30PS Vliv obezity na obsah tuku v játrech a hladinu VLDL po 60hodinovém hladovění
Authors:
Šedivý P 1; Kovář J 1; Dusilová T 1; Krauzová E 2; Šiklová M 2,3; Dezortová M 1
Authors‘ workplace:
Centrum experimentální medicíny IKEM, Praha
1; Ústav patofyziologie 3. LF UK, Praha
2; Centrum preventivní kardiologie, III. interní klinika – endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze
3
Published in:
AtheroRev 2021; 6(Supplementum 2): 22
Category:
Overview
Úvod. Nealkoholové jaterní tukové onemocnění (NAFLD) postihuje v současné době více než 25 % dospělé populace a zřejmě úzce souvisí s pandemií obezity a diabetu. Ačkoli mechanizmy vedoucí k akumulaci tuku v játrech jsou poměrně intenzivně studovány, dosud chybějí studie zabývající se efekty krátkodobé nutriční nebo jiné intervence na změny obsahu tuku v játrech, které lze hodnotit metodami magnetické rezonance. Je např. známo, že krátkodobé hladovění vede k akumulaci tuku v játrech u zdravých osob, není však známo jak na hladovění odpovídá jaterní tuk u obézních. Jaterní tuk je do cirkulace transportován lipoproteiny velmi nízké hustoty (VLDL) a není známo, jak hladovění ovlivní koncentraci VLDL u štíhlých/neobézních a obézních osob. Cíl. Charakterizovat odpověď obsahu tuku v játrech a koncentrace VLDL na krátkodobé hladovění u štíhlých/neobézních a obézních žen. Studovaný soubor a metodika: V rámci studie bylo vyšetřeno celkem 22 premenopauzálních žen – 11 neobézních (NOB): věk 36,6 ± 7,5 roku, BMI 21,4 ± 1,6 kg/m2, a 11 obézních žen (OB): věk 34,5 ± 7,9 roku, BMI 34,5 ± 4,8 kg/m2, u kterých byl stanoven obsah tuku v játrech (HFC) magnetickou rezonanční spektroskopií (1H-MRS) na začátku studie a po 60hodinovém hladovění. Současně byly z plazmy izolovány VLDL ultracentrifugací a stanovena jejich koncentrace. Výsledky: OB-ženy měly zvýšenou koncentraci TG (1,5 ± 0,6 vs 0,8 ± 0,3 mmol/l, p < 0,001) a zvýšený obsah tuku v játrech (7,9 ± 9,1 vs 0,9 ± 0,4 %, p < 0,001). U 5 OB-žen byla zjištěna steatóza (HFC > 5,5 %). Skupiny se nelišily v koncentraci cholesterolu (4,2 ± 0,6 vs 4,0 ± 1,0 mmol/l). U NOB-žen indukovalo 60hodinové hladovění vzestup HFC z 0,9 ± 0,4 na 1,8 ± 0,8 % (p = 0,001) a nárůst koncentrace VLDL-TG z 0,29 ± 0,14 na 0,52 ± 0,26 mmol/l (p = 0,005) a koncentrace VLDL-C z 0,10 ± 0,08 na 0,19 ± 0,11 mmol/l (p = 0,018). U OB-žen nebyl žádných z těchto parametrů krátkodobým hladověním ovlivněn (HFC: 7,9 ± 9,1 vs 7,9 ± 9,3 %, VLDL-TG: 0,83 ± 0,42 vs 0,90 ± 0,47 mmol/l, VLDL-C: 0,26 ± 0,12 vs 0,26 ± 0,13 mmol/l). Závěr. U OB-žen byla zjištěna zvýšená produkce VLDL, která v souladu s dřívějšími pozorováními koreluje s obsahem tuku v játrech. Rozdíly v odpovědi jaterního tuku a koncentrace VLDL mezi neobézními a obézními ženami by mohly souviset např. se zvýšenou inzulinovou rezistencí u OB-žen a jsou předmětem dalšího studia.
Labels
Angiology Diabetology Internal medicine Cardiology General practitioner for adultsArticle was published in
Athero Review
2021 Issue Supplementum 2
Most read in this issue
- 08ÚS Multifaktoriální chylomikronemie
- 09ÚS Post mortem vyšetření náhlé srdeční smrti: výstupy
- 15ÚS Zkušenosti s léčbou lomitapidem u pacientů s homozygotní familiární hypercholesterolemií
- 01ÚS Labetalol treatment exacerbates estrogen-induced liver damage