Vybrané faktory prevence u seniorů

Souhrn

Funkční zdatnost je pro seniory velmi důležitá, tvoří významnou devizu do dalších let a posouvá chronologický věk ve prospěch člověka. Ve vztahu k funkční zdatnosti jsou důležité některé parametry jako proaktivní přístup v chování každého jednotlivce, adherence k terapii civilizačních chorob, pohybová aktivita a kognitivní zdatnost.

Uvedené faktory jsme se snažili zmapovat u souboru seniorů, kteří sami uváděli, že mají aktivní přístup v rámci životního stylu. Ve sledovaném souboru bylo celkem 38 seniorů. Medián věku seniorů byl 70,5 roku. Výskyt tzv. civilizačních chorob v souboru byl u 37 seniorů. Jejich léčba byla nastavena včetně edukace seniorů a adherencí k terapii. Byla prokázána kompenzace sledovaných parametrů civilizačních nemocí k normě. U těchto seniorů byla sledována také pohybová aktivita, která ukázala, že z celkového počtu 28 seniorů jeví dobrou fyzickou zdatnost, 7 sníženou fyzickou zdatnost a 3 byli tzv. křehcí senioři. Hodnoceno ve vztahu k aktuálním doporučením Světové zdravotnické organizace. Vyšetřením kognice pomocí testů kognitivních funkcí bylo zjištěno, že 4 respondenti se nachází na dolní hranici normy a jsou indikováni k dalšímu vyšetření.

Prevence s cílenou individuální edukací seniorů v kategorii „rané stáří“, včetně těch, kteří se považují za tzv. aktivní seniory, je velmi důležitá: preventivní geriatrie dokáže nastavit pravidla pro zlepšení funkční zdatnosti a prodloužit zdravá léta.

Klíčová slova:

pohybová aktivita – prevence – kognice – funkční zdatnost – civilizační nemoci

Úvod

V České republice je několik desítek roků zřejmý trend prodlužování lidského věku, s výjimkou posledního období covidové pandemie, kdy střední délka života lehce poklesla. Obecně lze říci, že se dožíváme vyššího věku, ne však ve zdraví, ale v nemoci a závislosti na pomoci druhé osoby.(1) O prodlužování lidského věku hovoří i statistické databáze evropského charakteru,( 2) kde se uvádí tzv. zdravá délka života, a tedy naděje na dožití ve zdraví. Zajímavá je skutečnost, která je známá a zmiňovaná na konferencích: „Průměrný Čech žije 20 let svého života s nějakou formou nemoci, zatímco průměrný Švéd pouze 3 roky.“ (Vrablík).(3)

Z tohoto úhlu pohledu je důležité dělení na chronologický věk a věk funkční – biologický, který je daleko důležitější.

Chronologický věk je určen datem narození. O biologickém věku a morfologickém stavu nic nevypovídá. Jednoznačnou výhodou je snadná porovnatelnost.(4)

Funkční – biologický věk. Přesná definice biologického věku není jednoduchá, je to hypotetické označení konkrétní míry zestárnutí organismu. Teoreticky by měl být chronologický věk totožný s věkem funkčním. Praxe však ukazuje individuální rozdílnosti chronologického a biologického věku.(5) Hodnocení funkčního věku je možné různými metodami – stanovením homeostázy organismu, spektrální analýzou variability srdeční frekvence apod.(6) Zásadní je ovšem aktivita, především pohybová, která udržuje funkční zdatnost orgánových systémů.

Otázky

• Plní senioři sledovaného souboru doporučení k pohybové aktivitě?

• Jsou přítomné civilizační nemoci u sledovaného souboru seniorů?

• Lze najít signál poklesu kognitivních funkcí vyžadující sledování – riziko rozvoje kognitivního deficitu?

Pohybové chování

Pohybové chování se z hlediska intenzity pohybu skládá z pohybové aktivity, sedavého chování a spánku. Všechny tyto komponenty spolu úzce souvisí a navzájem se ovlivňují. Nejčastěji se o pohybovém chování mluví v rámci 24hodinových cyklů, tudíž čím více času během dne trávíme sedavým chováním, tím méně času nám zbývá na pohybovou aktivitu a spánek.(7)

Základním cílem pohybové aktivity je prodloužení aktivní, nezávislé fáze a zlepšení kvality života.(8) Dle aktuálního doporučení Světové zdravotnické organizace (World Health Organisation – WHO) by všichni starší dospělí měli pravidelně vykonávat pohybovou aktivitu. Konkrétně by se mělo jednat o minimálně 150 minut pohybové aktivity střední intenzity týdně. Mezi tyto aktivity patří rychlá chůze, jízda na kole, plavání nebo tanec. Zároveň platí doporučení provádět alespoň dvakrát týdně cvičení na posílení velkých svalových skupin a také třikrát týdně vykonávat cvičení s důrazem na funkční rovnováhu a koordinaci.

Poměrně velkou část dne trávíme sedavým chováním a kolikrát si to ani neuvědomujeme. Jedná se o čas strávený sledováním televize, čtením, ale také cestováním v dopravním prostředku. S ohledem na tuto skutečnost byla vydána doporučení, která apelují na snížení času tráveného sedavým chováním a zvýšení pohybové aktivity. Současně se doporučuje přerušovat dlouhé úseky sezení krátkou procházkou po místnosti, stejně tak je možno využívat aktivní transport (chůze, kolo). Podle kanadského doporučení k 24hodinovému pohybovému chování se uvádí, že by sezení nemělo překročit 8 hodin denně.(9)

Nejčastěji prováděným typem pohybové aktivity u seniorské populace je chůze. Z toho důvodu uvádíme i doporučené denní množství kroků. Přestože se u dospělé populace doporučuje 10 000 kroků, u starších jedinců se prokázal benefit již u 7500 kroků za den. Z toho plyne: čím více kroků, tím více udělám pro své zdraví.(10)

Tzv. civilizační choroby: kardiovaskulární nemoci jsou na prvních místech v příčinách úmrtí a Česká republika patří mezi země s vysokým rizikem kardiovaskulární mortality. Intervence na úrovni populace může snížit výskyt a úmrtí na kardiovaskulární onemocnění v Evropě o 50 %.(11) Arteriální hypertenze často předchází vzniku kardiovaskulárních nemocí a jeví zřetelný nárůst výskytu ve vyšších věkových skupinách, v dekádě od 55 do 64 let má vysoký TK 72 % mužů a 65 % žen. Podle WHO 25 % nemocných o své chorobě vůbec neví.

Nárůst demence v populaci je dalším velkým problémem a vyžaduje preventivní přístup a vyhledávání potenciálně nemocných. Podle údajů Státního zdravotnického ústavu se uvádí, že v Česku žije 150 000 pacientů s demencí, odhad předpokládá v roce 2030 nárůst na 180 000 se stále vzrůstajícím trendem.

Výzkum

Respondenti nad 65 let věku se přihlásili do programu „Nestárneme“. Proklamovali se proaktivním přístupem ke svému zdraví, nejevili známky nemoci, cítili se zdraví a považují se za aktivní. Program „Nestárneme“ zahrnoval zhodnocení vybraných komponent: BMI, kardiovaskulárního rizika (přítomnost HN, hodnoty TK, hyperlipoproteinemie, hodnoty glykemie), pohybového chování, orientační vyšetření kognitivních funkcí. Ve sledovaném souboru bylo celkem 38 seniorů, 28 žen (73,7 %) a 10 mužů (26,3 %). Z celkového počtu bylo 28 seniorů s dobrou fyzickou zdatností, 7 se sníženou fyzickou zdatností a 3 byli tzv. křehcí senioři. Medián věku seniorů byl 70,5 roku, minimální věk 65 let, maximální 86 let.

Body mass index (BMI) neboli index tělesné hmotnosti je ukazatelem výško-váhového poměru a používá se k posouzení míry obezity. Hranice byly stanoveny Světovou zdravotnickou organizací (WHO).(12)

Monitoring pohybového chování seniorů

Pohybové chování bylo zaznamenáváno pomocí akcelerometrie. Akcelerometr je přístroj měřící zrychlení v reálném čase.(13) Samotný monitoring pak trval 7 po sobě následujících dní a nocí v podmínkách běžného života. Pro monitoring byly využity tři akcelerometry. První byl umístěný na nedominantním zápěstí pomocí silikonového náramku ve formě hodinek a sloužil pro 24hodinový monitoring intenzity pohybového chování a spánku, druhý byl umístěn na přední stranu pravého stehna, přibližně uprostřed mezi předním horním kyčelním trnem (spina iliaca anterior superior) a čéškou (patella), pomocí fixační náplasti a sloužil pro získání 24hodinových dat o poloze a pohybu dolní končetiny. Třetí akcelerometr byl umístěný v kapsičce a upevněný na pravém boku, zhruba nad spina iliaca anterior superior, kde zaznamenával údaje o poloze a pohybu trupu. Tento akcelerometr se jako jediný na spánek odkládal, proto byli participanti upozorněni, aby si ho těsně před spánkem odložili a ihned ráno po probuzení nasadili.

Individuální profil pohybového chování vychází z modelu 24hodinového pohybového chování. Jednotlivé komponenty byly vypočítány jako týdenní průměr naměřených hodnot jednotlivých komponent. Výsledný model pak představuje skladbu pohybového chování v průměrném dni sledovaného týdenního období.

Hodnocení fyzické zdatnosti. Pro hodnocení fyzické zdatnosti byla použita testová baterie Krátká baterie pro testování fyzické zdatnosti seniorů – SPPB (Short Physical Performance Battery). Testová baterie má celkem tři části: test rovnováhy (výdrž ve stoji spojném, semitandemovém a tandemovém), test rychlosti chůze (doba chůze na vzdálenost 4 m) a test vstávání ze židle (5× za sebou).(14)

Orientační zhodnocení kognitivních funkcí. Pro orientační hodnocení kognitivních funkcí jsme využili původní české inovativní testy Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA), který může upozornit na poruchy krátkodobé paměti, a dotazník POBAV (vyjmenování obrázků a jejich vybavení).(15)

Zhodnocení kardiovaskulárního rizika. Sledována přítomnost HN, hodnot TK. Sledován byl výskyt hypercholesterolemie a její léčba. Stanovení přítomnosti kardiovaskulárního rizika pomocí algoritmu SCORE 2, SCORE2-OP.(16)

Charakteristiky sledovaného souboru seniorů

Ve sledovaném souboru bylo celkem 38 seniorů, 28 žen (73,7 %) a 10 mužů (26,3 %). Medián věku seniorů byl 70,5 roku, minimální věk 65 let, maximální věk 86 let. Tabulky 1 a 2 uvádí charakteristiky sledovaných parametrů pro celý soubor a zvlášť pro skupinu mužů a žen. V posledním sloupci tabulky je uvedena hodnota signifikance pro porovnání mužů a žen. Ve skupině mužů byla zjištěna signifikantně vyšší hladina glykemie (p = 0,046) a signifikantně vyšší hodnoty parametru HG (p < 0,0001). Ve skupině žen byl prokázán signifikantně vyšší výskyt osteoporózy (p = 0,008). Viz též grafy 1, 2, 3, 4.

Pohybové aktivity během týdne

U žen byl zjištěn signifikantně vyšší výskyt nadměrného sedavého chování než u mužů (p = 0,021). Výsledky jsou zobrazeny v tabulce 3 a grafech 5 a 6.

K analýze dat byl použit statistický software IBM SPSS Statistics verze 23 (Armonk, NY: IBM Corp.). Muži a ženy byli v kvantitativních parametrech porovnáni Mann-Whitneyovým U testem. K porovnání v kvalitativních parametrech byl použit Fisherův přesný test. Všechny testy byly dělány na hladině signifikance 0,05.

Výsledky

Výzkumu se zúčastnilo 38 seniorů, 28 žen (73,7 %) a 10 mužů (26,3 %). Medián věku seniorů byl 70,5 roku, minimální věk 65 let, maximální věk 86 let, nejčastější stupeň vzdělání středoškolské.

Z anamnestických údajů vybraných kardiovaskulárních onemocnění (HN a hypercholesterolemie) bylo prokázáno, že arteriální hypertenze byla zjištěna u 60 % respondentů, hypercholesterolemie u 70 % respondentů. V anamnestických datech byl sledován také výskyt onkologických onemocnění, jejich četnost byla u 30 % respondentů, výskyt DM 15 %, deprese 20 %, osteoporóza 65 %. Parametr hmotnosti ve sledovaném souboru prokázal výskyt obezity (BMI >35) u 10 % sledovaného souboru, hodnotu BMI 25–31 vykazovalo 50 % a BMI < 25 u 30 % respondentů.

Všichni respondenti, kteří uváděli arteriální hypertenzi v předchorobí, měli zavedenou terapii, TK byl aktuálně naměřen v normě. Rovněž respondenti, kteří anamnesticky uváděli hypercholesterolemii, měli hodnoty lipidového spektra v normě. U respondentů s DM v souboru žen glykemie vykazovaly normu, u mužů naměřené hodnoty glykemie vykazovaly vyšší hodnoty i při nastavené terapii (p = 0,046). Ve skupině žen byl prokázán signifikantně vyšší výskyt osteoporózy (p = 0,008).

Pohybová aktivita během dne. Sledována byla pohybová aktivita během dne. Pohybová aktivita byla hodnocena ve vztahu k doporučené pohybové aktivitě dle WHO. V našem souboru bylo prokázáno, že neaktivních bylo 15 % účastníků, velmi aktivních 3 %, převládá hodnocení méně aktivní 53 %.

Sedavé chování. Nadměrné sedavé chování bylo zaznamenáno u 85 % respondentů. U žen byl zjištěn signifikantně vyšší výskyt nadměrného sedavého chování než u mužů (p = 0,021). Sedavé chování zdraví neohrožující bylo prokázáno u 7 %.

Soubor byl sestaven se zájemců, jak bylo uvedeno, kteří se považují za aktivní a cítí se zdraví. Zhodnocení výskytu nemoci u našich zájemců ukázalo, že u všech respondentů byla evidována přítomnost choroby s výjimkou jednoho respondenta, který neměl žádnou diagnózu a pro žádná sledovaná onemocnění se neléčí. U žen byl v anamnestických datech větší výskyt osteoporózy.

Zhodnocením vyšetření kognice pomocí kognitivních testů bylo zjištěno, že 4 (1,5 %) respondentky se nachází na dolní hranici uvedených testů a jsou indikovány k dalšímu vyšetření. Nadprůměrných hodnot v kognitivních testech dosahovalo 6 respondentů (2,28 %).

Diskuse

Aktivní přístup, péče o své zdraví, celková životospráva včetně kognitivního tréninku může významně přispět ke snížení mortality a disability. V našem sledování odpovídá skutečnosti, že výskyt nemocí, tzv. civilizačních chorob, můžeme pozorovat u obyvatel nad 65 roků a je předpoklad, že s těmito nemocemi budou respondenti žít několik desítek roků. Díky praktickým lékařům a úsilí České kardiologické společnosti je nastaven systém prevence kardiovaskulárních onemocnění. Všichni respondenti (i když se považovali za aktivní) vykazovali v oblasti pohybové aktivity menší aktivitu, než uvádějí doporučení WHO, a dominovalo sedavé chování. Mají nicméně snahu a odhodlání v aktivním přístupu pokračovat a redukovat množství sedavého chování s cílem snížit riziko obezity.(17)

Na úrovni chromozomální můžeme určit biologický věk hodnocením telomer, které se starají o stabilitu během buněčného dělení a chrání naši DNA.(18)

O biologickém věku nám vypovídá stav autonomního nervového systému (ANS). Úkolem ANS je udržovat stálost vnitřního prostředí organismu (homeostázu), která s věkem klesá.(16) Mezi preventivní postupy redukující mortalitu a zlepšující kvalitu života se řadí pohybová aktivita, spánek, redukce hmotnosti, cvičení, snížení kalorického příjmu, meditace.(19) Uvedené faktory zasahují i na úrovni buněčné úpravy homeostázy.

V oblasti geriatrie má vyšetřování seniorů s potenciálně ohroženým zdravím včetně geriatrických rizik základy z dřívějších roků.(20) Dlouhodobě se hovoří o důležitosti preventivních opatření, zaměřujících se na snížení rizika vzniku onemocnění a udržení funkční zdatnosti i soběstačnosti.(21) V současné době se pro stanovení funkčních schopností u seniorů výrazně rozšířilo spektrum testů.(22) Odhalení včasných poruch – nejen kognitivních, ale i poruch chování a osobnosti – ve vyšším věku je důležité pro jejich motivaci.(23)

Za limit naší práce považujeme skutečnost, že se jedná o studii malého počtu probandů, kteří se přihlásili do preventivního programu. Výsledky tedy nelze považovat za reprezentativní. Autoři chtěli spíše upozornit na důležitost prevence a zájem seniorů o ni, protože tato problematika je u nás stále podceňována, přitom preventivní postupy mohou mít významný dopad na zdraví stárnoucí populace.

Závěr

Uchování dobrého funkčního stavu vyžaduje od každého z nás velké nasazení. Týká se to jak přístupu zdravotníků včetně pečlivě a individuálně nastavené medikace, tak proaktivního přístupu seniorů.

Obecným cílem geriatrické prevence je zpomalení involučního poklesu potenciálu zdraví. Naší snahou je předcházet nepřiměřené deterioraci funkčního stavu s ohrožením soběstačnosti seniorů, podporovat úspěšné stárnutí, kvalitu života, seberealizaci a sociální participaci seniorů.( 24) Objektem geriatrické prevence – preventivní gerontologie je funkční zdraví.

Jak říkají nestoři geriatrie: Přidat zdravá léta životu.

Korespondenční adresa:

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D.

II. interní klinika gastroenterologická a

geriatrická LF UP a FN Olomouc

I. P. Pavlova 185/6

779 00 Olomouc

e-mail: milena.bretsnajdrová@fnol.cz