Moderní léčba osteoporózy

Cílem léčby osteoporózy je snížit riziko zlomenin a zlepšit kvalitu života u pacientů se zlomeninami. Předpokladem plné účinnosti každé farmakologické léčby je zajištění dostatečného příjmu vápníku a vitaminu D a pravidelné fyzické aktivity. Nedostatek vitaminu D je častý nejen u starých lidí, ale také u mladých dospělých osob a společně s nižším příjmem vápníku může vést k sekundární hyperparatyreóze a přispívat k rozvoji osteoporózy a zlomenin. V poslední době přibývá poznatků o pozitivním vlivu vitaminu D i na další, extraskeletální tkáně (účinky neuromuskulární, imunomodulační, kardiovaskulární a protinádorové). Farmakoterapie osteoporózy má být zvažována individuálně při prokázaném zvýšeném riziku osteoporotické zlomeniny. Udržení nebo zlepšení kvality kostní hmoty lze dosáhnout dvěma způsoby, a to zpomalením kostní remodelace (antiosteoresorpční léky) nebo stimulací novotvorby kostní hmoty (osteoanabolické léky). Jelikož osteoporóza je chronické onemocnění, které vyžaduje dlouhodobou léčbu, používá se často sekvenční léčba, kdy volíme individuálně u daného pacienta oba léčebné přístupy. Aktuální témata dnešní osteologie jsou dlouhodobá bezpečnost osteoresopční léčby (riziko osteonekrózy čelisti a atypické fraktury femuru), určení optimální doby léčby a upřesnění „lékových prázdnin“. Dále je kladen důraz na individualizaci léčby osteoporózy, správný monitoring účinnosti farmakologické léčby a včasné rozhodnutí o změně léčby v případě jejího selhání.

---