Antidiabetické, antioxidační a protizánětlivé působení mangiferinu
Mangiferin je přírodní látka primárně získávaná z rostliny Mangifera indica (mangovníku indického). Tvoří součástí různých extraktů a bylinných směsí, je využíván pro svůj antioxidační a protizánětlivý účinek a dále například i pro pozitivní vliv při diabetu 2. typu (DM2).
Úvod
Kromě zmíněného výskytu v kůře, plodech a kořenech stromu Mangifera indica se mangiferin dá izolovat z dalších rostlin zařazených do 16 různých čeledí. Strukturně patří mezi xanthony s cukernou složkou vázanou přes uhlík (tzv. C-glykosid).
Biologické účinky
Mangiferin působí zejména antioxidačně. V experimentech, kdy byla v přítomnosti iontů železa vyvolána peroxidace lipidů a také oxidační poškození 2-deoxyribózy, byl mangiferin schopen inhibovat oba tyto procesy. Mechanismus působení spočívá v chelataci iontů železa. Pro chelataci jsou nezbytné hydroxylové skupiny ve struktuře na sousedních atomech, kterých mangiferin obsahuje hned několik.
Dále bylo popsáno protizánětlivé působení, a to snížením fosforylace nukleárního faktoru kappa B (NF-κB) a jeho signální dráhy. Kromě toho byla snížena fosforylace další signální dráhy – JAK1-STAT1/3.
Obě popsané aktivity se projevují například u mozkové ischémie, při které dochází ke ztrátám neuronů tvorbou radikálů a excitotoxicitou. Mangiferin u potkanů s tímto poškozením snížil peroxidaci lipidů, dále redukoval aktivitu prozánětlivých faktorů (interleukinu IL-1β a tumor nekrotizujícího faktoru α), zvýšil aktivitu antioxidačně působící superoxiddismutázy a také zvýšil hladinu glutathionu a protizánětlivě působícího IL-10.
Mangiferin v in vitro experimentu ochránil mozkovou buněčnou linii před neurotoxickým působením beta-amyloidu. Má tedy potenciál zpomalit postup Alzheimerovy choroby. Podobně mangiferin potlačoval poškození jaterních buněk aktivací nukleárního faktoru E2 (Nrf2) a inhibicí inflamasomu.
Antidiabetické působení mangiferinu je pravděpodobně dáno jeho schopností inhibovat tyrosinfosfatázu 1B (PTP1B), která potlačuje normální aktivaci inzulinové signální kaskády a podílí se tak na inzulinové rezistenci. Tento efekt byl prokázán i po podání myším KK-Ay, které mají DM2 a rezistenci vůči inzulinu. Mangiferin snížil glykémii nemocných myší, ale zdravé jedince neovlivnil.
Biologická dostupnost
Vzhledem k chemické struktuře mangiferinu je očekávatelné, že se bude jen málo absorbovat po perorálním podání. Provedené farmakokinetické studie svědčí o tom, že biologickou dostupnost lze signifikantně zvýšit podáním mangiferinu v kombinaci s jinými bylinnými extrakty, popřípadě v komplexu s β-cyklodextrinem.
Závěr
Na základě uvedených údajů lze konstatovat, že mangiferin má příznivé antioxidační, protizánětlivé a antidiabetické účinky. S ohledem na optimalizaci biologické dostupnosti je vhodné jej podávat v kombinaci s dalšími léčivými rostlinami.
(jtr)
Zdroj: Jyotshna, Khare P., Shanker K. Mangiferin: a review of sources and interventions for biological activities. BioFactors 2016; 42: 504–514, doi: 10.1002/biof.1308.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
