nedošlo.

Pokud se pacient rozhoduje mezi pražským a brněnským centrem, jaké faktory má brát v úvahu kromě bydliště? Liší se nějak přístup obou pracovišť?

Po medicínské stránce lze v obou centrech očekávat stejný přístup, který vychází z jednotlivých doporučení a úhradových kritérií terapie. Pro nemocné z bližšího okolí je samozřejmě obrovskou výhodou absence cestování. Zde je přítomen jednoznačný benefit s ohledem na kvalitu jejich života.

Protože je naše centrum novější, máme aktuálně volné kapacity nejen pro pacienty na léčbě, ale i pro konzultace. Pokud mají kolegové jakýkoli dotaz či pacienta k referenci, mohou nás kontaktovat e-mailem na adrese: plicni@fnbrno.cz

MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz