#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Vybrané poznámky k psychofarmakoterapii dětského a dorostového věku


Authors: Žaludek Adam
Authors‘ workplace: Psychiatrická a psychologická klinika s. r. o., Praha ;  Kabinet veřejného zdravotnictví 3. LF UK, Praha
Published in: Čes-slov Pediat 2022; 77 (1): 9-11.
Category: Pediatric Protocols in Praxis

Overview

Farmakoterapie duševních poruch dětského a adolescentního období představuje náročnou oblast. Předkládaný článek si klade za cíl upozornit na některá rizika a specifika, která se k psychofarmakoterapii v daném období pojí, a nabídnout přehled praktických poznámek u vybraných farmak.

Klíčová slova:

pediatrie – farmakoterapie – psychofarmaka

Již od studia na fakultách jsou budoucím lékařům předávány informace, které dokazují, že dítě není „menší dospělý“. V oblasti psychofarmakoterapie pediatrické populace je situace totožná, navíc s přihlédnutím k tomu, že se různé diagnostické jednotky projevují různě v závislosti na věku.(1) Svízelné může být rovněž navazování terapeutického vztahu s klienty a jejich blízkými, stejně tak i komplikovaná legislativa.(2) Dalším přitěžujícím faktem budiž to, že zkušenosti byly získány primárně v dospělé populaci a teprve poté byly aplikovány u dětí a dospívajících; je proto nutné respektovat tuzemská registrační omezení stran indikace a věku a výsledky klinických studií. Léčba proto náleží zejména do rukou zkušeného dětského a dorostového psychiatra.( 3)

Psychofarmakoterapie musí respektovat biologická specifika dětského a dorostového věku, zejména rozdílný jaterní metabolismus. Rozdílná jaterní biotransformace ovlivňuje dávkování farmak jak co do množství, tak co do frekvence. Přehled těchto důsledků přináší tabulka 1.(1,3) S výhodou je pak možné využívat monitorování hladin psychofarmak v krvi, přičemž dostupnost takových vyšetření se zvyšuje.(4) U dětí a mladistvých je rovněž typická vyšší glomerulární filtrace, navíc mají obvykle nižší objem tukové tkáně. Všechny tyto faktory vedou mimo jiné k rychlejší eliminaci léků.(5)

Table 1. Důsledky rychlejší jaterní biotransformace u dětí a mladistvých(1,3)
Důsledky rychlejší jaterní biotransformace u dětí a mladistvých(1,3)

V uvedeném vývojovém období je rovněž rozdílná vnímavost k nežádoucím účinkům, což jedince ovlivňuje nejen stran adherence, ale rovněž celé kvality života.(6) Konkrétním případem může být vyšší frekvence výskytu extrapyramidových nežádoucích účinků, například polékového parkinsonského syndromu, akutní dystonie a akutní akatizie po podávání klasických antipsychotik, než je tomu v dospělosti.(7) S ohledem na to, že organismus se s případnými metabolickými nežádoucími účinky, které jsou spojovány například s olanzapinem a klozapinem, bude muset vyrovnávat dlouhodobě, je potřeba velmi uvážlivého přístupu jak v léčbě, tak v preventivních opatřeních a edukaci (například doporučení vhodné tělesné aktivity, stravy).(8) U druhého jmenovaného preparátu je pak nutné připomenout riziko agranulocytózy a náležitých kontrol krevního obrazu a diferenciálního rozpočtu, a to 1x týdně prvních 18 týdnů léčby a následně 1x za měsíc.(5) Mezi účinky, které mohou léčbu komplikovat, bývá uváděna i paradoxní reakce na benzodiazepiny.(9)

Mezi nejčastější psychiatrické diagnózy, s kterými se lze v pediatrické populaci setkat, řadíme afektivní poruchy, poruchy chování spojené s různými jinými diagnostickými jednotkami, například navazující na poruchy autistického spektra, dále poruchy příjmu potravy, poruchy spojené s užíváním návykových látek, sebevražedné a násilné jednání.(10,11) Vzhledem k faktu relativně časté indikace psychofarmak v této specifické populaci se v rámci vývoje nových léčiv postupně povolují další preparáty k léčbě duševních nemocí. Příkladem jsou antidepresiva, kdy původně rozšířená tricyklická antidepresiva jsou nahrazována novějšími generacemi. Tato situace je výhodná i z hlediska managementu klinických rizik, neboť děti jsou zvýšeně vnímavé vůči nežádoucím účinkům uvedené skupiny, zejména kardiotoxicitě.( 5) Vybraná povolená psychofarmaka dětského a dorostového období uvádí tabulka 2.(2,5,12)

Table 2. Vybraná povolená psychofarmaka dětského a dorostového období(2,5,12)
Vybraná povolená psychofarmaka dětského a dorostového období(2,5,12)
SCH – schizofrenie, BAP – bipolární afektivní porucha, OCD – obsedantně-kompulzivní porucha, ADHD – porucha se zhoršenou pozorností / hyperaktivitou.

Indikace zahájení léčby psychofarmaky u dětí a mladistvých jistě patří do rukou psychiatra, nicméně se v praxi setkáváme se situacemi, kdy podání indikuje i pediatr. Zejména se jedná o akutní psychiatrické stavy, například úzkost, agitovanost, násilné a sebevražedné chování a mnoho dalších. V těchto situacích lze užít například benzodiazepiny v různých formách (tablety, kapky, injekční formy) a antipsychotika (perorální roztok risperidonu, rychle rozpustné formy olanzapinu, haloperidol, levomepromazin, tiaprid).(5,12) Obvyklé dávkování vybraných psychofarmak shrnuje tabulka 3, nicméně praxe a výběr se v různých státech liší.

Table 3. Dávkování vybraných psychofarmak používaných v dětství a adolescenci v naléhavých stavech spojených s tenzí(5,12)
Dávkování vybraných psychofarmak používaných v dětství a adolescenci v naléhavých stavech spojených s tenzí(5,12)

MUDr. Ing. Adam Žaludek, MBA, LL.M.

3. lékařská fakulta Univerzity

Karlovy Kabinet veřejného zdravotnictví

Ruská 87

100 00 Praha 10

adam.zaludek@lf3.cuni.cz


Sources

1. H osák L, Hrdlička M. Psychiatrie a pedopsychiatrie. Praha: Karolinum Press 2016: 393–402.

2. U hrová T, Roth J, et al. Neuropsychiatrie. Praha: Maxdorf 2020: 940–941.

3. H ort V, Malá E. Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál 2008: 421–454.

4. S choretsantis G, Paulzen M, Unterecker S, et al. TDM in psychiatry and neurology: A comprehensive summary of the consensus guidelines for therapeutic drug monitoring in neuropsychopharmacology, update 2017; a tool for clinicians. World J Biol Psychiatry 2018; 19(3): 162–174.

5. S adock BJ, Sadock VA, et al. Kaplan and Sadock’s Synopsis of Psychiatry. 10. vyd. New York: Wolters Kluwer 2007: 1318–1326.

6. N inan A, Stewart SL, Theall LA, et al. Adverse effects of psychotropic medications in children: predictive factors. J Can Acad Child Adolesc Psychiatry 2014; 23(3): 218–225.

7. S ikich L, Hamer RM, Bashford RA, et al. A pilot study of risperidone, olanzapine, and haloperidol in psychotic youth: a double-blind, randomized, 8-week trial. Neuropsychopharmacology 2004; 29(1): 133–145.

8. Gentile S. Long-term treatment with atypical antipsychotics and the risk of weight gain: a literature analysis. Drug Saf 2006; 29(4): 303–319.

9. Moon YE. Paradoxical reaction to midazolam in children. Korean J Anesthesiol 2013; 65(1): 2–3. doi: 10.4097/kjae.2013. 65. 1.2

10. WHO. Adolescent mental health. Dostupné na: https:// www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/adolescent-mental-health.

11. Ž aludek A, David J, Marx D. Časná identifikace sebevražedného chování u dětí a spolupráce mezi pediatrem a psychiatrem. Pediatr praxi 2020; 21(5): 320–322.

12. M ohr P, Kopeček M, Brunovský M, Páleníček T. Klinická psychofarmakologie. Praha: Maxdorf 2017.

Labels
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescents
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#