Role farmaceutické péče v léčebných schématech ve veřejné lékárně

Stáhnout PDF English version

Autoři: Anna Filotheidou; Panagiotis Theodosis-Nobelos; Charalampos Triantis
Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2023; 72, 70-78
Kategorie: Přehledy a odborná sdělení
doi: https://doi.org/https://doi.org/10.5817/CSF2023-2-70

Souhrn

Koncept farmaceutické péče (FP) existuje jako profesní filozofie již více než 30 let, nicméně po dlouhou dobu bylo pro jeho začlenění do běžné praxe poskytování zdravotní péče učiněno jen málo. Pandemie COVID-19 a s ní spojený zvýšený příliv pacientů do veřejných lékáren (VL) podnítily zkoumání a zavádění nových zdravotnických služeb poskytovaných v rámci VL. Přesto jsou tyto služby lékárenské péče stále nové a pro rozšíření současné role komunitních lékárníků v primární zdravotní péči lze udělat více. Toho lze dosáhnout zlepšením a rozšířením nově zavedených služeb a zároveň začleněním nových služeb ve prospěch veřejného zdraví a snížení výdajů na zdravotní péči, kterým se lze vyhnout. Přestože farmaceutická péče (FP) existuje jako profesní filozofie od roku 1990, pro její začlenění do běžné praxe poskytování zdravotní péče bylo učiněno jen málo. Tento článek přináší přehled informací o přínosech této služby, pokud jde o zdraví pacientů a snížení finančních výdajů souvisejících s nežádoucími účinky léčivých přípravků v prostředí VL. Nežádoucí účinky jsou příčinou značných výdajů na zdravotní péči a potíží pacientů v důsledku příslušných symptomů, návštěv lékaře na pohotovosti a zvýšené míry hospitalizace. Několik studií provedených v mezinárodním měřítku zkoumalo pozitivní dopad farmaceutické péče, kterou vykonávají lékárníci ve VL. Navzdory výsledkům, které někdy vykazují nesouvislý průběh, má FP uplatňovaná za specifických podmínek hmatatelné pozitivní výsledky. U pacientů s městnavým srdečním selháním a diabetes mellitus 2. typu bylo zaznamenáno méně hospitalizací, lepší kontrola symptomů a vyšší adherence ve srovnání s kontrolními skupinami, zatímco studie na pacientech s astmatem odhalila zlepšení inhalačních technik. Všechny intervenční skupiny uváděly zlepšení psychického stavu a lepší porozumění léčbě. Zvláštní zmínka je věnována významu této služby pro pacienty podstupující protinádorovou léčbu a skutečnosti, že lékárníci ve VL mohou hrát klíčovou roli při navrhování, monitorování a změně návrhu těchto léčebných schémat, jejichž složitost a související nežádoucí účinky léčivých přípravků negativně ovlivňují adherenci pacientů. Úloha komunitních lékárníků byla během pandemie velmi důležitá, zejména pro primární péči, a to jak pro pacienty, tak pro systémy zdravotní péče, a zdá se, že bude rozhodující i v období po skončení pandemie. Zvýšená složitost terapie a polyfarmacie vytváří potřebu organizované a aktivní účasti lékárníků na poskytování zdravotní péče tak, aby mohli využívat své znalosti a dovednosti při kontinuální spolupráci s ostatními zdravotnickými pracovníky, a poskytovat tak koordinované služby ve prospěch pacienta.

Klíčová slova:

farmaceutická péče – veřejná lékárna – plán farmakoterapie – systém zdravotní péče

Zdroje

1. Mikeal R. L., Brown T. R., Lazarus H. L., Vinson M. C. Quality of pharmaceutical care in hospitals. Am. J. Health Syst. Pharm. 1975; 32, 567–574.

2. Brodie D. C. Drug-use control: keystone to pharmaceutical service. Drug Intell. Clin. Pharm. 1986; 20, 116–117.

3. Hepler C. D., Strand L. M. Opportunities and responsibilities in pharmaceutical care. Am. J. Health Syst. Pharm. 1990; 47, 533–543.

4. Cipolle R., Strand L., Morley P. Pharmaceutical Care Practice: The Patient-Centered Approach to Medication Management Services, Publisher McGraw-Hill Education, 3rd ed. 2012.

5. Allemann S. S., van Mil J. W. F., Botermann L., Berger K., Griese N., Hersberger K. E. Pharmaceutical care: The PCNE definition 2013. Int. J. Clin. Pharm. 2014; 36, 544–555.

6. Hughes C. M., Hawwa A. F., Scullin C., Anderson C., Bernsten C. B., Björnsdóttir I., Cordina M. A., da Costa F. A., de Wulf I., Eichenberger P., Foulon V., Henman M. C., Hersberger K. E., Schaefer M. A., Søndergaard B., Tully M. P., Westerlund T., McElnay J. C. Provision of pharmaceutical care by community pharmacists: A comparison across Europe. Pharm. World Sci. 2010; 32, 472–487.

7. Wiedenmayer K., Summers R. S., Mackie C. A., Gous A. G. S., Everard M. Developing pharmacy practice: A focus on patient care. World Health Organization (WHO) and International Pharmaceutical Federation (FIP). WHO/PSM/ PAR/2006.5.

8. Osterberg L., Blaschke T. Adherence to medication. N. Engl. J. Med. 2005; 353, 487–497.

9. Barsky A. J., Saintfort R., Rogers M. P., Borus J. F. Nonspecific medication side effects and the nocebo phenomenon. JAMA 2002; 287, 622–627.

10. Theodosis-Nobelos P., Filotheidou A., Triantis Ch. The placebo phenomenon and the underlying mechanisms. Hormones 2021; 20(1), 61–71.

11. Schnipper J., Kirwin J., Cotugno M., Wahlstrom S. A., Brown B. A., Tarvin E., Kachalia A., Horng M., Roy C. L., McKean S. C., Bates D. W. Role of pharmacist counseling in preventing adverse drug events after hospitalization. Arch. Intern. Med. 2006; 166, 565–571.

12. Watanabe J. H., McInnis T., Hirsch J. D. Cost of Prescription Drug – Related Morbidity and Mortality. Ann. Pharmacother. 2018; 52, 829–837.

13. Douglass A. M., Elder J., Watson R., Kallay T., Kirsh D., Robb W. G., Kaji A. H., Coil C. J. A Randomized Controlled Trial on the Effect of a Double Check on the Detection of Medication Errors. Ann. Emerg. Med. 2018; 71, 74–82.

14. Kunac D. L., Kennedy J., Austin N., Reith D. Incidence, preventability, and impact of Adverse Drug Events (ADEs) and potential ADEs in hospitalized children in New Zealand: a prospective observational cohort study. Paediatr. Drugs 2009; 11, 153–160.

15. Pérez Menéndez-Conde C., Bermejo Vicedo T., Delgado Silveira E., Carretero Accame E. Adverse drug reactions which provoke hospital admission. Farm Hosp 2011; 35, 236–243.

16. Christensen D. B., Farris K. B. Pharmaceutical care in community pharmacies: Practice and research in the US. Ann. Pharmacother. 2006; 40, 1400–1406.

17. Obreli-Neto P. R., Marusic S., Guidoni C. M., Baldoni Ade O., Renovato R. D., Pilger D., Cuman R. K., Pereira L. R. Economic evaluation of a pharmaceutical care program for elderly diabetic and hypertensive patients in primary health care: A 36-month randomized controlled clinical trial. J. Manag. Care Spec. Pharm. 2015; 21, 66–75.

18. Siamidi A., Naziris N., Pippa N., Demetzos C. Pharmaceutical care: The driving force for patient-centered healthcare system. Pharmakeftiki 2017; 29, 34–41.

19. Askham J., Coulter A., Parsons S. Where are the patients in decision-making about their own care? Health systems and policy analysis. WHO Policy Brief 2008.

20. Bernsten C., Björkman I., Caramona M., Crealey G., Frøkjaer B., Grundberger E., Gustafsson T., Henman M., Herborg H., Hughes C., McElnay J., Magner M., van Mil F., Schaeffer M., Silva S., Søndergaard B., Sturgess I., Tromp D., Vivero L., Winterstein A; Pharmaceutical care of the Elderly in Europe Research (PEER) Group. Improving the well-being of elderly patients via community pharmacy-based provision of pharmaceutical care. Drugs Aging 2001; 18, 63–77.

21. Abrahamsen B., Burghle A. H., Rossing C. Pharmaceutical care services available in Danish community pharmacies. Int. J. Clin. Pharm. 2020; 42, 315–320.

22. Deepalakshmi M., Arun K. P., Mathew S. A., Boopathi D., Ponnusankar S. Knowledge, attitude and perception of general public on the cognitive pharmaceutical care services provided by community pharmacists – a cross sectional study. Int. J. Pharm. Res. 2019; 11(4), 161–168.

23. Xi X., Huang Y., Lu Q., Ung C. O. L., Hu H. Community pharmacists’ opinions and practice of pharmaceutical care at chain pharmacy and independent pharmacy in China. Int. J. Clin. Pharm. 2019; 41, 478–487.

24. Mukattash, T. L., Bazzi, N. H., Nuseir, K. Q., Jarab, A. S., Abu-Farha, R. K., Khdour, M. R. Pharmaceutical care in community pharmacies in Jordan: A public survey. Pharm. Pract. 2018; 16(2), 1126.

25. Neto, P. R. O., Marusic, S., de Lyra Júnior, D. P., Pilger, D., Cruciol-Souza, J. M., Gaeti, W. P., Cuman, R. K. N. Effect of a 36-month pharmaceutical care program on the coronary heart disease risk (CHD) in elderly diabetic and hypertensive patients. J. Pharm. Sci. 2011; 14, 249–263.

26. Plaster, C. P., Melo, D. T., Boldt, V., Cassaro, K. O. D. S., Lessa, F. C. R., Boëchat, G. A. P., Andrade, T. U. D. Reduction of cardiovascular risk in patients with metabolic syndrome in a community health center after a pharmaceutical care program of pharmacotherapy follow-up. Braz. J. Pharm. Sci. 2012; 48, 435–446.

27. LaPointe N.M., Jollis J.G. Medication errors in hospitalized cardiovascular patients. Arch. Intern. Med. 2003; 163, 1461–1466.

28. Clifford R. M., Davis W. A., Batty K. T., Davis T. M. Effect of a Pharmaceutical Care Program on Vascular Risk Factors in Type 2 Diabetes. Diabetes Care 2005; 28, 771–776.

29. Polonsky W. H., Henry R. R. Poor medication adherence in type 2 diabetes: Recognizing the scope of the problem and its key contributors. Patient Prefer Adherence 2016; 10, 1299–1306.

30. Chen J.-H., Ou H.-T., Lin T.-C., Lai E.C.-C., Yang Kao Y.- H. Pharmaceutical care of elderly patients with poorly controlled type 2 diabetes mellitus: a randomized controlled trial. Int. J. Clin. Pharm. 2016; 38, 88–95.

31. Chrvala C. A., Sherr D., Lipman R. D. Diabetes self-management education for adults with type 2 diabetes mellitus: A systematic review of the effect on glycemic control. Patient Educ. Couns. 2016; 99, 926–943.

32. Deters M. A., Laven A., Castejon A., Doucette W. R., Ev Lisiane S., Krass I., Mehuys E., Obarcanin E., Schwender H., Laeer S. Effective Interventions for Diabetes Patients by Community Pharmacists: A Meta-analysis of Pharmaceutical Care Components. Ann. Pharmacother. 2018; 52, 198–211.

33. Mehuys E., van Bortel L., de Bolle L., Van Tongelen I., Annemans L., Remon J. P., Brusselle G. Effectiveness of pharmacist intervention for asthma control improvement. Eur. Respir. J. 2008; 31, 790–799.

34. Schulz M., Verheyen F., Mühlig S., Müller J. M., Mühlbauer K., Knop-Schneickert E., Petermann F., Bergmann K. C. Pharmaceutical Care Services for Asthma Patients: A Controlled Intervention Study. J. Clin. Pharmacol. 2001; 41, 668–676.

35. Mangiapane S., Schulz M., Mühlig S., Ihle P., Schubert I., Waldmann H.C. Community pharmacy-based pharmaceutical care for asthma patients. Ann. Pharmacother. 2005; 39, 1817–1822.

36. Tommelein E., Mehuys E., van Hees T., Adriaens E., Van Bortel L., Christiaens T., van Tongelen I., Remon J. P., Boussery K., Brusselle G. Effectiveness of pharmaceutical care for patients with chronic obstructive pulmonary disease (PHARMACOP): A randomized controlled trial. Br. J. Clin. Pharmacol. 2014; 77, 756–766.

37. Hugtenburg J., Timmers L., Beckeringh J. Pharmaceutical Care for Cancer Outpatients. In: The Pharmacist Guide to Implementing Pharmaceutical Care. Eds: Alves da Costa F, van Mil F, Alvarez-Risco A. 2019; 397–419.

38. Ribed A., Romero-Jiménez R. M., Escudero-Vilaplana, V. Iglesias-Peinado I., Herranz-Alonso A., Codina C., Sanjurjo-Sáez M. Pharmaceutical care program for onco-hematologic outpatients, safety, efficiency and patient satisfaction. Int. J. Clin. Pharm. 2016; 38, 280–288.

39. Broadfield L., Shaheen P., Rogez M., Jamieson K., Mc-Callum M. Guidelines for outpatient cancer care by community pharmacists. Can. Pharm. J. 2017; 15, 24–31.

40. van Mil J. W. F., Schulz M. A review of pharmaceutical care in community pharmacy in Europe. Harvard Health Policy Review 2006; 7, 155–168.

41. Alhusein N., Killick K., Macaden L, Smith A., Stoddart K., Taylor A., Kroll T., Watson M. C. We’re really not ready for this: A qualitative exploration of community pharmacy personnel’s perspectives on the pharmaceutical care of older people with sensory impairment. Disab. Health J. 2019; 12, 242–248.

42. Wong Y. X., Khan T. M., Wong Z. J., Ab Rahman A. F., Jacob S. A. Perception of community pharmacists in Malaysia about mental healthcare and barriers to providing pharmaceutical care Services to patients with mental disorders. Community Ment. Health J. 2020; 56, 88–98.

43. Wood K., Gibson F., Radley A., Williams B. Pharmaceutical care of older people: What do older people want from community pharmacy? Int. J. Pharm. Pract. 2015; 23(2), 121–130.

44. Navti B., Apampa B. Pharmaceutical care services to people living with dementia in care homes: A qualitative study of community pharmacists’ perceptions. Dementia 2019; 18(6), 2282–2302.

45. Berenguer B., la Casa C., de la Matta M.J., Martín-Calero M. J. Pharmaceutical Care: Past, Present and Future. Curr. Pharm. Des. 2004; 10, 3931–3946.

46. Austin R. R., Hull S. The power of mobile health technologies and prescribing apps. Comp. Inform. Nurs. 2014; 32, 513–515.

47. Spanakis M., Sfakianakis S., Kallergis G., Spanakis E.G., Sakkalis V. Pharm Acta: Personalized pharmaceutical care eHealth platform for patients and pharmacists. J. Biomed. Inform. 2019; 100, 103336.

48. Hepler C. D. Clinical pharmacy, pharmaceutical care, and the quality of drug therapy. Pharmacotherapy 2004; 24, 1491–1498.

49. GBD 2016 DALYs and HALE Collaborators. Global, regional, and national disability-adjusted life-years (DALYs) for 333 diseases and injuries and healthy life expectancy (HALE) for 195 countries and territories, 1990–2016: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. Lancet 2017; 390, 1260–1344.

50. Drummond M., Sculpher M., Torrance G., O’Brien B., Stoddart G. Methods for the economic evaluation of healthcare programmes, 3rd ed. New York: Oxford University Press 2005.

51. Zheng S. Q., Yang L., Zhou P. X., Li H. B., Liu F., Zhao R. S. Recommendations and guidance for providing pharmaceutical care services during COVID-19 pandemic: A China perspective. Res. Social Adm. Pharm. 2021; 17, 1819–1824.

52. Koster E. S., Philbert D., Bouvy M. L. Impact of the COVID-19 epidemic on the provision of pharmaceutical care in community pharmacies. Res. Social Adm. Pharm. 2021; 17, 2002–2004.

53. Song Z., Hu Y., Zheng S., Yang L., Zhao R. Hospital pharmacists’ pharmaceutical care for hospitalized patients with COVID-19: Recommendations and guidance from clinical experience. Res. Social Adm. Pharm. 2021; 17, 2027–2031.

54. COVID-19: Guidelines for Pharmacists and the Pharmacy Workforce. Updated 26 March 2020. FIP Healthy Advisory. International Pharmaceutical Federation. www.fip.org/files/content/priority-areas/coronavirus/COVID-19-Guidelines-for-pharmacists-and-the-pharmacy-workforce.pdf, Accessed date, 11 December 2022.

55. Lam Ung C. O. Community pharmacist in public health emergencies: quick to action against the coronavirus 2019-nCoV outbreak. Res. Soc. Adm. Pharm. 2020; 16, 583–586.

56. Mináriková D. Level and Factors Influencing the Patient’s Satisfaction with the Pharmaceutical Care in Slovakia. Čes. slov. Farm. 2015; 64, 178–183.

57. Glembotskaya G. T., Bakhareva A. V., Kalinina A. S., Eremin, S. Y., Spichak, I. V., Boyko, E. V. Reasons of taking medico-social for adaptation of regional medicine supply systems to personalized pharmaceutical care of different age groups. Int. J. Pharm. Res. 2019; 11, 1589–1595.