Reálné dopady lockdownu na léčbu astmatu – výsledky průzkumu EAACI
Omezení spojená s pandemií COVID-19 mají značný dopad i na léčbu chronických onemocnění, jako je právě astma. Studie publikovaná v časopisu Allergy se zaměřila na zhodnocení léčebných postupů u dospělých a dětských pacientů s astmatem během uzávěr spojených s pandemií koronaviru.
Dotazníkový průzkum
Evropská akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI) v červenci 2020 rozeslala svým členům a členům přidružených odborných společností dotazníkové šetření, které se zabývalo postupy léčby pacientů a managementu ordinace v době opatření proti koronaviru.
Průzkumu se zúčastnilo 339 zdravotnických pracovníků z 52 zemí. Ve většině států v té době existovaly národní doporučené postupy léčby astmatu během pandemie a 74 % respondentů se jimi řídilo.
Dopad pandemie na vyšetřování pacientů
Pouze v 10 % případů nedošlo k žádným omezením osobních návštěv ordinací. 79 % kontrolních návštěv bylo nahrazeno telefonickou konzultací, 49 % pacientů nově odeslaných do ambulancí je mohlo navštívit osobně.
Použití funkčních testů plic
Funkční vyšetření plic pomocí spirometrie představuje potenciální nebezpečí vzhledem ke vzniku aerosolů, které mohou být infekční. V době trvání omezení 62 % respondentů u dospělých pacientů neprovádělo spirometrii, 76 % účastníků přestalo vyšetřovat pomocí pulzní oscilometrie, 66 % respondentů nepoužívalo bronchodilatační test, 76 % neprovádělo měření vydechovaného NO a 87 % respondentů ustoupilo od methacholinové provokace. Výsledky byly obdobné i v případě ošetřujících lékařů pediatrických pacientů.
Dopady na diagnostiku a léčbu
73 % respondentů provedlo počáteční diagnostiku astmatu a předepsalo inhalační terapii pouze na základě klinických parametrů. Pouze 19 % účastníků provedlo celý doporučený postup diagnózy astmatu.
U pacientů, kteří udávali klinické zhoršení stavu, bylo funkční vyšetření plic použito pouze ve 29 % případů. Více než dvě třetiny respondentů použily pro úpravu dosavadní léčby pouze aktuální příznaky a anamnézu pacienta.
Závěr
Výsledky průzkumu mimo jiné naznačují, že dostupné zdroje by měly být alokovány zejména pro zajištění funkčního vyšetření plic během počáteční diagnostiky. Následné kontroly by pak mohly být prováděny pomocí virtuálního setkávání.
(este)
Zdroj: Eguiluz-Gracia I., van den Berge M., Boccabella C. et al. Real-life impact of COVID-19 pandemic lockdown on the management of pediatric and adult asthma: a survey by the EAACI Asthma Section. Allergy 2021; 76 (9): 2776−2784, doi: 10.1111/all.14831.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.