Zkušenosti žen po neúspěšné léčbě infertility
Jenom ve Spojených státech prodělalo v roce 2002 léčbu infertility 12 % žen v reproduktivním věku. Naděje na úspěch při léčbě infertility je stále omezená a vysoce závisí na věku ženy. Dramatický pokles úspěšnosti nastává u žen po 35. roce věku.
Negativním vlivem neplodnosti a dopadem léčby infertility na psychiku ženy, její sebevědomí, manželské vztahy a sexuální soulad se zabývá velké množství literatury. Pouze malé množství literatury je ale věnováno fázi po neúspěšné léčbě neplodnosti.
V americkém státě Ohio byla proto provedena studie týkající se zkušeností žen s infertilitou a hlavně dopadem na kvalitu jejich života po neúspěšné léčbě. Do studie bylo vybráno 22 žen, se kterými bylo provedeno interview s odstupem minimálně jednoho roku po ukončení léčby.
Popis žen ukázal infertilitu jako intenzivní životní test spojený se snahou "znovuobjevit" sebe sama a navodit pocit rovnováhy, smyslu a účelu života. Skoro u všech žen bylo přítomno narušení důvěry v sebe sama a postrádání smyslu v jejich ženské roli. Všeobecně ženy uvádějí více potíží ve všech psychických aspektech než jejich mužské protějšky. Negativně vnímána byla ztráta kontroly a frustrace z nemožností ovlivnit výsledek léčby.
Ztráta schopnosti mít vlastní dítě se nejvíce projevovala truchlením nad ztrátou, kterou zúčastněné ženy popisovaly jako ztrátu subjektivní, která okolím nemusí být vždy chápána jako ztráta opravdová. Tento stav byl vždy spojován s pocitem sociální izolace. Dále ženy negativně popisovaly neosobní a často i necitlivý způsob zacházení, který vnímaly jak od zdravotnického personálu, tak od administrativních pracovníků kliniky. Skoro výhradní pozornost k technologii léčebného postupu a nedostatek citlivosti k emocionální náročnosti zvyšovaly pocit sociální izolace.
Není sporu o tom, že bezdětnost působí jako spolučinitel sníženého pocitu životní pohody i v pozdějších letech života ženy. Všechny ženy popsaly, že musely postupně najít jiný, náhradní způsob, jak docílit smysluplné budoucnosti bez dětí. Závěrem lze říci, že zdravotnickému personálu je doporučeno posuzovat i jednotlivé aspekty psychické pohody žen podstupujících léčbu infertility se zaměřením na jejich mentální stav a diagnostikování stavů sociální izolace.
(skl)
Zdroj: J Midwifery Womens Health. 2008; 53 (4): 319–324
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.