MUDr. Oldřich Marek, Ph.D., in memoriam
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 19, 2008, č. 4, s. 243-244
Kategorie:
Osobní zprávy
Ve své práci býváme nezřídka konfrontováni se smrtí, se situací kdy nezvládnutelná choroba navzdory intenzivní léčbě i statečnému postoji nemocného si vyžádá svoji daň. Profesně i svojí zkušeností jsme na to připraveni. Tam, kde se toto týká blízkého člověka, kolegy a přítele zůstáváme však touto ztrátou hluboce zasaženi.
Kolega Marek byl členem výboru naší odborné společnosti a jedním z nezaměnitelných představitelů oboru anesteziologie a resuscitace. Intenzivně vnímal současné problémy našeho zdravotnictví, postavení zdravotníků v něm i našeho oboru. Činil tak s hlubokým ohledem a pocitem závazku vůči svým spolupracovníkům i všem těm, kteří ho do výboru společnosti delegovali. Nikdy nebyl ješitný, zištný a nic nepodnikal výhradně ve svůj prospěch. Svoji angažovanost vnímal především jako službu ostatním. Jeho postoj vycházel z pocitu hluboké sounáležitosti se spolupracovníky z olomoucké fakultní nemocnice a ze zkušeností lékaře, který dobře znal poměry i v malých nemocnicích. Intenzivně vnímal potřeby nemocných a ze všech sil se jim snažil prospět. V diskusi dokázal uplatňovat svůj smysl pro realitu a její znalost; činil tak pevně a s humorem, pro nějž jsme ho měli všichni rádi. Konstatování, že byl dobrým lékařem – svým vzděláním, zkušeností i zaujetím – lze vyslovit beze zbytku. Své okolí si dokázal získat nejen profesní úrovní, ale i milým a laskavým vystupováním. Pokud bych stonal, byl bych rád, aby takový lékař stál u mého lůžka.
Ztráta blízké osoby bolí. Vždy a opakovaně si uvědomujeme starou pravdu, že hodnotu druhých, cenu našeho vztahu k nim či prostě jen jak moc jsme je měli rádi, si nezřídka uvědomíme až poté, co je ztratíme. Náš obor ztratil svoji výraznou tvář a my přišli o znamenitého kolegu a přítele. Sdílíme bolest pozůstalých a je na místě jim vyslovit naši hlubokou účast. Pro nás – jeho kolegy a spolupracovníky – zůstane setkání s Oldou Markem nezapomenutelnou zkušeností a obohacením našich životů. Myslím, že by byl rád, kdybychom si ho zapamatovali jako vlídného, milého a vždy optimistického kolegu, který nikoho nezarmoutil, dokázal do nezřídka v kruhu se točících debat vnést zdravý rozum a jasné uvažování. Měli bychom si ho pamatovat i jako člověka, který se dokázal utkat s nevyléčitelnou chorobou s odvahou, kterou mu možná jednou, až se naplní náš čas, budeme všichni závidět.
Čest jeho památce.
Za výbor ČSARIM
Prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2008 Číslo 4
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Akutní diseminovaná encefalomyelitida
- Možnosti antimikrobiální ochrany centrálních žilních katétrů
- Referátový výběr z anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny
- Akútna intoxikácia teofylínom