Antimikrobiální peptid LL-37 by mohl fungovat jako vaginální antikoncepce
Antimikrobiální peptid LL-37 prokázal inhibiční účinky na fertilizační schopnost spermií v experimentech in vitro i in vivo. Tento peptid, jehož analog se přirozeně vytváří v pochvě 2–6 hodin po pohlavním styku, nevedl k žádným změnám v pohlavním traktu myších samic ani k narušení jejich další plodnosti. LL-37 je proto slibným kandidátem pro vývoj nové vaginální antikoncepce.
LL-37 s kladným nábojem reaguje se záporně nabitými fosfolipidy na povrchu mikroorganismů a vyvolává poškození jejich cytoplazmatické membrány. Vzhledem k tomu, že spermie mají na svém povrchu kyselý sulfogalaktoglycerolipid (SGG), vznikla hypotéza, že by kontakt s LL-37 mohl vést k narušení jejich membrány a fertilizační schopnosti. Tato hypotéza vychází také z přítomnosti přirozeného analogu tohoto peptidu ALL-38 (což je LL-37 s alaninem na N-terminálním konci) v pochvě v době, kdy již motilní spermie pronikly do děložní dutiny.
V nedávno publikované kanadské studii bylo sperma myších samců a mužských dárců vystaveno působení synteticky připraveného LL-37 ve fyziologické koncentraci 3,6 až 10,8 μmol po dobu 2–30 minut. Byla hodnocena vazba LL-37 na povrch spermie, motilita spermií, narušení akrosomu a membrány spermie a schopnost spermií oplodnit vajíčko in vitro. Každý pokus byl proveden nejméně se 3 vzorky spermatu. Schopnost spermií oplodnit vajíčko byla hodnocena také in vivo u 26 samic s využitím spermatu 26 samců.
Výsledky potvrdily vazbu LL-37 na lidské i myší spermie, která byla částečně závislá na přítomnosti SGG na povrchu spermie. Videomikroskopie ukázala ztrátu motility spermií vystavených působení LL-37 a jeho přítomnost vedla také k předčasné akrosomální reakci. Tyto účinky byly dány narušením povrchové membrány spermií (prokázáno ztrátou osmotické reakce a pomocí elektronové mikroskopie). Expozice myších spermií působení LL-37 byla také spojena s absencí oplodnění vajíčka in vitro definovaného jako přítomnost dvou jader za 6 hodin po inseminaci. Žádná z myších samic po nitroděložní aplikaci spermatu vystaveného LL-37 nezabřezla. Při histologickém vyšetření pohlavního traktu těchto samic nebylo zjištěno zjevné poškození a jejich plodnost po spáření s plodnými samci zůstala zachována.
Tyto výsledky podporují další vývoj vaginálního gelu s LL-37 v podobě studií hodnotících jeho kontracepční účinnost a bezpečnost u většího počtu hlodavců, u primátů při dlouhodobé aplikaci a případně v budoucnu i klinických studií.
(zza)
Zdroj: Srakaew N., Young C. D., Sea-wu A., et al. Antimicrobial host defence peptide, LL-37, as a potential vaginal contraceptive. Human reproduction 2014; 29 (4): 683–696.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.