Bilastin: účinné antihistaminikum vhodné i pro řidiče
Při volbě antihistaminika vhodného pro osoby řídící motorové vozidlo je nutné zohlednit případné ovlivnění CNS. Vhodnou možností se zdá být bilastin, který při srovnání s ostatními antihistaminiky 2. generace vykazuje jednu z nejnižších úrovní vazby na receptory H1 v mozku, aniž by měl nižší klinickou účinnost. Po jeho užití nedochází k útlumu CNS, nenastávají sedativní účinky. Díky tomu má optimální poměr mezi účinností a riziky pro bezpečné řízení motorového vozidla.
Při volbě antihistaminika vhodného pro osoby řídící motorové vozidlo je nutné zohlednit případné ovlivnění CNS. Vhodnou možností se zdá být bilastin, který při srovnání s ostatními antihistaminiky 2. generace vykazuje jednu z nejnižších úrovní vazby na receptory H1 v mozku, aniž by měl nižší klinickou účinnost. Po jeho užití nedochází k útlumu CNS, nenastávají sedativní účinky. Díky tomu má optimální poměr mezi účinností a riziky pro bezpečné řízení motorového vozidla.
Úvod
Při hledání ideálního antihistaminika pro řidiče je nutné se zaměřit na hledání léku s dobrou efektivitou v potlačení alergických projevů a zároveň minimálním sedativním účinkem na CNS (jak ve smyslu ovlivnění kognice, tak psychomotorických funkcí). Zároveň by takový prostředek měl mít minimální vedlejší účinky na metabolismus a případný výskyt lékových interakcí. Následující přehled shrnuje klíčové vlastnosti bilastinu z hlediska ovlivnění schopnosti řídit motorové vozidlo u pacientů.
Selektivita pro H1-receptory
Bilastin vykazuje vysokou selektivitu vazby pro receptory H1 s minimálním nebo nulovým ovlivněním jiných receptorů, což snižuje výskyt nežádoucích vedlejších účinků. Jeho afinita k receptorům H1 je srovnatelná s astemizolem a difenhydraminem.
Metabolické interakce a ovlivnění systému cytochromu P450
In vitro studie na lidských jaterních mikrozomech ukázaly pouze minimální inhibici řady izoenzymů CYP, kdy výsledná enzymatická aktivita byla téměř 100%. Po podání bilastinu nedošlo ani k indukci aktivity izoenzymů CYP v lidských hepatocytech. Proto lze předpokládat minimální riziko lékových interakcí. Bilastin je substrátem glykoproteinu P, což může přispívat k jeho nízkému průniku do mozku.
V in vivo studii s radioaktivně značeným bilastinem u zdravých dobrovolníků se prokázalo vyloučení celé dávky podaného bilastinu během 168 hodin. Bylo prokázáno, že bilastin není významně metabolizován a je v nezměněné formě vyloučen stolicí (67 %) a močí (33 %).
Anticholinergní aktivita
V několika in vitro studiích byla u bilastinu, na rozdíl od některých dalších antihistaminik 2. generace, prokázána nízká anticholinergní a anitmuskarinová aktivita s nízkou afinitou k muskarinovým receptorům. Má tedy v tomto ohledu výborný bezpečnostní profil s nízkým rizikem ovlivnění kardiovaskulárního systému.
Vazba na receptory H1 v mozku, ovlivnění kognice a psychomotorických funkcí
Bilastin neproniká hematoencefalickou bariérou, což snižuje možnost jeho vazby na receptory H1 v mozku. In vivo provedená studie s použitím PET u 12 dobrovolníků prokázala srovnatelnou obsazenost receptorů H1 (H1RO) po podání bilastinu a placeba. Z dostupných antihistaminik vykazuje bilastin jednu z nejnižších H1RO. Lze tedy předpokládat, že jeho potenciální dopady na kognitivní a psychomotorické funkce, stejně jako sedativní účinek jsou minimální.
Tento předpoklad potvrdil i test provedený na 20 dobrovolnících, kdy po podání doporučené dávky 20 mg bilastinu ani po podání dvojnásobné dávky 40 mg nedošlo k prokazatelnému ovlivnění pozornosti, jemné motoriky či dalších psychomotorických funkcí.
Výskyt somnolence a ospalosti
Během klinického výzkumu provedeného na více než 2 tisících pacientů nebyl shledán rozdíl ve výskytu somnolence a ospalosti po užití bilastinu a po užití placeba, zatímco u cetirizinu a levocetirizinu byl výskyt somnolence signifikantně vyšší.
Reálné ovlivnění řidiče
Reálný účinek bilastinu na schopnost ovládat vozidlo byl zkoumán dvojitě slepou studií v testu, kdy na 100kilometrovém úseku měli dobrovolníci jet konstantní rychlostí 90−95 km/hod. Byly zkoumány velikost a četnost odchýlení auta od přímého směru (ve smyslu uhnutí k okraji nebo naopak ke středu vozovky). V rámci testu byl srovnáván bilastin v dávce 20 mg a 40 mg s 50 mg hydroxyzinu (aktivní kontrola) a placebem. Stejný test se opakoval po 8 dnech užívání preparátu.
Nebyly shledány statisticky významné rozdíly mezi placebem a bilastinem (20 mg i 40 mg) ani první den užití, ani po 8 dnech užívání. Naopak u hydroxyzinu se statisticky významné negativní ovlivnění řidičských schopností projevilo jak po prvním užití, tak i po 8 dnech.
Závěr
Výzkumy ukazují, že bilastin má optimální poměr přínosů a rizik ve vztahu k řízení motorových vozidel. Je tedy lékem volby pro řidiče trpící projevy alergie.
(norg)
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.