Diagnostika chřipkových virů a D-dimerů v ambulanci praktického lékaře
V posledních letech významně posiluje úloha všeobecného praktického lékaře v diagnostice a terapii řady onemocnění. Od roku 2020 tak bude například nově hrazeno laboratorní stanovení D-dimerů v ambulanci praktického lékaře. S tím souvisí i stále větší potřeba dostupnosti rychlých laboratorních testů, díky nimž lze stanovit rovněž řadu dalších parametrů včetně diagnostiky respiračních onemocnění.
Úvod
Laboratorní diagnostika poskytuje mnoho důležitých informací o zdravotním stavu pacienta. V řadě případů je nezbytným nástrojem ke stanovení diagnózy a zahájení efektivní terapie. S rozvojem biomedicínských technologií zaujímá stále důležitější roli takzvané testování v místě péče o pacienta neboli POCT (point of care testing). Výhody rychlé laboratorní diagnostiky prováděné přímo v ambulanci spočívají kromě urychlení diagnostického procesu také v odpadnutí nutnosti transportu vzorku do laboratoře. Díky tomu dochází ke snížení chyb v preanalytické fázi, například vzniklých během transportu, záměnou vzorků nebo provedením špatného vyšetření.
Stanovení D-dimerů v ambulanci PL
Od roku 2020 bude v ambulancích všeobecných praktických lékařů hrazeno ze systému veřejného zdravotního pojištění stanovení D-dimerů, troponinu a NT-proBNP. Nová dohoda mezi zdravotními pojišťovnami a Sdružením praktických lékařů ČR odráží snahu posílit úlohu PL v segmentu primární péče. Praktičtí lékaři tak budou mít možnost vyslovit podezření na hlubokou žilní trombózu nebo plicní embolii bez zbytečných odkladů.
D-dimery jsou konečným produktem štěpení stabilizovaného fibrinu plazminem a jejich přítomnost svědčí o aktivaci koagulace a fibrinolýzy. K jejich elevaci dochází při hluboké žilní trombóze, plicní embolii, ale také po rozsáhlejších úrazech, operacích, při popáleninách, zánětech a u některých nádorových onemocnění. Vzhledem k nízké specificitě je u D-dimerů oceňována především vysoká negativní predikční hodnota užívaná v diagnostice tromboembolické nemoci. Negativní výsledek totiž výrazně snižuje pravděpodobnost přítomnosti tromboembolické nemoci.
Stanovení virů chřipky v ambulanci PL
Respirační onemocnění patří mezi nejčastější důvody návštěvy všeobecného praktického lékaře. Celkem 80 % případů je přitom vyvoláno virovým agens; může se jednat o banální virové rinitidy vyvolané rinoviry, ale také o závažné infekce vyvolané například viry influenzy či respiračním syncytiálním virem (RSV).
Infekce virem influenzy typu A a B nabývá v posledních letech velkého významu, a to vzhledem k často fatálnímu průběhu u starších jedinců, lidí trpících imunodeficiencí, nicméně občas bohužel také u mladých a jinak zdravých osob. Přesná diagnostika onemocnění se tak stává stěžejní pro nasazení správné terapie. POCT navíc prokazují srovnatelnou senzitivitu vyšetření jako testy prováděné v laboratořích, přičemž jejich výsledky jsou dostupné ihned a umožňují tak rychlou terapeutickou intervenci.
Možnosti laboratorní diagnostiky v ambulanci PL
Doménou současných laboratorních přístrojů je jejich jednoduchost, rychlost a multifunkčnost. Současným standardem je tedy možnost provedení více diagnostických testů na jednom přístroji. Mezi takové analyzátory patří například přístroje STANDARD F100 a STANDARD F200, které jsou založené na principech fluorescenční imunoanalýzy (FIA). Umožňují stanovení více než desítky různých parametrů včetně D-dimerů, CRP nebo respiračního panelu, který obsahuje také test na přítomnost virů influenzy A/B.
Výhodou je přesné a rychlé stanovení konkrétního parametru bez nutnosti odesílání vzorků do laboratoře, popřípadě i pacienta na specializované vyšetření. Testovací soupravy obsahují kazetky s 2D kódem, dle kterého přístroj automaticky rozpozná analyzovaný parametr (CRP, D-dimer aj.).
Výsledek je třeba interpretovat dle manuálu a například v případě pozitivity D-dimerů provést další nezbytná vyšetření v rámci diagnostiky tromboembolické nemoci nebo pacienta odeslat do interní ambulance. Obdobný postup platí i v případě diagnostiky virů influenzy A/B; pacientovi je možné při pozitivním nálezu nasadit symptomatickou terapii nebo ho při závažné alteraci celkového stavu odeslat k dalšímu vyšetření a eventuálně k hospitalizaci do lůžkového zdravotnického zařízení.
(holi)
Zdroje:
- Cikrt T. V úterý se dohodli s pojišťovnami na úhradách pro příští rok praktici pro děti i dospělé. Zdravotnický deník, 15. 5. 2019. Dostupné na: www.zdravotnickydenik.cz/2019/05/vcera-se-dohodli-pojistovnami-uhradach-pristi-rok-praktici-deti-i-dospele
- Dindoš J. Současná doporučení a prevence v léčbě běžných respiračních infekcí. Medicína pro praxi 2013; 10 (10): 330–334.
- Uyeki M., Bernstein H. H., Bradley J. S. et al. Clinical practice guidelines by the Infectious Diseases Society of America: 2018 update on diagnosis, treatment, chemoprophylaxis, and institutional outbreak management of seasonal influenza. Clin Infect Dis 2019 Mar 5; 68 (6): e1–e47, doi: 10.1093/cid/ciy866.
- LAB MARK. Dostupné na: www.labmark.cz
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.