Cholesterol a exprese CEA na cytoplazmatické membráně enterocytů – možné aplikace pro léčbu idiopatických střevních zánětů

Vědci z university v Heidelbergu prokázali, že pokud dojde k depleci cholesterolu, změní se distribuce a exprese karcinoembryonálního antigenu (CEA) na cytoplazmatické membráně enterocytů.

Karcinoembryonální antigen je glykoprotein, jehož funkce se liší v závislosti na tom, je-li exprimován na bazolaterálním, nebo apikálním pólu buňky. Zatímco na apikálním pólu vstupuje CEA do interakcí s bakteriemi, na bazolaterálním pólu se nejspíše účastní aktivace supresorových T-lymfocytů, a může tak regulovat zánětlivé procesy. Pak má antiinflamatorní účinek

U idiopatických střevních zánětů (IBD) je popsána snížená exprese CEA na bazolaterální membráně enterocytů. Tím pádem dochází ke změně poměru apiko-bazo-laterálního transportu. Možný zásah do tohoto procesu by mohl být nástrojem, který umožní ovlivnit průběh IBD. U polarizovaných Caco-2 buněk byl cholesterol odstraněn kombinací inhibice jeho biosyntézy a extrakce plazmatické membrány chelatačními činidly. Jednovrstevná kultura Caco-2 buněk je model vhodný zejména pro preklinický výzkum intestinálního transportu.

Odstranění cholesterolu vedlo ke zvýšené expresi CEA na bazolaterální membráně. Zajímavé je, že polarita buněk nebyla tímto postupem významně ovlivněna. Asociace CEA na lipidové transportéry, cholesterol a sfingolipidové domény byla současně snížena.

Distribuce CEA i jiných glykoproteinů na apikálním nebo bazolaterálním pólu je velmi precizně regulovaný proces. Distribuce je částečně regulována prostřednictvím dynamické interakce proteinů s lipidovými rafty. Regulace procesu závislého na lipidových raftech změnou buněčných lipidů by se tak mohla stát novým postupem sloužícím k ovlivnění průběhu mnoha onemocnění.

Podle autorů studie spočívá zajímavý potenciál ovlivnění na lipidech dependentní exprese CEA v tom, že proteiny mohou změnit svou funkci z potenciálně proinflamatorní na antiinflamatorní. Vzhledem k tomu, že střevní sliznice je snadno přístupná antigenům v lumen, by mohlo jít o další možný terapeutický přístup k IBD.

Ovlivnění zánětu změnou lipidového složení cytoplazmatické membrány již bylo předmětem několika studií. Ukázalo se, že lipidová terapie (lipid-based therapy) s využitím fosfolipidů je úspěšná u pacientů s ulcerózní kolitidou. Experimenty na zvířatech také prokázaly, že dieta obohacená o gangliosidy nebo mastné kyseliny s krátkým řetězcem sníží probíhající zánětlivý proces.

Zajímavé také je, že snížení hladiny cholesterolu prostřednictvím systémové inhibice HMG-CoA pravastatinem zmírnilo průběh zánětu u krys s kolitidou. Přesto ale zůstává otázkou, zda by měla lipidová terapie u IBD zahrnovat i snížení obsahu cholesterolu v enterocytech. Pro zvážení klinického významu nových poznatků je zapotřebí dalších studií.

Zdroj:

(hak)