Následné a nenásledné recidivující potraty a riziko chromozomálních abnormit

V současné době neexistuje jednotný konsenzus týkající se definice opakovaného potrácení. Dle American College of Obstetrics and Gynaecology (ACOG) je opakované potrácení definováno jako dva a více následných potratů, European Society of Human Reproduction and Embryology (ESHRE) však stanovila hranici na 3 a více opakovaných následných abortů. Tato nejednost se odráží i v denní praxi gynekologů, protože není jednoznačně dáno, kdy zahájit vyšetřování k objasnění příčiny rekurentních abortů.

Součástí diagnostického postupu je karyotypizace vyšetřovaného páru, neboť nosičství strukturálních chromozomálních abnormit je úzce spjato s opakovaným potrácením. Přidáním slova „následných“ do definice naznačuje zásadní roli pro sled předchozích potratů, ale vztah mezi touto sekvencí a rizikem nosičství chromozomálních abnormit je stále nejasný.

Autoři citované práce se zaměřili na zjišťování vztahu následných a nenásledných potratů k pravděpodobnosti existence nosičství chromozomální odchylky u párů s recidivujícími aborty. Studie probíhala v 6 genetických centrech v Nizozemsku a do studie byly zařazeny páry s anamnézou dvou a více klinicky prokázaných potratů před 20. gestačním týdnem. Vyšetřovanou skupinu tvořilo 279 párů, u kterých jeden z rodičů byl nositel chromozomální aberace, kontrolní skupiny tvořilo 428 párů bez nosičství genové patologie.

Bylo zjištěno, že 256 (92 %) z párů nositelů a 381 (89 %) z párů bez chromozomální odchylky prodělalo opakované potraty. Anamnéza dvou nebo tří následovných potratů nezměnila pravděpodobnost nosičství ve srovnání s dvěma nebo třemi nenásledovnými potraty. Následky předchozích gravidit nejsou tedy rizikovým faktorem pro chromozomální aberaci.

Z uvedeného vyplývá, že páry s historií potratů, která byla přerušena porodem zdravého dítěte, by měly být vyšetřovány po stránce chromozomálních aberací stejně podrobně jako páry pouze s opakovanými potraty.

(moa)

Zdroj: Consecutive or non-consecutive recurrent miscarriage: is there any difference in carrier status? Human Reproduction 2010, Vol. 25, No. 6 pp. 1411–1414; doi: 10.1093/humrep/deq089