Nové aspekty léčby bolesti volně prodejnými analgetiky
Authors:
Z. Fendrich
Authors‘ workplace:
Katedra farmakologie a toxikologie, Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Z. Fendrich, CSc.
Published in:
Prakt. Lék. 1998; (12): 643-647
Category:
Overview
Akutní klinická bolest je výsledkem vyplavení zánětlivých mediátorů, které způsobují zcitlivění receptorů bolesti a snížení prahu pro bolest. Nejdůležitějšími z těchto mediátorů jsou prosta- glandiny. Nejčastějším typem klinické bolesti, pro kterou jsou doporučována volně prodejná analgetika, jsou bolesti hlavy, myalgie, bolesti zubů a menstruační bolesti. Pacienti vyžadují taková volně prodejná analgetika, která jsou prakticky netoxická a která zajistí rychlou a relativně dlouhodobou úlevu od bolesti. Mezi nejúčinnější analgetika pro potlačení bolesti způsobené zánětem patří aspirin, ibuprofen, naproxen a diklofenak. Oproti aspirinu se ibuprofen, naproxen a diklofenak vážou s vyšší afinitou na COX-2, přičemž v anal- getických dávkách příliš významně neovlivňují COX-1, čímž se výrazně zlepšuje jejich GI snášenlivost. Mezi nejlépe tolerovaná analgetika patří již dlouho používaný ibuprofen. Diklofenak je dalším nesteroidním antiflogistikem-analgetikem, které je v současnosti na světě nejvíce předepisová- no. Naproxen je jedním z novějších NSAIDs, jehož účinek přetrvává nejdéle a jehož analgetická účinnost je pacienty velmi oceňována. S výjimkou aspirinu jsou ostatní uvedená NSAIDs v analgetických indikacích prakticky bez vedlejších GI účinků, a proto mohou být doporučována i u pacientů se známou GI senzitivitou v anamnéze.
Klíčová slova:
léčba bolesti - volně prodejná analgetika.
Labels
General practitioner for children and adolescents General practitioner for adultsArticle was published in
General Practitioner
1998 Issue 12
Most read in this issue
- Diagnostika akutní a subakutní Charcotovy osteoartropatie u diabetiků
- Ženevská deklarace (padesátileté výročí)
- Intoxikace psychofarmaky jako způsob suicidálního jednání
- Některé etické a právní aspekty asistované reprodukce