Bakteriální komunitní pneumonie a její léčba u dětí
Bakteriální infekce zůstávají významnou příčinou dětské morbidity a mortality. Autoři přehledu nedávno publikovaného v časopisu Pediatric Drugs se zaměřili na léčbu komplikovaných infekcí u dětské populace. Přinášíme stručné shrnutí týkající se komunitní pneumonie.
Komunitní pneumonie v dětské populaci
Roční incidence komunitní pneumonie (CAP) v Evropě se pohybuje okolo 15 případů na 10 000 dětí ve věku nad 5 let a přibližně 25–35 případů u dětí mladších 5 let, v závislosti na metodice sběru dat. Nejvyšší výskyt CAP je zaznamenáván v populaci mladší 2 let [1]. CAP celosvětově představuje hlavní příčinu mortality dětí mladších 5 let.
U většiny hospitalizovaných dětí je onemocnění způsobené virovou infekcí, menší podíl případů připadá na bakteriální původce. Zatímco u dospělých je hlavním patogenem způsobujícím CAP Streptococcus pneumoniae, bakteriální etiologie u dětí se mírně odlišuje. U novorozenců jsou hlavními původci streptokoky skupiny B a gramnegativní enterobakterie získané od matky během porodu. V dalších obdobích nabývá na významu právě S. pneumoniae, dále pak Haemophilus infuenzae, S. pyogenes, Staphylococcus aureus a Moraxella catarrhalis. U dětí starších 5 let se přidávají atypické patogeny, jako je Mycoplasma pneumoniae a Chlamydophila pneumoniae.
Terapeutické možnosti
Antibiotická léčba se u dětí s CAP obvykle zahajuje empiricky. Zvolený režim by měl mít dobrou aktivitu proti nejpravděpodobnějším kauzálním patogenům, a to bez zbytečného širokospektrálního účinku, aby se zamezilo vzniku rezistentních kmenů. Pokud je to možné, terapie by měla být vedena racionálně s ohledem na výsledky kultivace a testů citlivosti [2], a to i vzhledem k tomu, že v posledních třech dekádách dochází ke vzestupu penicilin-rezistentních kmenů S. pneumoniae. Tyto kmeny vykazují taktéž nižší citlivost k většině ostatních antibiotik betalaktamové řady.
Konkrétní klinická doporučení pro léčbu se v jednotlivých zemích liší. V Česku se pro terapii CAP u dětí jako léčivo 1. volby doporučuje amoxicilin, v případě podezření na atypickou pneumonii či přecitlivělosti na penicilin se podává zejména klarithromycin, možností je též spiramycin. V indikaci atypické infekce má dobrou účinnost také doxycyklin. Jeho podání v pediatrické populaci je však třeba pečlivě zvážit z důvodu stomatologických nežádoucích účinků (zabarvení zubů, hypoplazie skloviny). Do 8 let věku by se měl užívat pouze při těžkých a život ohrožujících infekcích. Mezi 8. a 12. rokem se již postižení skloviny objevuje jen vzácně, přesto je v této populaci vhodné indikovat doxycyklin spíše při pravděpodobné neúčinnosti nebo kontraindikaci jiných antibiotik. U středně závažné CAP se při podezření na atypickou pneumonii podává kombinace amoxicilinu s doxycyklinem (u dětí s hmotností do 40 kg preferujeme do kombinace s amoxicilinem klarithromycin či spiramycin) [3].
S ohledem na možná úskalí léčby CAP u dětí, včetně případů nákazy kmeny S. pneumoniae rezistentními k penicilinům či ceftriaxonu nebo u komplikovaných polymikrobiálních infekcí, je třeba pomýšlet i na alternativy účinné proti spektru potenciálních kauzálních patogenů.
Ceftarolin fosamil v pediatrické populaci
Ceftarolin fosamil je intravenózní cefalosporin se širokospektrální aktivitou proti G+ i G− patogenům, přičemž působí i na methicilin-rezistentní S. aureus a multirezistentní kmeny S. pneumoniae. V EU je u dětí indikovaný k léčbě komunitní pneumonie a dále komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání, a to od narození [4]. V klinických studiích fáze II/III–IV vykázal u dětí ve věku od 2 měsíců do 18 let klinickou účinnost srovnatelnou se standardní léčbou, s bezpečnostním profilem konzistentním s výsledky studií provedených u dospělých [5, 6] a běžným pro cefalosporiny. Bezpečnost použití u novorozenců a kojenců ve stáří 7–60 dní byla prokázána v klinické studii fáze II u dětí s pozdní novorozeneckou sepsí [7].
Závěr
Dostupné poznatky naznačují, že ceftarolin fosamil může být přínosný v nemocniční léčbě CAP v pediatrické populaci. Data z běžících klinických studií a pozorování z běžné klinické praxe přinesou další zpřesnění znalostí o účinnosti tohoto antibiotika u dětských pacientů a jeho bezpečnostním profilu v této populaci.
(este)
Zdroje:
1. Senstad A. C., Surén P., Brauteset L. et al. Community-acquired pneumonia (CAP) in children in Oslo, Norway. Acta Paediatr 2009; 98 (2): 332−336, doi: 10.1111/j.1651-2227.2008.01088.x.
2. Esposito S., Carrothers T. J., Riccobene T. et al. Ceftaroline fosamil for treatment of pediatric complicated skin and soft tissue infections and community-acquired pneumonia. Paediatr Drugs 2021; 23 (6): 615, doi: 10.1007/s40272-021-00474-y.
3. Žemličková H., Nyč O., Prokeš M. et al. Komunitní pneumonie. Doporučení. SZÚ, 2022. Dostupné na: www.antibiotickarezistence.cz/clanky_odbornici/komunitni-pneumonie
4. SPC Zinforo. Dostupné na: www.ema.europa.eu/en/documents/product-information/zinforo-epar-product-information_cs.pdf
5. Cannavino C. R., Nemeth A., Korczowski B. et al. A randomized, prospective study of pediatric patients with community-acquired pneumonia treated with ceftaroline versus ceftriaxone. Pediatr Infect Dis J 2016; 35 (7): 752−759, doi: 10.1097/INF.0000000000001159.
6. Blumer J. L., Ghonghadze T., Cannavino C. et al. A multicenter, randomized, observer-blinded, active-controlled study evaluating the safety and effectiveness of ceftaroline compared with ceftriaxone plus vancomycin in pediatric patients with complicated community-acquired bacterial pneumonia. Pediatr Infect Dis J 2016; 35 (7): 760−766, doi: 10.1097/INF.0000000000001160.
7. Bradley J. S., Stone G. G., Chan P. L. S. et al. Phase 2 study of the safety, pharmacokinetics and efficacy of ceftaroline fosamil in neonates and very young infants with late-onset sepsis. Pediatr Infect Dis J 2020; 39 (5): 411−418, doi: 10.1097/INF.0000000000002607.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.