Nové možnosti léčby zánětlivých střevních onemocnění
Přenos krátkých úseků RNA do buněk se stává velice populárním objektem výzkumu z důvodu jeho potenciálního terapeutického využití. Nicméně otázkou nadále zůstává, jak transfer do cílových buněk v živém organizmu uskutečnit. Vědci z Georgia Institute of Technology vyvinuli novou metodu umožňující dodání malých částí genetického materiálu do těla pacientů s cílem zlepšit léčbu zánětlivých střevních onemocnění (IBD). Tuto novou metodu blíže popsali v časopise Nature Materials.
Autoři vložili krátké úseky RNA do tzv. thioketalových nanopartikulí, které pak perorálně podávali myším s ulcerózní kolitidou. Tyto nanopartikule chrání malé interferující RNA (siRNA) před nepříznivým prostředním gastrointestinálního traktu (GIT) a směřují přímo do zánětlivé tkáně střeva. Jsou vyrobeny tak, aby byly stabilní jak v kyselém, tak i zásaditém prostředí.
K uvolnění částí RNA dochází v přítomnosti reaktivních forem kyslíku (tzv. kyslíkových radikálů), které se nacházejí v oblasti zanícené tkáně GIT u IBD. To pak umožňuje jejich striktně lokální působení a eliminuje tak závažné nežádoucí účinky vznikající při injekčním podání siRNA do systémového oběhu. Partikule byly vyrobeny z nového polymeru (1, 4-phenyleneacetone dimethylene thioketal – PPADT) o velikosti přibližně 600 nanometrů, což je pro perorální podání optimální.
V konkrétním experimentu na myším modelu byly podávány thioketalové nanopartikule obsahující siRNA inhibující prozánětlivý cytokin – tumor nekrotizující faktor alpha (TNF-α). Dostaly se tak přímo do tlustého střeva myší, kde snížili produkci tohoto cytokinu. Vzorky tkáně tlustého střeva léčeného tímto způsobem vykazovaly neporušený epitel, dobře definované krypty a minimální známky zánětu, tedy znaky toho, že tlusté střevo bylo chráněno před rozvojem ulcerózní kolitidy.
Autoři v současné době pracují na zvýšení rychlosti rozpadu nanopartikulí a posílení jejich reaktivity s kyslíkovými radikály. Plánují také provést biodistribuční studii, která by podrobně mapovala putování nanopartikulí organizmem. V budoucnu by thioketalové nanopartikule mohly sehrávat významnou roli v léčbě řady onemocnění GIT spojených se střevním zánětem, včetně malignit, IBD a virových střevních infekcí.
(mik)
Zdroj:
- Wilson D. S., Dalmasso G., Wang L., Sitaraman S. V., Merlin D., Murthy N.: Orally delivered thioketal nanoparticles loaded with TNF-α-siRNA target inflammation and inhibit gene expression in the intestines. Nat Mater. 2010; 9 (11): 923–928.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.