Partnerské vztahy a sexuální život u žen s nádorovým onemocněním
Authors:
Laura Janáčková 1,2
Authors‘ workplace:
Oddělení somatopsychiky, Sexuologický ústav 1. LF a VFN Praha, přednosta doc. MUDr. Michal Pohanka, Ph. D
1; Institut partnerských vztahů, Praha
2
Published in:
Prakt Gyn 2014; 18(2): 149-150
Category:
Oncogynecology: Review Article
Overview
Článek se zabývá problematikou partnerských vztahů a sexuálního života u žen s nádorovým onemocněním z pohledu psychologických důsledků. Seznamuje s hlavními psychosociálními aspekty ovlivňujícími prožívání nemoci, s jejich eventuálními vlivy na proces uzdravování a na úmrtnost pacientů s nádorovým onemocněním.
Klíčová slova:
nádorové onemocnění – partnerský vztah – rodina – sexuální a funkční schopnosti
Nádorové onemocnění označuje skupinu nemocí, které se vyznačují nekontrolovaným buněčným dělením a schopností těchto rychle se dělících buněk napadat jiné tkáně a rozšiřovat se do jiných částí těla tzv. metastáze. Rakovina může být léčena chirurgicky, chemoterapií, radiační terapií, biologickou léčbou nebo jinými metodami. Léčba rakoviny s sebou přináší celou řadu vedlejších příznaků a klade vysoké nároky na psychiku postiženého člověka i na jeho nejbližší okolí. K psychologickým aspektům, které ovlivňují průběh nádorového onemocnění, můžeme zařadit zpracování diagnózy, psychické přizpůsobení zahrnující faktory, stresu, sociální opory, partnerských vztahů, rodiny, sexuálních a funkčních schopností a pracovní výkonnosti.
Úvod
Význam kvality emocionální podpory a sociální zajištěnosti je spolurozhodujícím faktorem dalšího průběhu nemoci. Velký počet partnerských či manželských vztahů prochází během léčby nádorového onemocnění takovými změnami, že mnohdy končí rozchodem nebo rozvodem. Výzkumy ukazují, že téměř polovina všech rozvedených pacientů s nádorovým onemocněním hodnotí jako důvod rozvodu právě onemocnění samé. Studie však neprokázaly vliv rozchodu či rozvodu na zvýšení úmrtnosti onkologicky nemocných pacientů. Kornblith [1] vidí jako větší riziko změnu v partnerském vztahu než rozvod, který hodnotí z hlediska různých diagnóz a pokročilosti nemoci jako spíše menšinový. Jedná se především o narušení komunikace mezi partnery (obavy hovořit o svých pocitech a strachu), které později vede k pocitu ztráty porozumění. V některých studiích se však objevily i pozitivní následky nádorového onemocnění [1]. Uvádí se vznik silnějších rodinných vazeb [2], celkově větší spokojenost v rodině [3] a pozitivní vztahy ve vztazích k sourozencům a dětem [4].
Negativní důsledky na partnerský vztah jsou často spojeny i s dalším psychologickým aspektem intimního partnerského života působícího na prožívání nádorového onemocnění. Více než tři čtvrtiny pacientů uvádí problémy v sexuální oblasti, které vznikají právě v důsledku nádorového onemocnění a jeho léčby. Obecně lze říci, že u lidí, kteří přežili nádorové onemocnění, klesá sexuální aktivita a schopnost sexuálního prožitku do té míry, do jaké je poškozen jejich tělesný obraz. S vlastním sexuálním obrazem souvisí také schopnost reprodukce. Neplodnost způsobená léčbou vede k pocitu snížené vlastní hodnoty a vytváří emocionální zátěž přímo úměrnou k době reprodukčního věku.
Psychická zátěž u žen může způsobovat funkční sexuální poruchy, nejčastěji poruchy dosahování orgazmu, nebo poruchy sexuální apetence.
Příklad u 30leté pacientky
„Kladný vztah k sexu jsem měla vždycky. Před nemocí i teď. Vlivem chemoterapie, hormonální léčby a jejím nežádoucím účinkům se sice frekvence našeho milování snížila, ale krása zůstala. Touha milovat, být milována, milovat se, je v každém z nás. Ať je člověk zdravý nebo nemocný, potřebuje lásku duševní i fyzickou. Nechci, aby mne partner litoval, nebo se mne bál dotknout, naopak, chci aby mne miloval takovou, jaká jsem, a dával mi to často najevo. Ještě častěji než dřív. I když vím, že mě miluje, chci to slyšet, chci to cítit, vnímat, být ujišťována. Zvedá mi to poničené sebevědomí, dodává energii, pomáhá bojovat a žít. Stejně tak já chci svému partnerovi dokazovat, že ho miluji a že jsem tady pro něj. Že se mě může dotýkat, říkat mi svá přání a bude-li to v mých silách, že mu je splním. Chci, aby věděl, že i já toužím po milování, po dotecích, vášni a objetí. Že když to není tak jednoduché jako dřív, a ne vždy zakončené vyvrcholením, že na tom vůbec nezáleží. Že nejdůležitější je, že jsme spolu a prožíváme společné chvíle, lásku, slast, že jsme tady pro sebe. Někdy jsem moc unavená na to, abych se soustředila na své pocity, a pak si s radostí užívám pocity svého partnera. Nestydím se za svou pleš. Naopak. Někdy využívám chmýří, které mi během chemoterapie narostlo, a šimrám jím partnera po celém těle a zvlášť na intimních partiích. Jeho slastná reakce je mi odměnou. Má větší fyzickou potřebu lásky a já ho ráda uspokojím různými způsoby. Nejenže se mi to líbí, ale současně si dokazuji, že jsem schopná, i přes svou nemoc, zvládat roli maminky, manželky a současně i milenky. Jsou to chvíle, kdy zapomínám na svou nemoc a necítím se jako pacientka, ale jako žena. Pro svého muže jsem krásná a přitažlivá, i když jsem oteklá, plešatá, unavená, zhyzděná. Teda aspoň mi to říká a mě to dělá dobře, tak mu věřím.“
Vlivem nádorového onemocnění a jeho léčby se mnoho žen může setkat s celou řadou různých sexuálních dysfunkcí, které mohou být jak přechodného, tak trvalejšího rázu.
Pomoc při řešení sexuálních problémů u onkologických pacientů je nejen farmakologická, ale hlavně psychologická a komunikační. Lékař a eventuálně psycholog by měl s pacientem i jeho partnerem o této tématice mluvit, protože tělesná láska a pocit blízkosti výrazně zvyšuje kvalitu lidského života.
Závěr
Léčba rakoviny klade vysoké nároky na psychiku postiženého člověka i na jeho nejbližší okolí. Význam kvality emocionální podpory a sociální zajištěnosti je spolurozhodujícím faktorem dalšího průběhu nemoci. Velký počet partnerských či manželských vztahů se setkává během léčby nádorového onemocnění s narušením komunikace (obavy hovořit o svých pocitech a strachu), které později vedou k pocitu ztráty porozumění a mohou končit i rozchodem nebo rozvodem. Více než tři čtvrtiny nemocných též uvádí problémy v sexuální oblasti.
Doručeno do redakce dne 21. 5. 2014
Přijato po recenzi dne 30. 5. 2014
doc. PhDr. Dr. phil. Laura Janáčková, CSc.
LauraJanackova@seznam.cz
Oddělení somatopsychiky, Sexuologický ústav VFN Praha
Institut partnerských vztahů, Praha
www.ipav.cz
Sources
1. Kornblith AB. Psychological adaptation of cancor survivors. In: Hollard J (Ed): Psycho-oncology. 2nd ed. Oxford University Press: New York 2010. ISBN 978–0-19–536743–0.
2. Belec RH. Quality of life: perceptions of long-term survivors of bone marrow transplantation. Oncol Nurs Forum 1992; 19(1): 31–37.
3. Wolcott DL, Wellisch DK, Fawzy FI. Landsverk J. Adaptation of adult bone marrow transplant recipients. Transplantation 1986; 41(4):478–484.
4. Curbow B, Somerfield MR, Baker F et al. Personal ganges dispositional optimism, and psychological adjustment to bone marrow transplation. J Behav Med 1993; 16(5): 423–443.
Labels
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicineArticle was published in
Practical Gynecology
2014 Issue 2
Most read in this issue
- Atypické nálezy v diagnostice prekanceróz a karcinomu děložního hrdla: kazuistiky
- Výhodné vlastnosti gestodenu a jejich využití v kombinované hormonální antikoncepci
- Jsou vaginálně aplikované izoflavony vhodnou náhradou estrogenů?
- Odvykání kouření v těhotenství