Aspirační pneumonie po cévní mozkové příhodě: srovnání pacientů s dysfagií a bez ní

Stáhnout PDF English version

Autoři: N. A. Moulaei ^1,2,3; N. Ramroodi ^1,2; A. S. M. N. Tabatabaie ^1,2; H. A. Danesh ^1,2; H. A. Khazaie ^1,2
Působiště autorů: Zahedan University of Medical Sciences, Zahedan, Iran ¹; Clinical Immunology Research Center, Zahedan University of Medical Sciences, Zahedan, Iran ²; Infectious Diseases and Tropical Medicine Research Center, Zahedan University of Medical Sciences, Zahedan, Iran ³
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 33, 2022, č. 3-4, s. 148-152
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.36290/aim.2022.023

Souhrn

Úvod: Pneumonie se objevuje u 11 až 21 procent pacientů s anamnézou akutní cévní mozkové příhody (CMP) a zhoršují jejich celkový stav. Hlavní příčinou pneumonie je aspirace a existuje souvislost mezi dysfagií, která se vyskytuje u patologických stavů, a poruchami vědomí. Cílem této práce bylo zhodnotit a porovnat míru prevalence aspirační pneumonie u pacientů s mrtvicí, kteří trpěli dysfagií, s těmi, kteří dysfagii neměli.

Metoda: Retrospektivně jsme určili pacienty, kteří prodělali CMP od 1. března 2018 do 31. prosince 2021 pomocí dat z jejich dokumentace. Následně jsme srovnali skupinu s dysfagií (pacienti, u nichž se po CMP objevila dysfagie) se skupinou bez dysfagie (pacienti, kteří dysfagií nikdy netrpěli). Pacienti byli zhodnoceni s ohledem na charakteristiky studie a statistická analýza byla provedena za použití softwaru SPSS.

Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 380 pacientů s CMP, včetně 150 s dysfagií a 230 bez dysfagie. Prevalence dysfagie byla signifikantně vyšší u pacientů s krvácením do mozku v porovnání se skupinou s ischemickou cévní mozkovou příhodou. Z 29 pacientů s hemoragickou cévní mozkovou příhodou se dysfagie neobjevila pouze u 5, což se signifikantně lišilo od odpovídajícího počtu ve skupině s ischemickou cévní mozkovou příhodou (225 z 351 pacientů). Prevalence pneumonie byla signifikantně vyšší mezi pacienty, u nichž se objevila dysfagie (50,6 % oproti 6,5 %).

Závěr: Naše studie svědčí o tom, že dysfagie má při vzniku aspirační pneumonie významnou roli. Zároveň jsme pozorovali signifikantně vyšší výskyt dysfagie u pacientů s krvácením do mozku.

Klíčová slova:

cévní mozková příhoda – dysfagie – aspirační pneumonie

Zdroje

1. Hilker R, Poetter C, Findeisen N, Sobesky J, Jacobs A, Neveling M, Heiss WD. Nosocomial pneumonia after acute stroke: implications for neurosurgical intensive care medicine. Stroke. 2003;34(4):975-81.

2. Brogan E, Langdon C, Brookes K, Budgeon C, Blacker D. Dysphagia and factors associated with respiratory infections in the first week post stroke. Neuroepidemiology. 2014;43(2):140-4. 3.

3. Teramoto S. Novel preventive and therapeutic strategy for poststroke pneumonia. Expert Rev Neurother. 2009;9(8):1187-200.

4. Khazaei HA, Khazaei B, Dashtizadeh GA, Mohammadi M. Cigarette smoking and skin prick test in patients with allergic rhinitis. International Journal of High Risk Behaviors & Addiction. 2015 Sep;4(3).

5. Martino R, Foley N, Bhogal S, Diamant N, Speechley M, Teasell R. Dysphagia after stroke: incidence, diagnosis, and pulmonary complications. Stroke 2005; 36(12): 2756-63.

6. Kidd D, Lawson J, Nesbitt R, MacMahon J. Aspiration in acute stroke: a clinical study with videofluoroscopy. Q J Med 3371993;86(12):825-9.

7. Bokaeian M, Khazaei HA, Javadimehr M. Nasopharyngeal carriage, antibiotic resistance and serotype distribution of Streptococcus pneumoniae among healthy adolescents in Zahedan. Iranian Red Crescent Medical Journal. 2011 May;13(5):328.

8. Altman KW, Yu GP, Schaefer SD. Consequence of dysphagia in the hospitalized patient: impact on prognosis and hospital resources. Arch Otolaryngol Head Neck Surg 2010; 136(8):784-9.

9. Aslanyan S, Weir CJ, Diener HC, Kaste M, Lees KR. Pneumonia and urinary tract infection after acute ischaemic stroke: a tertiary analysis of the GAIN International trial. Eur J Neurol. 2004;11(1):49-53.

10. Dziewas R, Ritter M, Schilling M, Konrad C, Oelenberg S, Nabavi DG, Stögbauer F, Ringelstein EB, Lu¨demann P. Pneumonia in acute stroke patients fed by nasogastric tube. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2004;75(6):852-6.

11. Smithard DG, O’Neill PA, England RE, Park CL, Wyatt R, Martin DF, Morris J. The natural history of dysphagia following a stroke. Dysphagia. 1997;12(4):188–93.

12. Mann G, Hankey GJ, Cameron D. Swallowing function after stroke: prognosis and prognostic factor at 6 months. Stroke. 1999;30(4):744-8.

13. Gordon C, Hewer RL, Wade TD. Dysphagia in acute stroke. Br Med J. 1987;295(6595):411–4.

14. Paciaroni M, Mazzotta G, Corea F, Caso V, Venti M, Milia P, Silvestrelli G, Palmerini F, Parnetti L, Gallai V. Dysphagia following stroke. Eur Neurol. 2004;51(3):162-7.

15. Lawrence ES, Coshall C, Dundas R, Stewart J, Rudd AG, Howard R, Wolfe CD. Estimates of the prevalence of acute stroke impairments and disability in a multiethnic population. Stroke. 2001;32(6):1279-84.

16. Sørensen RT, Rasmussen RS, Overgaard K, Lerche A, Johansen AM. Lindhardt. Dysphagia screening and intensified oral hygiene reduce pneumonia after stroke. J Neurosci Nurs. 2013;45(3):139-46.

17. Palazzo P, Brooks A, James D, Moore R, Alexandrov AV, Alexandrov AW. Risk of pneumonia associated with zero‑degree head positioning in acute ischemic stroke patients treated with intravenous tissue plasminogen activator. Brain Behav. 2016;6(2):e00425.

18. Eisenhuber E, Schima W, Schober E, Pokieser P, Stadler A, Scharitzer M, Oschatz E. Videofluoroscopic assessment of patients with dysphagia: pharyngeal retention is a predictive factor for aspiration. AJR Am J Roentgenol. 2002;178(2):393-8.

19. Belafsky PC, Mehdizadeh OB, Ledgerwood L, Kuhn M. Evaluation of hypopharyngeal suction to eliminate aspiration: the Retro‑Esophageal Suction (REScue) catheter. Dysphagia. 2015;30(1):74-9.

20. Han TR, Paik NJ, Park JW. Quantifying swallowing function after stroke: a functional dysphagia scale based on videofluoroscopic studies. Arch Phys Med Rehabil. 2001;82:677-82.

21. Paciaroni M, Mazzotta G, Corea F, et al. Dysphagia following stroke. Eur Neurol 2004;51:162-167.

22. Mann G, Hankey GJ, Cameron D. Swallowing disorders following acute stroke: prevalence and diagnostic accuracy. Cerebrovasc Dis 2000;10:380-386.

23. Masiero S, Pierobon R, Previato C, et al. Pneumonia in stroke patients with oropharyngeal dysphagia: a six‑month follow‑up study. Neurol Sci 2008;29:139-145.

24. Sellars C, Bowie L, Bagg J, et al. Risk factors for chest infection in acute stroke: a prospective cohort study. Stroke 2007;38:2284-2291.

25. Martino R, Foley N, Bhogal S, et al. Dysphagia after stroke: incidence, diagnosis, and pulmonary complications. Stroke 2005;36:2756-2763.

26. Koton S, Schneider L, Rosamond WD, et al. Stroke incidence and mortality trends in US communities, 1987 to 2011. JAMA 2014;312:259-268.

27. Feng MC, Lin YC, Chang YH, Chen CH, Chiang HC, Huang LC, Yang YH, Hung CH. The mortality and the risk of aspiration pneumonia related with dysphagia in stroke patients. Journal of Stroke and Cerebrovascular Diseases. 2019 May 1;28(5):1381-7.

28. Perry SE, Miles A, Fink JN, Huckabee ML. The dysphagia in stroke protocol reduces aspiration pneumonia in patients with dysphagia following acute stroke: a clinical audit. Translational stroke research. 2019 Feb;10(1):36-43.

29. Bock JM, Varadarajan V, Brawley MC, Blumin JH. Evaluation of the natural history of patients who aspirate. Laryngoscope 2017;127:S1-s10.

30. Langmore SE, Terpenning MS, Schork A, et al. Predictors of aspiration pneumonia: how important is dysphagia? Dysphagia 1998;13:69-81.

31. Manabe T, Teramoto S, Tamiya N, Okochi J, Hizawa N. Risk factors for aspiration pneumonia in older adults. PLoS One 2015;10:e0140060.

32. Lowery EM, Brubaker AL, Kuhlmann E, Kovacs EJ. The aging lung. Clin Interv Aging 2013;8:1489-1496.

33. Sharma G, Goodwin J. Effect of aging on respiratory system physiology and immunology. Clin Interv Aging 2006;1:253-260.

34. Ko JY, Shin DY, Kim TU, Kim SY, Hyun JK, Lee SJ. Predictors of Aspiration Pneumonia in the Elderly With Swallowing Dysfunction: Videofluoroscopic Swallowing Study. Annals of Rehabilitation Medicine. 2021 Apr;45(2):99.

35. Logemann JA. Evaluation and treatment of swallowing disorders. 2nd ed. Austin, TX: Pro‑ED; 1998

36. Xu Z, Gu Y, Li J, Wang C, Wang R, Huang Y, Zhang J. Dysphagia and aspiration pneumonia in elderly hospitalization stroke patients: risk factors, cerebral infarction area comparison. Journal of Back and Musculoskeletal Rehabilitation. 2019 Jan 1;32(1):85-91.

37. Martino R, Foley N, Bhogal S, Diamant N, Speechley M, Teasell R. Dysphagia after stroke: incidence, diagnosis, an