Renoprotektivní účinky kombinace losartan + hydrochlorothiazid v experimentálním modelu
Kombinace losartan + hydrochlorothiazid (HCTZ) byla v prevenci rozvoje renálního postižení po 5/6 nefrektomii u potkanů účinnější než kombinace losartan + furosemid. Tato studie vyvrací představu, že thiazidová a thiazidům podobná diuretika jsou neúčinná u pokročilého renálního selhání.
Úvod
Experimentální práce brazilských autorů navazuje na jejich předchozí studii, která ukázala, že léčba kombinací losartan + HCTZ zahájená za 1 měsíc po 5/6 nefrektomii odvrátila u potkanů hypertenzi, albuminurii a vykázala renoprotektivní účinky. V nové studii se autoři pokusili zhodnotit, zda lze podobného účinku dosáhnout také s kombinací losartan + furosemid.
Metodika a průběh studie
Autoři použili 58 potkanů kmene Munich–Wistar, u nichž provedli 5/6 nefrektomii, která představuje validní model chronického renálního selhání. Po 1 měsíci od zákroku bylo zjištěno významné zvýšení albuminurie a krevního tlaku měřeného pomocí ocasní manžety. V této době autoři rozdělili zvířata do 4 skupin, z nichž první byla bez léčby, druhá dostávala losartan, třetí losartan + HCTZ a čtvrtá losartan + furosemid. Léčiva byla podávána do pitné vody po dobu 210 dní (7 měsíců), přičemž příjem vody byl výzkumníky pravidelně sledován a byl u všech skupin zvířat srovnatelný.
Výsledky
Po 7 měsících byla v neléčené skupině zjištěna vysoká mortalita (62,5 %), závažná hypertenze, albuminurie, glomeruloskleróza a intersticiální fibróza. Ve skupině s losartanem byla mortalita nižší (6,3 %) a rovněž renální a hemodynamické poruchy spojené s nefrektomií byly mírnější. V souladu s předchozími výsledky vedla kombinace losartan + HCTZ k normalizaci krevního tlaku a albuminu v moči, působila preventivně proti renálnímu poškození a mortalita v této skupině činila 0 %. Naopak ve skupině s losartanem + furosemidem nebyly krevní tlak ani albuminurie normalizovány a prevence renálního poškození nebyla tak účinná jako u losartanu + HCTZ. Mortalita zvířat v této skupině byla 17,6 %.
Závěr
Důvody tohoto rozdílu nejsou zatím objasněny, ale je možné, že jde o příznivé účinky thiazidů mimo jejich diuretické (natriuretické) působení, jako je relaxace cévní stěny a antiproliferativní účinky. Tyto výsledky vyvracejí koncepci o neúčinnosti thiazidů v pokročilých stadiích renálního selhání. Naopak naznačují renoprotektivní účinky těchto látek, díky kterým by, po ověření v klinickém výzkumu, mohla být thiazidová diuretika upřednostňována před kličkovými při léčbě hypertenze u pacientů s pokročilým chronickým ledvinným selháním.
(zza)
Zdroj: Arias S. C., Souza R. A., Malheiros D. M. et al. An association of losartan-hydrochlorothiazide, but not losartan-furosemide, completely arrests progressive injury in the remnant kidney. Am J Physiol Renal Physiol 2016; 310 (2): F135–F143, doi: 10.1152/ajprenal.00388.2015.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.