Porodnické a neonatální výsledky po 25 letech IVF ve Švédsku

Fertilizace in vitro (IVF) se stala v roce 1978 součástí léčby neplodnosti a od té doby byly pomocí této metody porozeny 4 milióny dětí na celém světě. Během 25 let existence IVF došlo k řadě metodických změn a změnila se i charakteristika léčených neplodných párů. Pouze omezené množství vědeckých studií hodnotilo tyto metodické dílčí změny v kontextu celé IVF strategie na národní úrovni. Použití IVF je spojeno s řadou těhotenských a neonatálních problémů, spojených nejčastěji s mnohočetnou graviditou.

Cílem práce švédských autorů bylo zhodnotit trend výsledků po IVF z hlediska matky a novorozence v období za 25 let. Na základě Švédského zdravotního registru lékaři celkem zpracovali data 27 386 žen, které po terapii IVF porodily 31 850 dětí v letech 1982–2006. Srovnání bylo provedeno s obecnou populací (n = 2 603 601).

Tato studie ukázala jednoznačné zlepšení mateřských i neonatálních výsledků, které bylo úzce spojeno se snížením počtu vícečetných porodů (z 30 % na 5 %) a tím i prematurit. Významná byla i redukce počtu transferovaných embryí ze 3 na 2 v roce 1990 a doporučení z roku 2002 o transferu jediného embrya po extrakorporální fertilizaci.

Zejména pro mužskou infertilitu byla velkým přínosem metoda ISCI, jejíž počty stále rostou, podobně jako kryoembryotransfery. Z gynekologických komplikací klesly počty pacientek po IVF s preeklampsií a předčasným odtokem plodové vody, placentární komplikace (praevia a abrupce) zůstávají neměnné.

Věk žen podstupujících IVF se na rozdíl od zvyšujícího se věku rodiček v obecné populaci signifikantně neměnil. Došlo ke snížení procenta žen, které měly období nechtěné bezdětnosti tři a více let, a zvýšení počtu žen, které podstoupily IVF již během prvních dvou let snahy o koncepci. Snížení počtu kuřaček v obecné populaci a zvýšení BMI rodiček vedlo ke zvýšení porodní hmotnosti dětí.

Velmi významné byly i změny v neonatálních výsledcích, které se odrazily zejména v nižším počtu nezralých dětí, snížení rizika intrakraniálního krvácení a výskytu respiratory distress syndromu. Největší vliv hrála redukce počtu dvojčat, ale i změny v metodice léčby (např. snížení procenta mechanické ventilace a zavedení metody CPAP u nezralých dětí aj.). Potvrdilo se, že zásadní roli v neonatální morbiditě má morbidita matky, a ne použitá IVF metodika. K redukci neonatálních komplikací přispělo i zlepšení porodnického managementu u IVF gravidit s následným omezením počtu císařských řezů.

Během hodnocené doby však nedošlo k počtu kongenitálních malformací u novorozenců, riziko vrozené vady však nebylo zvýšeno u dizygotických dvojčat. Z uvedeného vyplývá, že ani redukce počtu gemini nevedla k redukci výskytu VVV.

Transfer jediného embrya neovlivnil ve Švédsku negativně porodnost, protože stále narůstá počet žen podstupujících IVF terapii.

(moa)

Zdroj: Trends in delivery and neonatal outcome after in vitro fertilization in Sweden: data for 25 years. Hum. Reprod. Advance Access originally published online on February 5, 2010 Human Reproduction 2010, 25 (4): 1026–1034; doi: 10.1093/humrep/deq003