Kardiovaskulární bezpečnost baricitinibu v léčbě revmatoidní artritidy

Baricitinib

Baricitinib, perorální inhibitor Janusových kináz (JAK1 a JAK2), je v České republice schválen pro léčbu pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní RA, kteří dostatečně neodpovídali na léčbu jedním či více chorobu modifikujícími antirevmatiky, případně tuto léčbu netolerovali.

Metodika analýzy

Celkem byla analyzována data 3492 pacientů, respektive se jednalo o 7860 pacientoroků (PY) užívání baricitinibu, a to v následujících 3 skupinách:

• Do skupiny 1 byla zařazena data ze 6 placebem kontrolovaných randomizovaných studií fáze II a III, ve kterých pacienti dostávali 4 mg baricitinibu nebo placeba po dobu 24 měsíců. Ve 4 z těchto studií byly části pacientů podávány 2 mg baricitinibu nebo placebo a tato data byla rovněž zařazena do analýzy.
• Do skupiny 2 byla zařazena data za 4 studií fáze II a III a z dlouhodobého prodloužení 1 studie, v nichž byli pacienti randomizováni k užívání placeba, 2 nebo 4 mg baricitinibu. 
• Do skupiny 3 byla zařazena všechna dostupná data pacientů, kteří dostali alespoň 1 dávku baricitinibu v rámci klinického hodnocení.

Výsledky

V průběhu 24týdenního placebem kontrolovaného podávání nebyl pozorován signifikantní rozdíl v incidenci závažných kardiovaskulárních událostí (smrt z kardiovaskulární příčiny, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda) u pacientů užívajících placebo (0,5 události na 100 pacientoroků, 95% interval spolehlivosti [CI] 0,1–2,0) ve srovnání se skupinou užívající 4 mg baricitinibu (0,8 události na 100 pacientoroků, 95% CI 0,2–2,2). Ve skupině 3 byla incidence 0,5 události na 100 pacientoroků.

Incidence arteriálních ischemických příhod (infarkt myokardu, ischemická CMP) byla rovněž srovnatelná mezi skupinou užívající placebo a skupinou užívající 4 mg baricitinibu (v obou 0,5 události na 100 pacientoroků). Ani při započítání údajů z prodloužené fáze studie nebyl pozorován signifikantní rozdíl v incidenci arteriálních ischemických příhod u skupiny pacientů léčených 2 mg vs. 4 mg baricitinibu.

V průběhu 24týdenního sledování nebyl u 1070 pacientů užívajících placebo zaznamenán výskyt venózní tromboembolické příhody (hluboká žilní trombóza [HŽT] nebo plicní embolie [PE]). Incidence těchto událostí ve skupině léčené 4 mg baricitinibu byla 6/997. U všech 6 pacientů byly přítomné konvenční rizikové faktory, např. těžká až morbidní obezita u 5 z nich. Incidence HŽT/PE ve skupině 3 byla 0,5/100 PY.

Závěr

V této analýze nebyl pozorován signifikantní rozdíl v incidenci závažných kardiovaskulárních příhod, chronického srdečního selhání a arteriálních ischemických příhod u pacientů užívajících placebo ve srovnání s nemocnými léčenými baricitinibem. Ve skupině pacientů užívajících 4 mg baricitinibu se vyskytlo 6 případů DVT/PE, v placebové skupině nebyl pozorován žádný výskyt těchto událostí. Podle analýzy dlouhodobějšího užívání baricitinibu je tato incidence v čase stabilní, neliší se v závislosti na dávce a odpovídá publikovaným incidencím HŽT/PE u pacientů s RA.

(alz)

Zdroj: Taylor P. C., Weinblatt M. E., Burmester G. R. et al. Cardiovascular safety during treatment with baricitinib in rheumatoid arthritis. Arthritis Rheumatol 2019 Jan 21, doi: 10.1002/art.40841 [Epub ahead of print].