Nitráty mají i dnes své místo v symptomatické léčbě anginy pectoris
Nitráty jsou nejdéle a stále často užívanými léky u anginy pectoris. I když již nepatří mezi léky nejdůležitější, mají stále své nezastupitelné místo. Jejich indikací je především symptomatické zmírnění ischemie myokardu, a to jak okamžité ovlivnění anginózní bolesti, tak profylaxe ischemie myokardu při chronické stabilní angině pectoris.
Základním hemodynamickým účinkem nitrátů je dilatace žil v systémovém řečišti, která snižuje žilní návrat, a tím nároky na myokard. Ve vyšších dávkách navozují i arteriální dilataci s poklesem systémového tlaku. V epikardiálních koronárních arteriích vede tato vazodilatace k redistribuci krevního průtoku do ischemických ložisek myokardu.
U nitrátů bylo spolehlivě prokázáno vazodilatační působení v akutních stadiích infarktu myokardu i příznivý vliv na hemodynamiku. Nebyl ovšem prokázán žádný jiný účinek, který by ovlivňoval základní příčinu ICHS a zpomalil její progresi nebo eliminoval komplikace. Ačkoliv nitráty významně zmírňují obtíže nemocných, neprokázaly žádný vliv na mortalitu.
V klinické praxi je u nitrátů důležitý vznik tolerance charakterizovaný snížením účinnosti po určité době kontinuálního podávání. Pro obnovení účinnosti je nutné podávání na několik hodin přerušit. V praxi to při každodenním podávání nitrátů znamená ponechat pacientovi každý den určitý interval bez této léčby, nejčastěji v noci.
V současné době jsou možnosti revaskularizace široké a pro odstranění anginózních obtíží je preferována revaskularizace (PCI/CABG), a to zejména z důvodu prognózy pacienta. Nitráty proto nejčastěji používáme krátkodobě k symptomatické úlevě v mezidobí do provedení revaskularizačního zákroku. Ovšem v případech, kdy revaskularizace není možná, např. z důvodu neřešitelného nálezu nebo neúnosnosti výkonu pro pacienta, je indikována maximální antianginózní léčba včetně nitrátů, a to i doživotně.
Mezi používané nitráty patří nitroglycerin, který se v současné době používá především k symptomatické léčbě akutního záchvatu anginy pectoris, izosorbiddinitrát, používaný v perorální formě k profylaxi stenokardií při ICHS, a izosorbidmononitrát, jehož biologická dostupnost dosahuje 90 % a který má delší biologický poločas a menší riziko vzniku tolerance, a proto je mu nyní v léčbě chronické anginy pectoris dávána přednost před izosorbiddinitrátem.
(zza)
Zdroj: Bufka V., Lorenzová A. Současné postavení a indikace nitrátů. Zdraví e15. Postgraduální medicína. 11. 11. 2008. http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/soucasne-postaveni-a-indikace-nitratu-410982 (navštíveno 24. 3. 2015).
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.