2 EPIDEMIOLOGIE MNOHOČETNÉHO MYELOMU

Incidence mnohočetného myelomu (MM) byla v roce 2014 v České republice 4,8/100 000, což je v absolutních číslech 504 nových případů za rok 2014. Lze pozorovat významný a trvalý nárůst – od roku 1980 do roku 2014 byl pozorovaný vzestup z 2,3 na 4,8 nových případů na 100 000 obyvatel. Ve stejném roce byla prevalence 1 982 nemocných, respektive 18,8/100 000 obyvatel (graf 2. 1). I v prevalenci lze pozorovat od roku 1990 podobný trend se vzestupem z 6,3 na 18,8 žijících nemocných s MM na 100 000 obyvatel. V roce 2017 mělo být nově diagnostikováno 546 nemocných a s MM žilo 2 738 nemocných, z nichž 2079 vyžadovalo aktivní léčbu [Malúšková 2017].

Medián věku při stanovení diagnózy je 68 let pro muže a 70 let pro ženy. Méně než 1 % všech nemocných je ve věku do 40 let a 18,6 % nemocných je ve věku pod 60 let [Malúšková, 2017]. Obecně platí, že vyšší incidence této nemoci je v afro-karibské skupině obyvatel než u populace kavkazské. Menšina případů mnohočetného myelomu vzniká transformací z monoklonální gamapatie nejasného významu (MGUS – monoclonal gammopathy of unknown (udetermined) significance), v ostatních případech jde o nově rozpoznané (vzniklé) onemocnění [Hájek, 2007], třebaže je jisté, že každému MM předchází vždy různě dlouhá fáze MGUS [Landgren, 2009].