Produkty pokročilé glykace v otázce ženské neplodnosti
Produkty pokročilé glykace jsou dávány do souvislosti s patogenezí celé řady současných civilizačních onemocnění. Na místě je tedy otázka, zda mohou být zodpovědné i za některé typy ženské neplodnosti.
Produkty pokročilé glykace (AGEs) jsou známy přibližně od 80. let minulého století. Víme, že existují dva typy, a to endogenní, vznikající v organismu kaskádou chemických reakcí, a exogenní, jež jsou přijímány stravou či vznikají následkem kouření. Řada prací poukázala na význam těchto látek v patogenezi některých chronických onemocnění, jako je diabetes mellitus 2. typu, obezita, metabolický syndrom, nemoci kardiovaskulárního systému, neurodegenerativní onemocnění či proces stárnutí včetně stárnutí ovarií. AGEs se podílí na celé řadě chodů v organismu včetně reprodukce.
Nedávno publikovaný souhrnný článek si dal za úkol zhodnotit význam AGEs právě v otázce ženské neplodnosti. Konkrétně se vědci zaměřili na pacientky se syndromem polycystických ovarií (PCOS).
Ve článku byla zpracována data z celkem 275 různých prací, přičemž vybraných 66 prací bylo dále detailně vyhodnoceno. Poměrně jednoznačně bylo prokázáno, že AGEs a receptory pro tyto látky (AGE-RAGE) mají významnou regulační roli ve funkci granulárních buněk, ve fyziologii adipocytů a při vzniku obezity a inzulinové rezistence, což jsou všechno důležité součásti PCOS. Rovněž se díky specifické signalizaci AGEs v organismu podařilo objasnit některé histologické nálezy PCOS.
Výzkum je však z globálního pohledu v této oblasti stále na počátku, neboť řada studií byla provedena pouze na zvířecích modelech. Získané poznatky jsou rovněž zatím pouze pomyslnými kamínky v mozaice, autoři silně apelují na nutnost dalšího studia zejména v oblasti osy hypotalamus – hypofýza – ovarium, kde je zapotřebí do detailu objasnit funkci AGEs. Pokud se však toto podaří, skýtají se nám v budoucnosti zcela nové léčebné možnosti v podobě např. AGEs inhibitorů.
(bak)
Zdroj: Merhi Z. Advanced glycation end products and their relevance in female reproduction, Human Reproduction 2014: 29 (1); p 135–145.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.