20ÚS Lipidom a inflamatorní proces v patogenezi aterosklerózy – nové poznatky

Download PDF Czech version

Authors: Zadák Z ^1,2; Tichá A ²; Hyšpler R ²; Hejna P ³; Kuchařová M ⁴; Hajšlová J ⁵; Navrátilová K ⁵
Authors‘ workplace: Centrum pro výzkum a vývoj FN Hradec Králové ¹; Ústav klinické biochemie a diagnostiky FN Hradec Králové ²; Ústav soudního lékařství LF UK a FN Hradec Králové ³; Katedra biofyziky a fyzikální chemie Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové ⁴; Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická, Praha ⁵
Published in: AtheroRev 2021; 6(Supplementum 2): 16-17
Category:

Overview

V současné době je evidentní a nepochybné, že hlavním a určujícím faktorem rozvoje aterosklerózy je přítomnost poruch metabolizmu aterogenních lipidů, zejména lipoproteinových frakcí bohatých na cholesterol. Komplexní proces aterosklerózy je vázán i na další podporující faktory. Těchto faktorů je větší množství, mezi hlavní patří:

porucha funkce intimy a endoteliální dysfunkce (toxické vlivy, kouření)
modifikace lipoproteinových partikulí při průchodu endoteliální bariérou
syntéza a uvolňování regulátorů růstu buněk (cytokiny, růstové faktory)
syntéza extracelulární matrix (kolagen, proteoglykany)
poruchy fluidokoagulační rovnováhy (hyperkoagulační stav)
mechanické namáhání cévní stěny (hypertenze, námaha v tahu)
reologické podmínky a inflamatorní reakce – LP(a), fibrinogen, porucha mediátorů a regulátorů inflamatorní reakce n-3, n-6

I když inflamatorní reakce nepatří mezi hlavní aterogenní vlivy, je podíl této poruchy nepochybný a její význam stoupá zejména v industriálně rozvinutých společnostech, které jsou charakterizovány deficitem esenciálních mastných kyselin řady n-3. Řada mastných kyselin n-3 patří mezi prekurzory resolvinů, protektinů a maresinů, které jsou nezbytnými mediátory pro utlumení neadekvátní inflamatorní reakce. Tento faktor má svoji důležitost nejen v patogenezi aterosklerózy, ale také v celé plejádě závažných akutních a chronických onemocnění, zejména zánětlivých afekcí plic a při rozvoji plicní fibrózy. Přestože o této skupině polyenových mastných kyselin existuje obrovské množství publikací, není dosud pevně a jednoznačně stanovena doporučená denní dávka (RDA), ani celková zásoba těchto esenciálních složek metabolizmu v organizmu. Cílem naší studie bylo stanovení integrálního obsahu mastných kyselin v organizmu u osob, které zahynuly při dopravních a jiných nehodách a byly pitvány na Ústavu soudního lékařství FN v Hradci Králové. Celkem zhodnoceno spektrum 40 mastných kyselin (C4-C24) u 20 zemřelých jedinců. Výsledky jsou ve formě jednak poměru molárních % a též ve hmotnostním obsahu mastné kyseliny v mg/100 g tkáně. Obsah mastných kyselin v jednotlivých orgánech přepočítán na hmotnost orgánů z pitevního protokolu. Pilotní studie je doplněna hodnocením zatím menší skupiny osob, které zemřely v nemocnici v důsledku chronického onemocnění. Jedná se o unikátní pilotní data, která mohou být východiskem pro stanovení potřeby esenciálních mastných kyselin člověka.