Nová sekce Diskuzní fórum

Redakční rada časopisu Gastroentero­logie a hepatologie se rozhodla od čísla 4/2012 rozšířit pravidelný obsah našeho periodika o novu sekci, kterou nazvala „Diskuzní fórum“. V již zavedených oddílech časopisu jsou prezentovány původní práce, přehledné články, kazuistiky a komentáře k významným publikacím zveřejněných v zahraničním písemnictví. Cílem je nejen přinášet nové poznatky z klinického a experimentálního výzkumu do praktického života, ale především edukace. Všechny zveřejněné články v těchto sekcích podléhají povinnému recenznímu řízení. Na rozdíl od předcházejících je sekce Diskuzní fórum koncipována na odlišném principu. Cílem je vzbudit diskuze, polemiky nebo provokovat čtenáře k vyjádření stanovisek nejen k aktuálním odborným problémům v oblasti gastro­enterologie a hepatologie, ale také se nabízí prostor pro vyslovení názorů na činnosti odborných společností jako takových nebo jejich součástí, jako jsou sekce a pracovní skupiny. Je zde místo pro hodnocení úrovně časopisu a vyjádření názorů k již prezentovaným článkům, formulace představ o fungování časopisu a jeho webových stránek. Příspěvky budeme publikovat všechny, tak jak budou do redakce doručeny v nerecenzované podobě, pakliže nebudou hanlivé nebo urážející. Jsou vítáni všichni členové gastroenterologické a hepatologické společnosti, bez ohledu na věk, zkušenosti a postavení, aby se do široké a dlouhodobé diskuze zapojili. Byli bychom velmi rádi, aby časopis byl skutečně živým médiem a nejen zdrojem nových informací.

V tomto čísle jsme pro diskuzi zvolili téma, které je kontroverzní, a přitom natolik časté, že osloví prakticky každého, kdo se s diagnostikou a léčbou trávicích onemocnění zabývá. Jde o vnímání a přístup k funkčním trávicím poruchám. Česká gastroentero­logie se problematice funkčních trávicích poruch věnovala od doby svého vzniku a má v tomto ohledu více než šedesátiletou zkušenost nejen díky odkazu prof. Mařatky, ale také jeho učitelům (prof. Pelnář, doc. Gjurič), následovníkům a žákům (doc. Šetka, doc. Jirásek a jiní). Jakkoli je naše historie zkoumání, klasifikace a terapie funkčních trávicích poruch bohatá, v mezinárodním kontextu se koncepce prof. Mařatky neprosadila a byla nahrazena popisnými schématy. Od konce minulého století ve světovém písemnictví dominuje mezinárodní klasifikace funkčních trávicích poruch označovaná jako Římská kritéria I–III. I když poslední z nich byla publikována již před šesti lety, v běžné klinické praxi je jejich uplatnění minimální. Situace u funkčních poruch trávení mi trochu připomíná klasifikační schémata, která jsou užívána pro jiná onemocnění, např. IBD. Až na výjimky se moderní klasifikace IBD významně uplatňuje v klinickém výzkumu, zvláště při posuzování účinnosti nových léčiv, ale pro klinickou rutinu nepřináší nic potřebného a přínosného, na čem by mohla být založena terapie. V tomto diskuzním fóru přinášíme pohledy na klasifikaci a vnímání funkčních trávicích poruch zástupců tří generací českých gastroenterologů. První a nejstarší generaci prezentuje prim. Šolc, jenž klinické poznatky a zkušenosti získával především v 60. a 70. letech 20. století. Domnívám se, že jeho přístup k funkční dyspepsii je ovlivněn dominantní vyšetřovací metodou té doby – kontrastním rentgenovém vyšetření trávicí trubice. Velmi zajímavá je jeho snaha o komplexní posouzení funkce trávicí trubice se vzájemnými vztahy a závislostmi. Druhý názor mladší generace prezentuje svým příspěvkem prof. Bureš, jehož klinické zkušenosti byly modifikovány explozivním vývojem metod digestivní endoskopie v 80. a 90. letech 20. století. Nejmladší a nastupující generaci prezentuje svým stanoviskem dr. Martínek. Pro současné třicátníky a čtyřicátníky je klinický výzkum, lékové kontrolované zkoušky a přenášení výsledků klinického výzkumu do klinické praxe (tzv.evidence-­-based medicine) naprostou samozřejmostí. Vnímání funkčních trávicích poruch mladší generací gastroenterologů je nepochybně ovlivněno také zkušenostmi s novými neendoskopickými vyšetřovacími metodami jako manometrie, měření impedance, dechové testy apod. Naskýtá se otázka, zda pouze jeden z uvedených názorů se nejvíce blíží skutečnosti a také Vaší zkušenosti, nebo si můžeme z každého prezentovaného názoru něco vzít a to rozvíjet ?

Redakční rada bude velmi potěšena, když laskavý čtenář našeho časopisu bude reagovat na uvedené téma a sám se k problematice vyjádří nebo když otevře nové otázky, které je potřebné blíže rozebrat.

Za redakční radu

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.

šéfredaktor časopisu