Kryokonzervace lidských embryí – preferovaná metoda asistované reprodukce

Mezi metody asistované reprodukce patří i metoda kryokonzervace embryí, která dle hodnocení amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v posledních 14 letech výrazně zvýšila incidenci gravidit s porodem viabilního plodu.

Princip kryokonzervace lidských embryí spočívá v zachování buněčné viability při zvyšování intra- a extracelulární viskozity do stavu, při kterém jsou zastaveny molekulární difuze a všechny chemické procesy buněk. Během procesu zamražování jsou kritické dva fenomény, které mohou poškodit buňku: tvorba krystalů ledu a zvyšující se koncentrace solí. Cílem přidání kryoprotektivních látek je dehydratace intracelulárního prostoru a tím minimalizace tvorby krystalků ledu a současné snížení koncentrace solí. Mezi kryoprotektiva patří např. dimetylsulfoxid (DMSO), ethylenglykol, sacharóza, propandiol aj.

V současné době je upřednostňována metoda ultrarychlého zmrazení (vitrifikace), při které se buňka mění na sklovitou pevnou formu bez tvorby krystalků ledu. Během vitrifikace je dosaženo extrémní dehydratace buňky při použití vysoce koncentrovaných kryoprotektivních látek. Embrya mohou být úspěšně krykonzervována ve všech stadiích preimplantačního vývoje, preferováno je stadium zygoty (jsou patrna prvojádra). Volba embryí pro kryokonzervaci se liší mezi jednotlivými pracovišti (některé volí pro tento proces pouze embrya nejlepší kvality). Proces rozmražování by měl být rychlý u obou kryokonzervačních metod (vitrifikace i u metody pomalého mražení), aby se zabránilo poškození embryí. K implantaci jsou volena viabilní embrya s nejlepšími morfologickými vlastnostmi. Za viabilní embryo je považováno to, u kterého je po rozmražení nejméně polovina blastomer intaktních. Metoda prodloužené kultivace je spojována s možností výběru kvalitnějších embryí pro kryoproces, a tudíž i vyšší úspěšností při implantaci.

Pro úspěšnost kryocyklu je nezbytná synchronizace vývoje embrya a endometria. I když je možné rozmrazené embryo transferovat během spontánního menstruačního cyklu, přednost je dávána arteficiálním cyklům, během kterých je provedena příprava endometria podáváním exogenních estrogenů a progesteronu (s aplikací GnRH agonistů či bez ní). U kryocyklů je pozorován podstatně menší negativní efekt zvýšené hladiny progesteronu po aplikaci hCG než u cyklů s čerstvými embryi. Na druhé straně může být arteficiální příprava endometria spojena s vyšším rizikem trombembolických příhod.

Podíl kryokonzervačních postupů na metodách asistované reprodukce se ukazuje i při hodnocení perinatálních výsledků. Klinické studie popisují snížený výskyt perinatálních komplikací u dětí (prematurita, růstová retardace a hospitalizace na JIP).

Závěrem je možno konstatovat, že metoda kryokonzervace nachází stále větší uplatnění v metodách asistované reprodukce a současné výsledky publikovaných studií na toto téma opravňují novou „freeze-all strategii“ IVF center.

(moa)

Zdroj: Wong K. M., Mastenbroek S., Repping S. Cryopreservation of human embryos and its contribution to in vitro fertilization success rates. Fertil Steril. 2014 Jul; 102 (1): 19–26.