Nízké hladiny vitaminu D v populaci exponované významnému znečištění životního prostředí
Authors:
Josef Richter 1; Václav Větvička 2; Vlastimil Král 1; Petr Šíma 3; Iva Stiborová 1; Stanislava Richterová 4; Lucie Rajnohová Dobiášová 1
Authors‘ workplace:
Centrum imunologie a mikrobiologie, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem
1; Department of Pathology, University of Louisville, Kentucky, USA
2; Laboratoř imunoterapie, Mikrobiologický ústav AV ČR, Praha
3; Vojenská zdravotní pojišťovna, Ústí nad Labem
4
Published in:
Čas. Lék. čes. 2022; 161: 314-320
Category:
Original Articles
Overview
Sledování hladin vitaminu D a postupnému využívání možností suplementace je v posledních letech věnována zvýšená pozornost. Řada studií nalezla nízkou hladinu naměřených hodnot s gradací vzestupu v letních a poklesu v zimních měsících roku v závislosti na stupni expozice slunečnímu záření, vlivu genetických faktorů, úrovni sociálně ekonomické, kvalitě výživy a v poslední době vlivu znečištění životního prostředí.
V tomto sledování konstatujeme významný pokles hodnot vitaminu D v populaci exponované extrémnímu vlivu znečištění životního prostředí v lokalitě střední Evropy v regionu s extrémní zátěží danou výskytem mikropartikulí chemického průmyslu, povrchovou těžbou hnědého uhlí a ve stejné lokalitě jeho zpracováním v tepelných elektrárnách. V populaci 540 pacientů oddělení klinické imunologie a alergologie jsme ve sledování vstupních vzorků získaných v letech 2016–2021 nalezli pouze u 4 jedinců (0,74 %) hodnoty vitaminu D > 30 ng/ml. Rozložení nalezených hodnot nevykazuje závislost na expozici slunečnímu záření a je v průběhu celého roku ve stejné úrovni.
Diskutujeme působení vlivu kontaminant životního prostředí, ovlivnění populace faktory sociálně ekonomickými a kvalitou životního stylu. Řešení stavu vidíme v cílené suplementaci populace, především skupin dětí a seniorů.
Klíčová slova:
vitamín D – kontaminanty životního prostředí
ÚVOD
Sledování hodnot vitaminu D v populaci je v poslední době předmětem zvýšeného zájmu. Obecně je konstatována vysoká prevalence deficitu či nedostatku tohoto vitaminu v celosvětovém profilu populace (1–11). Zvýšený zájem o sledování roste především vlivem nových poznatků o významu a vztahu vitaminu D nejen k abnormalitám metabolismu kostí, ale i k regulaci vápníku a fosforu a jejich homeostáze (4, 5, 12, 13) s dopadem v podobě nedostatečné mineralizace kostí s manifestací rachitid u dětí a osteomalacie u dospělých (5, 7, 14). Poslední dvě dekády vedly ke zvýšení poznatků o pleiotropním a vícesměrném působení vitaminu D na zdravotní stav člověka (5, 7, 15). Řada významných studií prokázala, že deficit vitaminu D vede k vysokému riziku indukce řady civilizačních onemocnění. Naopak odpovídající saturace vitaminu D vede k redukci rizika vzniku řady nádorových onemocnění, metabolických postižení, kardiovaskulárních a autoimunitních chorob, infekčních onemocnění, diabetu 1. a 2. typu i neuropsychiatrických onemocnění (1, 5, 11, 15, 16). Deficit vitaminu D je významným etiologickým faktorem v patogenezi řady chronických onemocnění s významným zvýšením rizika mortality (15, 17).
Výzkumy vedly k závěru, že vitamin D je prohormon indukovaný UVB spektrem paprsků o vlnové délce 290–315 nm v kůži přítomným 7-dehydrocholesterolem po hydrogenaci v játrech enzymy (CYP2D11, CYP2D25, CYP2R1 a CYP27A1). Hodnoty sérového 25-hydroxyvitaminu D3 (25(OH)D3) odrážejí stav nutriční zásoby vitaminu D. Dalším krokem k získání aktivního vitaminu D je 1α-hydroxylace (CYP27D1). Tento enzym je přítomen v největší míře v proximálním tubulu ledvin, ale je produkován i v kůži, buňkách imunitního systému, kostních buňkách a placentě. Aktivita 1α-hydroxylázy je regulována vápníkem a fosfáty. Vliv výživy v saturaci hladin vitaminu D je minimální, nepřesahuje 8 % celkového stavu.
Vitamin D a jeho metabolity jsou v cirkulaci ve vazbě s multifunkčním vitamin D vázajícím proteinem (DBP), který má kromě přenosu vitaminu D funkci modulátoru zánětlivé imunitní odpovědi a reguluje vývoj kostí. Význam vitaminu D v regulaci jak vrozené, tak i adaptivní imunitní odpovědi byl prokázán přítomností exprese VDR na téměř všech buňkách imunitního systému (18–20). VDR střevní sliznice má význam v ochraně slizničních povrchů, jejich integritě a regulaci vrozené imunitní odpovědi (18, 19, 21). Imunomodulační vliv aktivního vitaminu D na T lymfocyty přímou cestou vede k tolerogennímu stavu indukcí TH2 a regulačních lymfocytů redukcí TH1, TH17 a TH9 lymfocytů. NK buňky s expresí VDR vazbou D3 mají protikladný účinek vedoucí k minimalizaci poškození patogeny. Proces deaktivace makrofágu je vázán na protein ORO1 (21).
Epidemiologické studie svědčí o tom, že deficit vitaminu D vede ke snížení funkcí imunitního systému s následným rizikem infekcí a autoimunitních onemocnění. Aktivní zapojení vitaminu D v imunitní odpovědi při vakcinaci proti chřipce (20) ukazuje na další možnosti uplatnění normalizace deficitních hladin vitaminu D v ochraně před chřipkovou infekcí i dalšími virovými onemocněními. Rozsah posledních nálezů jak v experimentálních, tak v klinických studiích potvrzuje nezbytnost dalších sledování vztahu vitaminu D a imunitní odpovědi. I v kontextu nedávné koronavirové pandemie je třeba litovat, že není náležitou měrou věnována pozornost pandemii nedostatku vitaminu D v souvislosti s indukcí řady infekčních i neinfekčních onemocnění.
Syntéza vitaminu D je ovlivněna zeměpisnou polohou, ve které žijeme, nadmořskou výškou a dobou slunečního svitu dané oblasti. Významný je vliv pigmentace pokožky exponovaného jedince (fototyp), jeho věk, pohlaví a genetické vybavení. Obr. 1 znázorňuje významné rozdíly doby slunečního svitu při porovnání námi sledované oblasti (Ústí nad Labem – U) s hlavním městem (Praha – P) a hlavním městem Itálie (Říma – R), tedy modelovým regionem v jižní části Evropy. Je patrný jednoznačný rozdíl kvantity nabízené expozice slunečnímu záření. Ta je ovšem v lokalitách R a P redukována vlivem kontaminant dopravy a dalších složek životního prostředí. Postupně rostoucí trendy urbanizace moderního světa vedou k fenoménu výstavby v dimenzích imitujících prostředí Londýna nebo Varšavy 19. století. V podmínkách regionu U je kontinuálně řadu let zaznamenávána minimální doba slunečního svitu s extrémní expozicí vlivům životního prostředí spojeným s vysokou zátěží vyplývající ze zdejšího extenzivního průmyslu, povrchových dolů, a především elektráren spalujících nekvalitní hnědé uhlí s rozptylem mikro- a nanopartikulí. Expozice organickým kontaminantům je v porovnání se sousedícími regiony Německa několikanásobně vyšší.
Hodnoty jsou uvedeny v hodinách svitu v jednotlivých měsících roku.
Sledování populace Evropy ukazuje na vysokou zátěž na základě deficitu i nedostatku vitaminu D v jednotlivých zemích. Nálezy se při vzájemném porovnání významně neliší a jsou částečně ovlivněny nejen kvalitou životního prostředí a konkrétní lokalitou, ale i životním stylem populace a sociálně-ekonomickými vlivy (obr. 2). Již dříve provedené studie v Česku sledující hodnoty vitaminu D v populaci vykazují porovnatelné nálezy (7–9, 11, 22). Specifické podmínky Ústeckého kraje s výskytem extrémní expozice kontaminantům životního prostředí (Europian black spot) a nízkou sociálně-ekonomickou úrovní zdejší populace nás vedly ke sledování hodnot vitaminu D právě v tomto regionu.
SOUBOR A METODIKA
Do souboru jsme zařadili celkem 540 pacientů oddělení klinické imunologie a alergologie Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem, kteří podstoupili vstupní vyšetření v letech 2016–2021. Tvořilo jej 325 žen a 215 mužů ve věkovém rozmezí od 12 do 84 let. Ze studie byli eliminováni jedinci, u kterých byla jednoznačně prokázána suplementace vitaminu D. Vstupní diagnózy zahrnovaly opakované infekce respiračního traktu, chronická plicní onemocnění, asthma bronchiale, alergická onemocnění, především se specifickou IgE odpovědí na inhalační alergeny outdooru i indooru, a imunodeficitní stavy, především syndrom IgG4 a deficity IgA.
Stanovení hodnot vitaminu D bylo provedeno metodou ELISA s použitím soupravy výrobce DRG Instruments GmbH a standardů, respektive postupu doporučeného výrobcem.
VÝSLEDKY
Obr. 3 ukazuje prevalenci naměřených hodnot vitaminu D ve sledované populaci. Kumulativní deficitní hodnoty do 10 ng jsme nalezli u 3,52 % vyšetřených jedinců, nedostatečné hodnoty do 20 ng/ml sérového 25(OH)D u 45 % sledovaných, suboptimální hodnoty pak u 99,26 % vyšetřených. Pouze u 4 jedinců (0,74 %) jsme zjistili hodnoty > 30 ng/ml séra.
Z obr. 4 je patrné, že nebyl zjištěn významný rozdíl u mužů a žen ve věkových skupinách, a to ani v rozložení podle pohlaví. Za velice překvapivý považujeme nález rozložení hodnot vitaminu D v průběhu roku (obr. 5), kde jsme nenalezli typické rozložení hodnot podle sezónního období. Pouze nález hodnot zjištěných u mužů a žen je statisticky významně odlišný (p = 0,025).
DISKUSE
Sluneční záření může ovlivnit zdraví člověka jak negativně – poškozením (a zvýšením rizika vzniku nádorových onemocnění), tak pozitivně, především indukcí produkce vitaminu D (25(OH)D3). Krátkodobé poškození může vést k úžehu, imunosupresi, dlouhodobé působení pak ke stárnutí pokožky, kataraktě a poškození DNA s mutacemi, které mohou vést k indukci nádorového bujení. Hodnoty 25(OH)D3 člověka jsou ovlivněny jednak dietárními zdroji, v rozmezí 5–10 % celkové saturace a dále především expozicí slunečnímu záření, specificky jeho UVB složce paprsků délky 290–315 nm, stimulujícímu syntézu cholekalciferolu v kůži ukládaného do tukových buněk a po následné hydroxylaci v játrech do 25(OH)D3 s další hydroxylací do biologicky aktivní formy 1,25-dihydroxyvitaminu D (6, 9, 11, 15, 22–24).
Tato syntéza je ovlivněna řadou vlivů, které by měly determinovat hodnoty produkce. Patří k nim zenitový úhel pobytu exponovaného jedince, jeho nadmořská výše, roční období expozice, délka expozice, fototyp pokožky, vlivy věku, pohlaví, způsobu odívání, vlivy sociální a ekonomické a z našeho pohledu především vlivy znečištění životního prostředí. Ekologické studie ukazují, že růst urbanizace gradující prakticky v celém světě vede k růstu rizika výskytu nížené produkce 25(OH)D3 vlivem neodpovídající zástavby megaměst s dopadem na významnou eliminaci expozice slunečnímu záření. Jde tedy o stav, který imituje podmínky varšavského ghetta z doby objevení vitaminu D a situaci center měst devatenáctého století (5). Expozice záření je kvůli urbanizaci s vysokou koncentrací populace ve městech významně ovlivněna v celém věkovém profilu (5, 23, 25).
Z grafu na obr. 1 je patrný významný rozdíl mezi naměřenými hodnotami slunečního svitu v námi sledované oblasti regionu severních Čech (U), hlavním městem Prahou (P) a pro srovnání i Římem (R), který představuje pro indukci 25(OH)D3 optimální model jižní Evropy – Středomoří. Celoroční expozice populace v R dosahuje 2468 hodin, v P činí pouze 1585 hodin (65 %), a v U dokonce 1137 hodin (46 %). Těmto nálezům by měla odpovídat výše hodnot naměřeného 25(OH)D3. Zatímco hodnoty naměřené v P 22–25 ng/ml se od námi naměřených hodnot v U významně liší (8), jsou hodnoty v italské populaci na stejné úrovni jako v U (7, 8). Stejné nálezy vykazují i další země Středozemí Evropy (Řecko, Španělsko). V přehledu evropských zemí (obr. 2) je patrný významný rozdíl průměrných hodnot 25(OH)D3 v zemích severní Evropy, kde je věnovaná značná pozornost suplementaci, ale současně je zde významně odlišný příjem vitaminu v dietě populace (rybí produkty, vejce) (26). Nálezy, které se vymykají profilu dat (Slovensko), by měly být verifikovány.
Vliv slunečního záření na produkci vitaminu D je nepopiratelný (15). Je otázkou diskuse, jakou intenzitu vykazuje dávka slunečního záření v různých geografických lokalitách. Porovnání doby slunečního svitu v průběhu roku v lokalitě UL, P a R by mělo jednoznačně svědčit o tom, že hladiny vitaminu D budou v italské populaci podstatě vyšší než v populaci střední Evropy (obr. 2). Nálezy hodnot u vitaminu D italské populace ve srovnání s populací střední Evropy ovšem svědčí o tom, že jeho produkce je ovlivněna řadou dalších faktorů.
Obecně lze konstatovat, že znečištění životního prostředí mikro- a nanopartikulemi redukuje produkci vitaminu D. Znečištění životního prostředí se ukazuje být hlavním faktorem určujícím množství slunečního záření UVB spektra a znamená významnou roli v rozvoji deficitu vitaminu D (12, 27). Ve studii z hraničních oblastí Německa a Česka byl prokázán významný rozdíl v expozici ultrajemným částicím (UFP) a prachovým částicím (PM) ve sledovaných lokalitách v neprospěch lokality U (28). Považujeme za nezbytné provést další definici kvality životního prostředí daných oblastí sledováním míry expozice UVB (22).
Stejný a výrazný efekt na růst deficitu vitaminu D má jak aktivní, tak i pasivní kouření (29). Ve shodě s nálezy zvýšeného rizika onemocnění populace s deficitem vitaminu D konstatujeme nezbytnost nutričního zásahu minimálně u dětské populace (30). Suplementace vitaminu D v populaci se zvýšenou kontaminací životního prostředí zvyšuje protektivní vliv v kontrastu s obezogenním vlivem prostředí (3). Znečištění životního prostředí totiž může přispívat k indukci obezity v kombinaci s mírou kontaminace a úrovní diety exponované populace (3). To samozřejmě indukuje míru deficitu vitaminu D v obézní populaci (31). Předpokládá se řada mechanismů vysvětlujících vztah nedostatku vitaminu D a obezity. Kromě nutričních faktorů a nízké aktivity, respektive fyzické zátěže je vyslovena i domněnka, že pouhý nedostatek vitaminu D může vést k zábraně hubnutí a k obezitě (31). Tento předpoklad podporuje v našem souboru část jedinců s vyšším fototypem a nízkou úrovní stravovacího režimu s neadekvátním příjmem alkoholu, což může vést k supresi sekrece PTH, a tím k poklesu konverze vitaminu D (24). Gradace růstu obezity starší populace může být dalším důvodem snížených hodnot vitaminu D, i když lze kalkulovat s možným ovlivněním růstu obezity vlivem poklesu hladin leptinu v populaci seniorů (20).
V našem souboru jsme u výrazných deficitů vitaminu D a obezity u pacientů s diabetem 2. typu konstatovali nízké hladiny leptinu a perzistentní růst hmotnosti. Důsledkem toho může být i redukce protilátkové odpovědi k virovým antigenům. Je známo, že deficit vitaminu D je spojen s růstem rizika vážných komplikací v průběhu onemocnění COVID-19, pneumonií a dalších komplikací. Lze předpokládat, že suplementace vitaminu D je volbou pro snížení dopadu pandemie (32). Naše zkušenosti ukazují, že u pacientů po reparaci hladin vitaminu D s nálezem jeho hodnot > 40 ng/ml jsme neevidovali onemocnění COVID-19.
Otázce vztahu léčiv a ovlivnění hladin vitaminu D je v poslední době věnována značná pozornost (4, 5, 14). Látky s přímou interakcí s vitaminem D (rifampicin, cimetidin, thiazidy, kortikosteroidy) se podílejí na redukci jeho hladiny stejnou měrou jako látky redukující absorpci vitaminu D (laxativa, orlistat). Vzestup spotřeby léků v posledních letech vyžaduje dle našeho názoru pozornost a sledování daleko širšího spektra preparátů v tomto kontextu.
6leté sledování vlivu suplementace vitaminu D s pravidelnými odběry (2–3 ročně) vymezilo populaci, která při adekvátních dávkách vitaminu D není schopná vytvořit odpovídající, námi vyžadovanou hladinu minimálně 30–40 ng/ml. S vyloučením všech výše uvedených aspektů je nezbytné pomýšlet na vlivy genetické dispozice. Sledování tohoto problému považujeme za opodstatněné. Je třeba zdůraznit individuální zranitelnost na základě nedostatku vitaminu D s rizikem vyšší frekvence výskytu autoimunitních a nádorových onemocnění, postižení kostního aparátu a dalších chorob (7, 33). Dle našich zkušeností je stanovení adekvátní dávky vitaminu D u těchto pacientů velmi obtížné.
Dalším faktorem přispívajícím k výskytu nízkých hladin vitaminu D je nutriční zázemí populace s absolutním nedostatkem odpovídající kvality výživy. Trvalý pokles spotřeby ryb < 5 kg na osobu a rok může přispět k deficitu. Tento stav graduje v nižších sociálních vrstvách. Soudíme spolu s řadou autorů, že by bylo nezbytné provést komplexní sledování životního stylu, nutričního zázemí a řešení deficitu vitaminu D z hlediska indukce řady onemocnění, délky a kvality života (16, 17, 34). Nezbytnost suplementace seniorské populace se ukazuje být vhodným přístupem pro zajištění kvality a ochrany zdraví (24, 26, 35). Prevence deficitu vitaminu D by měla být prioritou zdravotnictví a její metodika se stala projektem Evropské komise (36).
Je nepopiratelné, že deficit vitaminu D se projevuje poškozením imunitních funkcí (18, 19). Důkazem je vyšší frekvence roztroušené sklerózy, diabetu mellitu, autoimunitních onemocnění, vaskulitid, astmatu, zánětlivých onemocnění GI či některých nádorových onemocnění v populaci žijící v lokalitách vzdálenějších od rovníku. Je popisován rozličný výsledek kvality vakcinace proti TBC, chřipce a dalším onemocněním vzhledem k zeměpisné šíři bydliště dané populace (18, 20). Vitamin D se ukazuje být významným imunomodulátorem, který se obecně podílí na úpravě zánětlivé odpovědi a mechanismech specifické i nespecifické imunitní odpovědi, s ovlivněním jak humorálních, tak buněčných funkcí (10, 18–21, 25).
Význam kvality saturace vitaminem D pro indukci protilátkové odpovědi při vakcinaci trivalentní vakcínou (20) vede k úvahám o možném vztahu odolnosti jedinců s deficitem vitaminu D k indukci i průběhu onemocnění COVID-19 (32). Naše zkušenosti ukazují na možný příznivý účinek suplementace vitaminu D z hlediska redukce rizika nákazy i průběhu tohoto onemocnění.
ZÁVĚR
Vitamin D není všelékem, ale nelze opomenout, že může být významným, levným a bezpečným léčebným prostředkem u řady onemocnění a dokáže příznivě ovlivnit kvalitu zdraví jedince s prodloužením délky jeho dožití (1, 17, 36).
Čestné prohlášení
Autoři práce prohlašují, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku nejsou ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou.
Adresa pro korespondenci:
MUDr. Josef Richter, CSc.
Centrum imunologie a mikrobiologie
Na Kabátě 229, 400 11 Ústí nad Labem
Tel.: 477 751 870
Sources
- Amrein K, Scherkl M, Hoffmann M et al. Vitamin D deficiency 2.0: an update on the current status worldwide. Eur J Clin Nutr 2020; 74: 1498–1513.
- Banihosseini SZ, Baheiraei A, Shirzad N et al. The effect of cigarette smoke on vitamin D level and biochemical parameters of mothers and neonates. J Diabetes Metab Disord 2013; 12: 19.
- Barrea L, Savastano S, Di Somma C et al. Low serum vitamin D-status, air pollution and obesity: a dangerous liaison. Rev Endocr Metab Disord 2017; 18: 207–214.
- Gani LU, How CH. Vitamin D deficiency. Singapore Med J 2015; 56: 433–437.
- Gröber U, Spitz J, Reihrath J et al. Vitamin D: Update 2013. From Rickets prophylaxis to general preventive healthcare. Dermatoendocrinol 2013; 5: 331–347.
- Herrick KA, Storandt RJ, Afful J et al. Vitamin D status in the United States, 2011–2014. Am J Clin Nutr 2019; 110: 150–157.
- Lips P, Cashman KD, Lamberg-Allardt C et al. Current vitamin D status in European and Middle East countries and strategies to prevent vitamin D deficiency: a position statement of the European Calcified Tissue Society. Eur J Endocrinol 2019; 180: P23–P54.
- Pludowski P, Grant WB, Bhattoa HP et al. Vitamin D status in central Europe. Int J Endocrinol 2014; 2014: 589587.
- Rabenberg M, Scheidt-Nave C. Busch MA et al. Vitamin D status among adults in Germany – results from the German Health Interview and Examination Survey for Adults (DESG1). BMC Public Health 2015; 15: 641.
- Sakem B, Nock C, Stanga Z et al. Serum concentrations of 25-hydroxyvitamin D and immunoglobulins in an older Swiss cohort: results of the Senior Labor Study. BMC Medicine 2013; 11: 176.
- Spiro A, Buttriss JL. Vitamin D: An overview of vitamin D status and intake in Europe. Nutrition Bull 2014; 39: 322–350.
- Feizabad E, Hossein-Nezhad A, Maghbooli Z et al. Impact of air pollution on vitam,in D deficiency and bone health in adolescent. Arch Osteoporos 2017; 12: 34.
- Sizar O, Khare S, Goyal A et al. Vitamin D Deficiency. StatPearls, Treasure Island, 2022.
- Gröber U, Kisters K. Influence of drugs on vitamin D and calcium metabolism. Dermatoendocrinol 2012; 4: 158–166.
- Wacker M, Holick MF. Sunlight and vitamin D. A global perspective for health. Dermatoendocrinol 2013; 5: 51–108.
- Papamiditriou DM. The big vitamin D mistake. J Prev Med Public Health 2017; 50: 278–281.
- Gröber U, Reichrath J, Hollick F. Live longer with vitamin D? Nutrients 2015; 7: 1871–1880.
- Lucas RM, Gorman S, Geldenhuys S et al. Vitamin D and immunity. F1000 Prime Reports 2014; 6: 118.
- Prietl B, Treiber G, Pieber TR et al. Vitamin D and immune function. Nutrients 2013; 5: 2502–2521
- Sadarangani SP, Ovsyannikova IG, Goergen K et al. Vitamin D, leptin and impact on immune response to seasonal influenza A/H1N1 vaccine in older persons. Hum Vaccin Immunother 2016; 12: 691–698.
- Gemelli C, Martello, A, Montanari M et al. The orosomucoid 1 protein is involved in the macrophage de-activation process. Exp Cell Res 2013; 319: 3201–3213.
- Liu J, Zhang W. The influence of the environment and clothing on human exposure to ultraviolet light. PLoS One, 2015; 10: e0124758.
- Godar DE, Pope SJ, Grant WB et al. Solar UV doses of young Americans and vitamin D3 production. Environment Health Persp 2012; 120: 139–143.
- Tourvier M, Deschasaux M, Montourcy M et al. Determinants of vitamin D status in Caucasian adults: influence of sun exposure, dietary intake, sociodemographic, lifestyle, antropometric, and genetic factors. J Invest Dermatol 2015; 135: 378–388.
- Richter J, Větvička V, Richterová S et al. Nutrition and immunity during pandemic viral infection. J Nutr Food Sci Tech 2021; 2: 1–6.
- Raulio S, Erlund I, Mannisto S et al. Successful nutrition policy: improvement of vitamin D intake and status in Finnish adults over the last decade. Eur J Publ Health 2016; 27: 268–273.
- Mousavi SE, Amini H, Heydarpour P et al. Air pollution, environmental chemicals, and smoking may trigger vitamin D deficiency: Evidence and potential mechanisms. Environ Int 2019; 122: 67–90.
- Schladitz A, Leníček J, Beneš I et al. Air quality in the German-Czech border region: a focus on harmful fractions of PM and ultrafine particles. Atmospheric Environ 2015; 122: 236–249.
- Nwosu BU, Kum-Niji P. Tobacco smoke exposure is an independent predictor of vitamin D deficiency in US children. PLoS One 2018; 13: e0205342.
- Svozil V, Richter J, Větvička V. High exposure to pollution requires nutritional improvements in children. Arch Nutrition Food Sci 2020; 1: 30–34.
- Migliaccio S, Nisio AD, Mele C et al. Obesity and hypovitaminosis: causality or casualty? Int J Obesity Supplements 2019; 9: 20–31.
- Richter J, Větvička V, Král V et al. Vitamin D and COVID-19 infection. Open Biochem J 2023; in press.
- Puche RC. On the genetic determinants of hypovitaminosis D. Medicina (Buenos Aires) 2019; 79: 217–224.
- Mensink GBM, Fletcher R, Gurinovic M et al. Mapping low intake of micronutrients across Europe. Brit J Nutr 2013; 110: 755–773.
- Williams J, Williams C. Responsibility for vitamin D supplementation of elderly care home residents in England: falling through the gap between medicine and food. BMJ Nutr Prev Health 2020; 3: 256–262.
- European Commission project information grant 613977 ODIN Project: Food-based solutions for optimal vitamin D nutrition and health through the life cycle. Dostupné na: https://arquivo.pt/wayback/2016041110252/http://www.odin-vitd.eu
Labels
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain managementArticle was published in
Journal of Czech Physicians
![Issue 7-8](https://www.prolekare.cz/media/cache/resolve/journal_issue/media/image_pdf/4640f12e4d3508df20ec95b59c8f6418.jpg)
Most read in this issue
- Permanentní močový katétr – dobrý sluha, zlý pán: Doporučení pro prevenci, diagnostiku a léčbu močových infekci spojených s katetrizací
- Imunita po koronavirové infekci jako podle učebnice
- Pravidla výběru hormonální léčby v klimakteriu a její alternativy
- Indikace metabolické a bariatrické chirurgie – ASMBS/IFSO 2022