#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Post-hoc analýza vlivu kouření na efekt léčby baricitinibem u pacientů s revmatoidní artritidou

29. 5. 2018

Efektivita některých terapeutických strategií v léčbě revmatoidní artritidy (RA) je snížená u pacientů-kuřáků. Cílem této post-hoc analýzy dat ze 2 klinických studií fáze III bylo zhodnotit vliv kouření na výsledky léčby baricitinibem.

Baricitinib v léčbě revmatoidní artritidy

V současnosti se ve farmakologické léčbě revmatoidní artritidy (RA) uplatňuje použití nesteroidních antirevmatik, kortikoidů a tzv. DMARDs (disease modifying antirheumatic drugs). Mezi ně patří jak starší generace tzv. konvenčních DMARDs (např. methotrexát), tak i novější skupina cílených léčiv, které mohou být zacíleny proti TNF-α, interleukinu 6, imunitním kostimulačním molekulám či povrchovému antigenu CD20 B lymfocytů. Do skupiny cílených DMARDs se řadí také baricitinib, specifický inhibitor Janusových kináz JAK1 a 2 – proteinů, jež se podílejí na patogenezi RA. Baricitinib je používán buď v monoterapii, nebo v kombinaci s methotrexátem u pacientů se středně těžkou a těžkou formou RA.

Analyzované studie

Do analýzy byla zahrnuta data z klinických studií fáze III RA-BEAM a RA-BUILD. Ve studii RA-BEAM byli pacienti neodpovídající na methotrexát randomizováni do 3 skupin: první skupina (n = 488) dostávala 1× denně placebo, druhá skupina (n = 487) 1× denně 4 mg baricitinibu a třetí skupina (n = 330) 40 mg adalimumabu každé 2 týdny.

Ve studii RA-BUILD byli pacienti, kteří nereagovali adekvátně na předchozí léčbu konvenčními DMARDs, randomizováni do 3 skupin: první dostávala placebo 1× denně (n = 228), druhá 1× denně 2 mg baricitinibu (n = 229) a třetí 4 mg baricitinibu (n = 227).

V obou studiích pacienti nadále kromě cílených DMARDs (adalimumabu či baricitinibu) nebo placeba dostávali také konvenční DMARDs. Do post-hoc analýzy bylo celkem zařazeno 716 pacientů dostávajících placebo a 714 pacientů léčených 4 mg baricitinibu denně.

Výsledky a závěr

Mezi 1430 pacienty, jejichž data byla analyzována, bylo 20,3 % kuřáků. Status kuřák vs. nekuřák na začátku studie neměl statisticky signifikantní vliv na klinické výsledky léčby baricitinibem po 24 týdnech léčby. Mírně odlišný trend byl nalezen v hodnocení radiologické progrese pomocí modifikovaného celkového Sharpova skóre. V tomto případě byl efekt baricitinibu na zpomalení progrese výraznější u nekuřáků, avšak rozdíl nedosáhl statistické významnosti.

(alz)

Zdroje:
1. Curtis J., Emery P., Burmester G. et al. THU0114 Effects of smoking on baricitinib efficacy in patients with rheumatoid arthritis: pooled analysis from two phase 3 clinical trials. Ann Rheum Dis 2017; 76: 244.
2. Al-Salama Z. T., Scott L. J. Baricitinib: a review in rheumatoid arthritis. Drugs 2018 Apr 23; doi: 10.1007/s40265-018-0908-4 [Epub ahead of print].



Štítky
Dermatologie Dětská dermatologie Dětská revmatologie Revmatologie
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#