Léčba závislosti na tabáku u onkologických pacientů

Download PDF English version

Authors: K. Zvolská ¹; E. Králíková ^1,2; S. Vokurka ³; J. Halámková ⁴; A. Strnadová ⁵
Authors‘ workplace: Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolizmu 1. LF UK a VFN v Praze ¹; Ústav hygieny a epidemiologie, 1. LF UK a VFN v Praze ²; Onkologická a radioterapeutická klinika LF v Plzni UK a FN Plzeň ³; Klinika komplexní onkologické péče LF MU a MOÚ Brno ⁴; Odbor ošetřovatelství a nelékařských povolání, MZ ČR, Praha ⁵
Published in: Klin Onkol 2024; 38(1): 63-67
Category: Short Communication
doi: https://doi.org/10.48095/ccko202463

Overview

Kouření je významným rizikovým faktorem rozvoje řady onkologických onemocnění. Kromě toho má ale také po stanovení onkologické diagnózy nepříznivý vliv na dobu přežití, průběh a účinnost onkologické léčby i kvalitu života a zvyšuje pravděpodobnost řady jiných komplikací. Léčba závislosti na tabáku snižuje riziko jejich výskytu nebo rozsah následků. Pracovní skupina autorů z odborných skupin (Sekce podpůrné léčby a péče a Sekce preventivní onkologie České onkologické společnosti při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), Společnost pro léčbu závislosti na tabáku, Česká asociace sester a Pracovní skupina pro prevenci a léčbu závislosti na tabáku ČLS JEP) připravila jednoduché základní schéma intervence při kontaktu s kuřákem v běžné praxi na základě doporučení odborných společností, výstupů studií, odborné literatury a ověřené praxe. Nekuřácké prostředí, význam nulové expozice tabákovému kouři, doporučení přestat kouřit pro kuřáky, prevence relapsu u exkuřáků a nabídka léčby závislosti na tabáku by měly být samozřejmou součástí onkologické péče alespoň formou krátké intervence DIK (dotaz – intervence – kontakty). U všech pacientů je důležité evidovat kuřácký status vč. expozice pasivnímu kouření, u kuřáků (aktivních i pasivních) intervence empaticky opakovat, vč. prevence relapsu. Tento postup přispívá k abstinenci u onkologických pacientů, a tím k vyšší účinnosti onkologické léčby, delší době přežití a ke snížení dalších rizik.

Klíčová slova:

kouření – farmakoterapie – závislost na tabáku – klinická onkologie – psychobehaviorální intervence

Úvod

Po sdělení onkologické diagnózy se řada kuřáků pokouší přestat kouřit. Většina pokusů bez pomoci však bývá neúspěšná, zhruba v 95 % případů se to nepodaří, a to i v případě diagnóz, které s kouřením souvisejí maximální měrou jako např. nádory plic [1].

Kouření má velký vliv na dobu přežití, průběh a účinnost onkologické léčby i kvalitu života po stanovení onkologické diagnózy. Snižuje účinnost a zvyšuje toxicitu chemoterapie a radioterapie, zvyšuje mortalitu jak onkologickou, tak obecnou, zvyšuje i pravděpodobnost sekundárních nádorů, pravděpodobnost komplikací (např. flebotrombózy či respiračních a dalších infekcí) a zhoršuje imunitu a hojení vč. komplikovanějšího průběhu a delší hospitalizace po jakémkoli chirurgickém zákroku. Léčba závislosti na tabáku by měla být nejen standardní součástí každé onkologické péče, ale i klinických studií, vč. uvedení kuřáckého statusu pacientů na začátku i na konci studie [2–15].

Zájem o problematiku užívání tabáku u pacienta a nabídka léčby závislosti na tabáku podle časových možností terapeuta má být součástí komplexní onkologické péče [16–22]. Předkládaný dokument je koncipován jako pomoc a metodická podpora pro běžnou praxi a nemá za cíl nahrazovat v ČR dostupný klinický doporučený postup pro léčbu nemoci F17, tedy závislosti na tabáku [18]. Pracovní skupina zahrnuje zástupce Sekce podpůrné léčby a péče a Sekce preventivní onkologie České onkologické společnosti při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku, Pracovní skupiny pro prevenci a léčbu závislosti na tabáku ČLS JEP a České asociace sester. Tento dokument byl schválen výbory uvedených společností.

První intervence v kontaktu s pacientem

U všech pacientů je důležité evidovat kuřácký status vč. expozice pasivnímu kouření, u kuřáků (aktivních i pasivních) intervence empaticky opakovat, a to vč. prevence relapsu.

Praktický postup DIK (dotaz – intervence – kontakty) viz tab. 1. Onkologický pacient kuřák většinou chápe, že kouření mohlo mít podíl na jeho diagnóze. Platí to ale prakticky jen o nádorech respiračního traktu – znalost souvislostí kouření s nádory urogenitálního nebo gastrointestinálního traktu či s hematologickými a dalšími nádory je malá. Přesto může pacienta přímá otázka „Kouříte?“ zaskočit: obecně se může za kouření stydět (většina dospělých kuřáků by raději nekouřila) či kouření popře, aby potěšil onkologa, případně se domnívá, že „už je to jedno“. Měli bychom být vždy empatičtí a pacienta neobviňovat. Pochopení pro obtížnost abstinence neznamená souhlas s kouřením, ale pacient tak může pozitivně vnímat naši snahu o vcítění se a porozumění síle závislosti.

Následné intervence při setkávání s pacientem

Je důležité evidovat kuřácký status pacienta a intervence empaticky opakovat, vč. prevence relapsu. Při další návštěvě je vhodné zeptat se, zda se pacient pokusil přestat kouřit či žije v nekuřáckém prostředí:

„Pokusil/ a jste se přestat kouřit?“

„Jak jste to zkoušel/ a?“

„Jaké máte abstinenční příznaky? Chuť na cigaretu? Nervozitu? Podrážděnost?“

„Co pomohlo, nebo proč jste se naopak ke kouření vrátil/ a?“

„Jak takovou situaci můžete příště zvládnout bez cigaret?“

„Chápu, že přestat kouřit je těžké, ale pro dobrý průběh vaší onkologické léčby je to třeba.“

„Nepřestávejte přestávat!“

**Table 1. Schéma krátké intervence DIK (dotaz – intervence – kontakty) [18].**

Závěr

Význam doporučení přestat kouřit vč. nabídky léčby závislosti na tabáku je nesporný a měl by být součástí komplexní podpůrné péče u onkologických pacientů i součástí klinických studií v onkologii. Metoda postupu DIK je snadno využitelnou pomůcku pro běžnou praxi. Její aplikace může významně snížit rizika spojená s kouřením u onkologických pacientů, tedy účinnost a průběh onkologické léčby.

Sources

1. Heiden B, Eaton D, Chang S et al. Association between persistent cigarette smoking and oncologic outcomes in stage I non-small cell lung cancer following surgery. Chest J 2021; 160(4): A1610. doi: 10.1016/ j.chest.2021.07.1469.

2. Jassem J. Declaration from IASLC: tobacco cessation after cancer diagnosis. [online]. Available from: https:/ / www.iaslc.org/ About-IASLC/ News-Detail/ declaration-from-iaslc-tobacco-cessation-after-cancer-diagnosis.

3. Kaiser EG, Prochaska JJ, Kendra MS. Tobacco cessation in oncology care. Oncology 2018; 95(3): 129–137. doi: 10.1159/ 000489266.

4. NCCN Clinical Practice Guidelines in Oncology. Smoking cessation – version 2.2019. [online]. Available from: https:/ / www2.trikobe.org/ nccn/ guideline/ lung/ english/ smoking.pdf.

5. ASCO. Tobacco cessation guide for oncology providers. [online]. Available from: https:/ / www.asco.org/ sites/ new-www.asco.org/ files/ tobacco-cessation-guide.pdf.

6. Cataldo JK, Dubey S, Prochaska JJ. Smoking cessation: an integral part of lung cancer treatment. Oncology 2010; 78(5–6): 289–301. doi: 10.1159/ 000319937.

7. Fucito LM, Czabafy S, Hendricks PS et al. Pairing smoking-cessation services with lung cancer screening: a clinical guideline from the Association for the Treatment of Tobacco Use and Dependence and the Society for Research on Nicotine and Tobacco. Cancer 2016; 122(8):
1150–1159. doi: 10.1002/ cncr.29926.

8. Wender R, Fontham ET, Barrera E Jr et al. American Cancer Society lung cancer screening guidelines. CA Cancer J Clin 2013; 63(2): 107–117. doi: 10.3322/ caac.21
172.

9. Kazemzadeh Z, Manzari ZS, Pouresmail Z. Nursing interventions for smoking cessation in hospitalized patients: a systematic review. Int Nurs Rev 2017; 64(2): 263–275. doi: 10.1111/ inr.12320.

10. Parsons A, Daley A, Begh R et al. Influence of smoking cessation after diagnosis of early stage lung cancer on prognosis: systematic review of observational studies with meta--analysis. BMJ 2010; 340: b5569. doi: 10.1136/ bmj.b5569.

11. Zhou W, Heist RS, Liu G et al. Smoking cessation before diagnosis and survival in early stage non-small cell lung cancer patients. Lung Cancer 2006; 53(3): 375–380. doi: 10.1016/ j.lungcan.2006.05.017.

12. Gemine RE, Ghosal R, Collier G et al. Longitudinal study to assess impact of smoking at diagnosis and quitting on 1-year survival for people with non-small cell lung cancer. Lung Cancer 2019; 129: 1–7. doi: 10.1016/ j.lungcan.2018.12.028.

13. Roach MC, Rehman S, DeWees TA et al. It‘s never too late: smoking cessation after stereotactic body radiation therapy for non-small cell lung carcinoma improves overall survival. Pract Radiat Oncol 2016; 6(1): 12–18. doi: 10.1016/ j.prro.2015.09.005.

14. Kassim R, Osei E, Cronin K. A review of the effects of tobacco smoking on cancer treatment: smoking cessation intervention should be integrated into the cancer care continuum. J Radiother Pract 2020; 19(1): 84–92. doi: 10.1017/ S1460396919000360.

15. Myers K, Hajek P, Hinds C et al. Stopping smoking shortly before surgery and postoperative complications: a systematic review and meta-analysis. Arch Intern Med 2011; 171(11): 983–989. doi: 10.1001/ archinternmed.2011.97.

16. Králíková E, Zvolská K, Štěpánková L et al. Tobacco dependence treatment guidelines. Cas Lek Cesk 2022; 161(1): 33–43.

17. Králíková E. Onkologický pacient a kouření: jak se ptát, motivovat a pomoci přestat. Podpůrná léčba 2022; 4(1): 28–31.

18. Králíková E, Aschermann M, Dvořák V et al. Léčba závislosti na tabáku – klinický souhrn. [online]. Dostupné z: https:/ / kdp.uzis.cz/ index.php?pg=kdp&id=56.

19. National Cancer Institute. Treating smoking in cancer patients: an essential component of cancer care. [online]. Available from: www.cancercontrol.cancer.gov/ monograph23.

20. Clinical Oncology Society of Australia. Smoking cessation in cancer patients: embedding smoking cessation care in Australian oncology health services. [online]. Available from: https:/ / cosa.org.au/ media/ 332692/ cosa-smoking-cessation-in-cancer-patients-140820-final.pdf.

21. Shields PG, Herbst RS, Arenberg D et al. Smoking cessation, version 1.2016, NCCN Clinical Practice Guidelines in Oncology. J Natl Compr Canc Netw 2016; 14(11):
1430–1468. doi: 10.6004/ jnccn.2016.0152.

22. Ahuja R, Weibel SB, Leone FT. Lung cancer: the oncologist‘s role in smoking cessation. Semin Oncol 2003; 30(1): 94–103. doi: 10.1053/ sonc.2003.50000.

23. SLZT. Odborná společnost lékařů a dalších zdravotníků, kteří se zabývají léčbou závislosti na tabáku. [online]. Dostupné z: www.slzt.cz.