Jak je v reálné praxi přínosné převedení pacientů s hypertenzí na kombinovaný přípravek obsahující blokátor receptorů pro angiotenzin II a blokátor vápníkového kanálu?
V poslední době se objevuje stále více fixních kombinací antihypertenziv. Zda je jejich použití opravdu přínosné i v reálné praxi, zkoumala studie provedená u ambulantních pacientů nefrologického oddělení, kteří byli převedeni z původní antihypertenzní léčby na fixní přípravek obsahující kombinaci blokátoru receptorů pro angiotenzin II s blokátorem vápníkového kanálu.
Úvod
Ze všech civilizačních onemocnění má nejvyšší incidenci hypertenze. Patří k hlavním rizikovým faktorům kardiovaskulárních a renálních onemocnění. Antihypertenzní terapie významně snižuje riziko kardiovaskulárních příhod a dle výsledků klinických studií vede pokles systolického krevního tlaku o 5 mmHg ke snížení rizika vzniku cévní mozkové příhody o 14 %, ischemické choroby srdce o 9 % a k poklesu celkové mortality o 7 %.
K dostatečné kontrole krevního tlaku často nestačí monoterapie, a je proto nutné podávat kombinace léčivých látek. Pro své organoprotektivní účinky jsou často jako léky první volby doporučované blokátory receptorů pro angiotenzin II (ARB), které se kombinují s blokátory vápníkových kanálů (CCB).
Metodika studie
Celkem 90 ambulantních pacientů (58 mužů a 32 žen) s chronickým onemocněním ledvin i bez něj bylo převedeno z antihypertenzní léčby (monoterapie nebo kombinace), kterou dosud užívali, na přípravky obsahující fixní kombinaci ARB a CCB. Původní medikace byla u 64,4 % pacientů ARB + CCB, u 12,2 % ARB + CCB + diuretikum, u 10,0 % CCB, ve 4,4 % ARB a u zbylých pacientů různé kombinace těchto látek, inhibitorů ACE a alfa-blokátorů. Průměrný věk pacientů činil 63,1 ± 13,4 roku a žádný z nich nepodstupoval dialýzu.
Krevní tlak byl opakovaně měřen před změnou medikace a minimálně jeden měsíc po ní. Pacienti byli zároveň požádáni o vyplnění dotazníku, ve kterém uváděli, zda se po změně medikace nějak změnila četnost vynechaných dávek, hodnota krevního tlaku měřeného doma, jejich výdaje za léky a zda preferují původní medikaci, nebo kombinovaný přípravek.
Výsledky
U všech pacientů došlo po změně medikace k poklesu systolického (ze 142,7 ± 19,4 mmHg na 134,7 ± 18,0 mmHg; p < 0,001) i diastolického krevního tlaku (z 82,6 ± 13,0 mmHg na 78,4 ± 11,7 mmHg; p < 0,001) měřeného v ordinaci. Dle dotazníku došlo u 33,3 % účastníků studie také k poklesu tlaku měřeného v domácím prostředí, 47,8 % uvedlo, že změnu nezaznamenali, a 18,9 % si tlak doma neměřilo. Celkem 26,7 % pacientů uvedlo, že se snížil počet dávek, které zapomněli užít, 81,1 % pacientů preferovalo kombinovaný přípravek před původní léčbou a 52,2 % pacientů konstatovalo, že klesly jejich měsíční výdaje za léky.
Závěr
Studie prokázala, že záměna původní antihypertenzní medikace za kombinovaný preparát vedla u hypertoniků s chronickým selháním ledvin i bez něj k významnému poklesu krevního tlaku, ke zvýšení adherence k léčbě, ke snížení výdajů za léky a k větší subjektivní spokojenosti pacientů s léčbou.
(blu)
Zdroj: Kato H., Shiraishi T., Ueda S. et al. Blood pressure control and satisfaction of hypertensive patients following a switch to combined drugs of an angiotensin receptor blocker and a calcium channel blocker in clinical practice of nephrology. Clin Exp Nephrol 2015 Jun; 19 (3): 465–473; doi: 10.1007/s10157-014-1017-7.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.