#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Alkohol u závislých na jiných látkách a jiné látky u závislých na alkoholu: závažný problém a velké riziko


Authors: K. Nešpor 1;  L. Csémy 2
Authors‘ workplace: Oddělení léčby závislostí – muži, Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha, Ředitel: MUDr. Martin Hollý 1;  Psychiatrické centrum Praha, Ředitel: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. FRCPsych 2
Published in: Prakt. Lék. 2012; 92(10-12): 563-564
Category: Of different specialties

Overview

Závislí na psychoaktivních látkách poměrně často přecházejí od ilegálních drog k alkoholu. Alkohol ovšem píjí nekontrolovaně a to v mnoha ohledech zhoršuje jejich zdravotní stav. To se týká onemocnění jater, sociální adaptace, kognitivních funkcí, recidiv, úrazů, interakcí alkoholu a jiných látek. Má to i důsledky pro prevenci.

Klíčová slova:
Alkohol, ilegální drogy, interakce, závislost

Úvod

Opakovaně se sekáváme se závislými na alkoholových drogách, kteří po mnoha letech zneužívání pervitinu nebo opiátů přešli k alkoholu. S ohledem na existující návykovou nemoc nebyli schopni pít alkohol únosným způsobem. Rychle se u nich objevovala závažná jaterní poškození a typické projevy pokročilé závislosti na alkoholu, jako jsou těžké odvykací stavy včetně deliria tremens. Mezi závislými na drogách v Česku je značně rozšířena hepatitis typu C. Alkohol pronikavě zhoršuje průběh i prognózu tohoto onemocnění. Navíc zhoršuje poruchy kognitivních funkcí, k nimž dochází zejména u závislých na pervitinu.

Alkohol, jak známo, působí v mozku mimo jiné na dopaminové receptory (podobně jako např. metamfetamin nebo kokain) a také na opiátové receptory (podobně jako např. heroin). Je proto pochopitelné, že alkoholový exces může snadno přejít v recidivu drogové závislosti.

Někteří laici se mylně domnívají, že pití alkoholu chrání dospívající před nealkoholovými drogami. Empirická fakta ovšem svědčí právě o opaku. U dospívajících, kteří zneužívají alkohol, je podstatně vyšší riziko zneužívání nealkoholových drog (2, 3). Pro zajímavost dodáváme, že v našem souboru 78 závislých mužů se první alkoholová opilost objevila v průměru v 16,4 letech (s. o. = 3,1; medián = 16,5). Skupina závislých na nealkoholových drogách udávala významně nižší průměrný věk první opilosti ve srovnání se závislými na alkoholu (15,1 let oproti 16,9).

Co si myslí závislí o alkoholu

Závislí na nealkoholových drogách alkohol nijak nepodceňují. Ve zmiňovaném souboru mezi závislými na nealkoholových drogách považovalo za důležité abstinovat od alkoholu 85,0 %. To se blíží údajům ze skupiny závislých na alkoholu, kde to bylo 88 %.

Obezřetnost závislých na nealkoholových drogách je plně zdůvodněná, jejich poslední recidiva byla zahájena alkoholem ve 35 %.

Stručná kasuistika

Panu bylo M. H. v době vzniku této práce 46 let. Měl ukončené středoškolské vzdělání, ale dlouhodobě nikdy nepracoval. Alkohol pil od 13 let, následovala hypnotika, pervitin a opiáty. Drogy zneužíval nitrožilně. Byla u něj zjištěna chronická hepatitis typu C, prodělal i hepatitis typu A, B a četné úrazy včetně úrazu hlavy s bezvědomím. Nitrožilní aplikace pervitinu a heroinu zanechal přibližně ve 31 letech, následně zneužíval „pouze“ buprenorfin a alkohol. Opakované léčby v různých zařízeních včetně dlouhodobého pobytu v terapeutické komunitě zmírnily průběh závislosti a škody, které působila. K trvalé remisi však nedošlo. Denní dávky alkoholu, které uváděl kolem 45. roku věku, se pohybovaly kolem 6 litrů (!) vína za den. Tento údaj nebylo možno ověřit. Při odvykacích stavech po alkoholu v nechráněném prostředí prodělal opakovaně záchvaty typu grand mal. K poslední hospitalizaci ve věku 46 let byl přivezen s obrazem typického deliria tremens. Kromě toho zjištěny diseminovaný scabies a četná infekční ložiska. To vyžadovalo infúzní terapii, péči o vnitřní prostředí, lokální léčbu, podávání antibiotik a masivní medikaci benzodiazepiny. Dávky diazepamu dosahovaly až 100 mg za den. Postupně se dařilo stav stabilizovat a psychotropní medikaci vysadit. Po zlepšení stavu pacient sděluje, že nemá zájem o dlouhodobou protialkoholní léčbu. Jeho odchod proti radě lékaře se jeví jako pravděpodobný.

Závěr

Zneužívání alkoholu představuje u drogově závislých, podobně jako neužívání drog u závislých na alkoholu závažný problém z více důvodů:

  • Alkohol zhoršuje průběh chronické hepatitis typu C i dalších, u drogové závislých častých onemocnění a znesnadňuje jejich léčbu.
  • Alkohol zhoršuje přizpůsobivost a znesnadňuje sociální adaptaci těchto osob i jejich vztahy.
  • Zneužívání alkoholu závislých na jiných drogách zhoršuje kognitivní funkce, a tak znesnadňuje psychoterapii.
  • Kognitivní funkce zhoršují i úrazy hlavy, k nimž pod vlivem alkoholu často dochází.
  • Alkohol často stojí na počátku recidivy. Ta pak někdy pokračuje jinou drogou, např. pervitinem nebo heroinem. Podobně může zneužívání jiných drog spustit recidivu závislosti na alkoholu. V našem souboru začala recidiva závislosti na alkoholu u 7 % osob zneužíváním marihuany.
  • Dalším velkým rizikem jsou interakce alkoholu a jiných drog nebo léků. Ty zvyšují riziko těžkých otrav a dalších projevů intoxikací, včetně např. rizika agresivního jednání (4). Alkohol představuje také závažnou komplikaci při metadonové terapii a zvyšuje riziko letálních intoxikací (6). Kombinace alkoholu a kanabis zvyšuje riziko dopravní nehody ještě podstatně více než samotný alkohol (5).
  • Závislí na nealkoholových drogách si mnohem rychleji než běžná populace vytvářejí závislost na alkoholu s jejími zdravotními, psychologickými a i sociálními riziky. To platí i naopak. V případě závislých na alkoholu bývá zejména častý přechod k závislosti na benzodiazepinech.
  • Uvedené skutečnosti mají význam i v primární prevenci drogových závislostí. Namísto efektních, ale neefektivních akcí by mnohem více pomohlo snížit hrozivě vysokou spotřebu alkoholu u dětí a dospívajících (1).

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Psychiatrická léčebna Praha-Bohnice

Mužské odd. pro léčbu závislostí

181 02 Praha 8

E-mail: drnespor@gmail.com

www.drnespor.eu, www.youtube.com/drnespor


Sources

1. ESPAD. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách, Česká republika 2011. Praha: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti 2012; 12.

2. Kirby T, Barry AE. Alcohol as a gateway drug: a study of US 12th graders. J Sch Health, 2012; 82(8): p. 371-379.

3. Nešpor K, Csémy L. „Průchozí“ drogy. Praha: Státní zdravotní ústav v nakladatelství Fortuna 2002; s. 28.

4. Nešpor K, Matanelli O. Interakce alkoholu a jiných látek: komplikovaný problém. Prakt. Lék. 2011; 91(11): s. 532-533.

5. Ronen A, Chassidim HS, Gershon P, et al. The effect of alcohol, THC and their combination on perceived effects, willingness to drive and performance of driving and non-driving tasks. Accid Anal Prev 2010; 42(6): p. 1855-1865.

6. White JM, Irvine RJ. Mechanisms of fatal opioid overdose. Addiction, 1999; 94(7): p. 961-972

Labels
General practitioner for children and adolescents General practitioner for adults
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#