Čas je nepřítel. U schizofrenie je klíčový první půlrok od objevení symptomů

Hlavní roli hrají negativní příznaky

„Nejvýznamnějšími faktory, které určují úroveň fungování pacientů se schizofrenií, nejsou bludy a halucinace, ale negativní symptomy,“  vysvětluje vedoucí Centra výzkumu prvníc epizod SMI a spoluautor studie Filip Španiel s tím, že mezi negativní projevy patří motivační deficit, porucha vůle, pasivita, emoční oploštění a ochuzení vztahů. Tyto příznaky určují, nakolik bude jedinec se schizofrenií v životě samostatně fungovat.

Negativní symptomy (NS) jsou způsobeny změnami v mozku, rozvíjejí se před nástupem samotné nemoci, avšak biologická podstata tohoto fenoménu není dosud plně objasněna.

V rámci studie ESO výzkumníci z NÚDZ analyzovali data 77 pacientů s první epizodou schizofrenie. Cílem bylo identifikovat parametry, které predikují závažnost negativních příznaků 5 let po vypuknutí nemoci. Autoři analyzovali celkem osm prediktorů: věk při nástupu nemoci, věk při zahájení studie, pohlaví, diagnózu, závažnost NS, dávky antipsychotických léků na konci studie, počet dnů hospitalizace před zahájením studie a dobu neléčené psychózy (DUP). Jako zásadní parametr se jednoznačně ukázala DUP, tedy období mezi prvními příznaky nemoci a zahájením léčby antipsychotiky.

I jeden týden ovlivní prognózu

Vztah délky neléčené psychózy a negativních příznaků potvrdily již předchozí výzkumy. Nová studie však umožnila hlubší vhled do tohoto vztahu. Zásadní je velmi strmý vztah mezi délkou neléčené psychózy a dlouhodobými negativními příznaky, pokud je kratší než půl roku.

„Během neléčené psychózy se v mozku patrně odvíjejí změny s trvalým dopadem do života nemocného, které antipsychotika dokáží v určitém časovém okně zastavit. Pokud je DUP delší než 6 měsíců, její prodloužení již nehraje zásadní roli. Negativní příznaky za touto hranicí jsou přibližně stejně závažné a nezáleží na tom, zda DUP trvá rok či dva,“ vysvětluje doktor Španiel.

Výsledky studie byly překvapivé i pro samotné výzkumníky. Pokud byla DUP u nemocných kratší než půl roku, každé prodloužení neléčené psychózy o pouhý týden vedlo ke zhoršení negativních příznaků po 5 letech od začátku nemoci. S každým dalším týdnem prodloužení DUP se měřitelně zhoršovala závažnost negativních symptomů v dlouhodobém horizontu. Studie tedy naznačuje, že první měsíce od začátku onemocnění jsou kritické a v tomto okně lze včasnou léčbou předejít dlouhodobým důsledkům.

Klinické důsledky opožděné léčby

Negativní symptomy u schizofrenie jsou silnějším prediktorem celkového fungování než ostatní klinické proměnné včetně neurokognice. Studie ukázaly, že významné změny v NS často nastávají během prvního roku po nástupu nemoci, s možností stabilizace nebo mírného zhoršení v průběhu času. Longitudinální studie dále naznačují, že patologické procesy, jako je deficit šedé hmoty, jsou zvláště aktivní během prvních 2 až 3 let po první epizodě psychózy. Toto období se shoduje s nástupem a stabilizací NS, což naznačuje paralelní progresi strukturálních změn v mozku a symptomatologie.

Hloubková analýza v rámci studie odhalila, že delší DUP je spojena s vážnějšími NS, zejména během prvních šesti až devíti měsíců. Toto období se jeví jako citlivé okno, kdy neléčená psychóza může vést k významnému a trvalému nárůstu závažnosti NS. Zjištění jsou v souladu s předchozími metaanalýzami a zdůrazňují škodlivý dopad opožděné léčby.

(asa)

Zdroje:

1. Slováková A., Kúdelka J., Škoch A. et al. Time is the enemy: Negative symptoms are related to even slight differences in the duration of untreated psychosis. Compr Psychiatry 2024; 130: 152450, doi: 10.1016/j.comppsych.2024.152450.

2. U schizofrenie je klíčový první půlrok od objevení příznaků, naznačuje nová česká studie. NÚDZ, 2. 5. 2024. Dostupné na: www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy/u-schizofrenie-je-klicovy-prvni-pulrok-od-objeveni-priznaku-naznacuje-nova-ceska-studie