Predikce efektivity antihistaminik v symptomatické léčbě chronické spontánní urtikarie

Cílem studie recentně publikované v Journal of Investigational Allergology and Clinical Immunology bylo posoudit, zda měření změny velikosti histaminem indukovaných papul a erytému 24 hodin po podání antihistaminika může být účinnou metodou v predikci jejich účinnosti.

Metodika studie  

Kritéria k zařazení do studie splnilo celkem 150 pacientů. Byli náhodně rozděleni (v poměru 1 : 1 : 1 : 1 : 1) k terapii bilastinem 20 mg, cetirizinem 10 mg, fexofenadinem 180 mg, desloratadinem 5 mg nebo ebastinem 20 mg 1× denně. Kontrolní skupinu tvořilo 30 účastníků s negativní anamnézou CSU. Pacientům, kteří nereagovali na lék během prvních 4 týdnů, bylo po této době nastaveno vyšší dávkování.

K diagnostice byl použit kožní prick test před podáním antihistaminika a 24 hodin po první dávce. Závažnost onemocnění (dle UAS − Urticaria Activity Score), odpověď na intradermální podání histaminu v rámci kožního prick testu a dopad nemoci na kvalitu života (dle dotazníku DLQI − Dermatology Life Quality Index) byly hodnoceny každé 2 týdny po dobu 2 měsíců trvání studie.

Výsledky hodnocení

Zmenšení papul o více než 75 % po 24 hodinách od prvního podání antihistaminika bylo spojeno s příznivějším UAS a DLQI. Účinnost a bezpečnost všech 5 antihistaminik ve studii byla srovnatelná. Po navýšení dávky u pacientů, kteří neodpovídali na léčbu, došlo k nárůstu míry kontroly nad nemocí (skóre DLQI < 5) z 58,7 na 76,7 %.

Závěr

Měření změny velikosti histaminem indukovaných papul je metodou, která skutečně predikuje, kteří pacienti postižení CSU budou mít dobrou odpověď na podání antihistaminik, ale má omezenou využitelnost pro identifikaci nonrespondérů. 

(raj)

Zdroj: Sánchez J., Zakzuk J., Cardona R. Prediction of the efficacy of antihistamines in chronic spontaneous urticaria based on initial suppression of the histamine-induced wheal. J Investig Allergol Clin Immunol 2016; 26 (3): 177−184, doi: 10.18176/jiaci.0039.