Astma a prognóza pacientů s onemocněním COVID-19

COVID-19 u astmatiků – nejasnosti a obavy

Respirační onemocnění obecně zhoršují projevy astmatu a zvyšují riziko úmrtí. Podle předchozích studií astmatem trpělo 0,9–17 % pacientů hospitalizovaných s onemocněním COVID-19 a zatím není jasné, zda astma představuje rizikový faktor těžkého průběhu nemoci.

Někteří pacienti chronicky užívající inhalační kortikosteroidy se obávají potlačení imunity dýchacích cest a také rizika přenosu infekce přes inhalátor. Globální iniciativa pro astma (GINA) však ve svých mezinárodních guidelines doporučuje v užívání předepsané medikace pokračovat i během pandemie SARS-CoV-2. Navíc se v odborné literatuře objevují informace, že astmatici jsou z hlediska COVID-19 částečně chráněni díky své protizánětlivé léčbě.

Jihokorejští lékaři se rozhodli zanalyzovat data z registru plateb zdravotního pojištění a zhodnotit vliv astmatu a jeho léčby na prognózu pacientů s onemocněním COVID-19.

Metodika analýzy

Studie zahrnovala anonymizovaná data 7 590 pacientů s potvrzeným onemocněním COVID-19. U každého pacienta byla k dispozici historie poskytnuté zdravotní péče za poslední 3 roky (od ledna 2017 do května 2020).

Astma a jeho závažnost (úroveň podle kritérií GINA) byla definována podle kódu diagnózy a vydaných léčiv v anamnéze pacienta. Hodnocena byla mortalita, míra hospitalizace na jednotkách intenzivní péče (JIP), délka pobytu v nemocnici a celkové náklady na léčbu.

Výsledky

Celkem 218 pacientů (2,9 %) mělo astma. Mortalita astmatiků byla signifikantně vyšší než u ostatních pacientů (7,8 vs. 2,8 %; p < 0,001). Po adjustaci na věk, pohlaví a komorbidity však astma nepředstavovalo nezávislý rizikový faktor klinického průběhu onemocnění. Ani závažnost astmatu, ani použitá antiastmatika neměla vliv na průběh COVID-19.

Délka pobytu v nemocnici a nutnost hospitalizace na JIP se u astmatiků oproti ostatním pacientům signifikantně nelišila. Pacienti s těžkým astmatem (úroveň 5) vykazovali signifikantně delší pobyt v nemocnici oproti pacientům s mírnou formou (úroveň 1).

Celkové náklady spojené s léčbou COVID-19 byly u pacientů s astmatem signifikantně vyšší než u ostatních (p = 0,003). Použití krátkodobě působících β₂-agonistů (SABA) bylo nezávislým faktorem zvyšujícím celkové náklady léčby.

Závěr

Pacienti s astmatem měli při onemocnění COVID-19 horší klinické výsledky. Nicméně přítomnost astmatu sama o sobě, užívání antiastmatické léčby ani tíže astmatu nepředstavovaly nezávislé rizikové faktory těžkého průběhu COVID-19.

(este)

Zdroj: Choi Y. J., Park J. Y., Lee H. S. et al. Effect of asthma and asthma medication on the prognosis of patients with COVID-19. Eur Respir J 2021 Mar 4; 57 (3): 2002226, doi: 10.1183/13993003.02226-2020.