Neinvazivní identifikace spermatogeneze u mužů s neobstruktivní azoospermií
V současné době je odhadováno, že 10–15 % párů je neplodných a zhruba 50 % infertility je zapříčiněno mužskými faktory. U 6–10 % infertilních mužů je příčinou neplodnosti tzv. nonobstruktivní azoospermie (NOA), charakterizovaná nepřítomností spermatu v důsledku nedostatečné nebo chybějící spermatogeneze.
V současné době je odhadováno, že 10–15 % párů je neplodných a zhruba 50 % infertility je zapříčiněno mužskými faktory. U 6–10 % infertilních mužů je příčinou neplodnosti tzv. nonobstruktivní azoospermie (NOA), charakterizovaná nepřítomností spermatu v důsledku nedostatečné nebo chybějící spermatogeneze. Část NOA pacientů má v testes zachováno malé množství spermií, které může být získáno pomocí extrakčních technik a použito k dosažení biologické gravidity pomocí ICSI.
Ke zjištění, zda pacient s NOA má zralé spermie vhodné pro ISCI metodu, byla vyvinuta řada vyšetřovacích metod (FNA, TESE, micro TESE aj). I pomocí těchto invazivních moderních metod jsou vhodné spermie nalézány pouze u 60– 65 % pacientů s NOA.
Testikulární 1H magnetická rezonanční spektroskopie (1H-MRS) je neinvazivní metoda, která je schopna měřit metabolickou aktivitu ve vzorku tkáně menším než 0,16 ml, a tudíž potenciálně nalézt a lokalizovat spermatogenezu v testes. Studie amerických autorů se zabývala sledováním metabolických změn, které byly spojeny s různými histologickými stavy spermatogeneze u neplodných mužů.
Do studie bylo zařazeno 27 mužů s 3 klasickými histologickými nálezy: 1. normální spermatogeneze (muži s historií otcovství, kteří podstoupili reverzní vasektomii), 2. porucha maturace spermií, 3. přítomnost pouze Sertolliho buněk (SCO). U mužů byla vyšetřena zmražená testikulární tkáň pomocí kvantitativní vysoce rozlišovací spektroskopie (quantitative high resolution magic angle spinning spectroscopy) a v každém bioptovaném vzorku tkáně byla měřena koncentrace 19 metabolitů.
Bylo zjištěno, že hladiny fosfocholinu (PC) a taurinu ve tkáních byly signifikantně rozdílné mezi normální a SCO tkání, v normálních testes byly střední hodnoty PC třikrát vyšší. Ve vzorcích s poruchou maturace spermií nebyly zjištěny žádné rozdíly v metabolické aktivitě v porovnání s normální tkání či tkání s SCO. V testikulární tkáni s poruchou maturace spermií bylo možno pomocí hladiny fosfocholinu dále specifikovat přítomnost spermatid či přítomnost zralých spermií.
Ze studie vyplývá, že koncentrace fosfocholinu je signifikantně vyšší ve tkáních se spermatogenezou. Tato specifická vlastnost může být využita při vyšetření testikulární tkáně pomocí neinvazivní metody 1H-MRS u mužů s neobstruktivní azoospermií.
(moa)
Zdroj: A novel application of 1H magnetic resonance spectroscopy: non-invasive identification of spermatogenesis in men with non-obstructive azoospermia. Human Reproduction 2010 25 (4): 847–852; doi:10.1093/humrep/dep475
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.