Ovlivňují csDMARDs a kortikosteroidy účinnost a bezpečnost baricitinibu?

Terapie revmatoidní artritidy

Methotrexát (MTX) je první volbou v terapii revmatoidní artritidy. V případě, že je MTX špatně tolerován, je možné využít jiná csDMARDs (konvenční syntetická chorobu modifikující antirevmatika), jako jsou leflunomid, sulfasalazin a hydroxychlorochin. Při zvýšené aktivitě onemocnění se zařazují kortikosteroidy.

Baricitinib je orálně podávaný selektivní inhibitor Janusových kináz (JAK1 a JAK2) schválenÝ ve více než 50 zemích, včetně České republiky, pro léčbu pacientů se středně závažnou až závažnou aktivní RA, kteří dostatečně neodpovídali na léčbu jedním či více chorobu modifikujícími antirevmatiky, případně tuto léčbu netolerovali.

Studie zařazené do analýzy

Do post hoc analýzy byla zařazena data z klinických studií s baricitinibem RA-BEAM a RA-BUILD. Do obou studií byli zařazeni pacienti s nedostatečnou odpovědí na csDMARD s nejméně 6 oteklými či citlivými klouby.

Ve studii RA-BEAM bylo vyžadováno užívání stabilní dávky MTX (7,5–25 mg/týden), a pokud to bylo nutné, mohli pacienti užívat hydroxychlorochin (max. 400 mg/den) nebo sulfasalazin (max. 3000 mg/den). Ve studii RA-BUILD bylo povoleno užívání MTX (7,4–25 mg/týden), hydroxychlorochin (max. 400 mg/den), sulfasalazin (max. 3000 mg/den), leflunomid (max. 20 mg/den), azathioprin (max. 150 mg/den nebo 2 mg/kg/den). Dávky všech konkomitantních csDMARDs musely být stabilní alespoň 8 týdnů před vstupem do studie. Užívání kortikosteroidů bylo v obou studiích povoleno (≤ 10 mg/den prednison či ekvivalent, stabilní dávka alespoň 6 týdnů před vstupem do studie).

Obě studie sledovaly jako primární cíl zlepšení stavu o 20 % (dle kritérií Americké revmatologické společnosti; skóre ACR20) při kontrole ve 12. týdnu.

Výsledky

Z celkového počtu zařazených pacientů (n = 1989) se analýza soustředila na pacienty randomizované do skupiny užívající placebo (n = 716) a skupiny, jíž byl podáván baricitinib v dávce 4 mg/den (n = 714). Skupiny byly dále rozděleny do podskupin dle užívání csDMARD (viz tab. níže) a kortikosteroidů. Ve skupině s placebem užívalo kortikosteroidy 56 % a ve skupině s baricitinibem 55 % pacientů.

Tab.  Počty pacientů v jednotlivých podskupinách dle užívání csDMARD

Účinnost baricitinibu byla vyhodnocena pomocí počtu pacientů, kteří dosáhli skóre ACR20 a hodnoty CDAI (indexu klinické aktivity onemocnění) ≤ 10 % na návštěvě ve 12. týdnu. Z důvodu malého vzorku dat nebylo možné stanovit p-hodnoty, nicméně poměr šancí (OR) k dosažení ACR20 a CDAI ≤ 10 % favorizoval baricitinib před placebem ve většině podskupin.

Výskyt nežádoucích příhod (AEs) byl mezi podskupinami srovnatelný. V podskupině placebo bez MTX byl sledován vyšší výskyt závažných nežádoucích příhod (SAEs; 7 %) v porovnání s ostatními podskupinami (rozmezí 0,8–2,8 %). V podskupině placebo s kortikosteroidy byl také sledován vyšší výskyt SAEs (4,2 %) v porovnání s ostatními podskupinami (rozmezí 1,6–2,6 %).

Závěr

Z výsledků analýzy vyplývá, že konkomitantní užívání kortikosteroidů a csDMARDs (nezávisle na jejich druhu a počtu) nemá vliv na účinnost a bezpečnost baricitinibu v léčbě revmatoidní artritidy. Pokud pacienti s revmatoidní artritidou nevykazují dostatečnou odpověď na stávající léčbu, je vhodné uvažovat právě o nasazení baricitinibu. Celkový výskyt nežádoucích příhod byl srovnatelný mezi podskupinami.

(eko)

Zdroj: van Vollenhoven R., Helt C., Arora V. et al. Safety and efficacy of baricitinib in patients receiving conventional synthetic disease-modifying antirheumatic drugs or corticosteroids. Rheumatol Ther 2018; 5 (2): 525–536, doi: 10.1007/s40744-018-0128-0.