Postoperative Bleeding in Children with Hypofibrinogenemia Induced by Cardiopulmonary Bypass
Patients undergoing cardiac surgery with the use of cardiopulmonary bypass are at risk of up to a 40% reduction in plasma fibrinogen levels, with subsequent risk of perioperative bleeding. Children undergoing surgery for congenital heart defects are even more sensitive to the reduction in fibrinogen. What are the possible solutions, and is any one of them significantly better?
Možnosti korekce hypofibrinogenémie
Při korekci hypofibrinogenémie lze použít buď čerstvou mraženou krevní plazmu (FFP), kryoprecipitát nebo koncentrát lidského fibrinogenu. Přípravky jsou vyrobeny z plazmy dárců a mají své výhody i nevýhody. Mražená plazma obsahuje menší koncentraci fibrinogenu, ale jsou v ní přítomné i ostatní koagulační faktory. Pokud je hypofibrinogenémie těžká, jednorázové podání FFP nemusí dostačovat, naopak opakované podání může komplikovat hemodiluce a objemové přetížení. Kryoprecipitát není široce rozšířen. Koncentrát fibrinogenu je nízkoobjemový přípravek, jenž nenese riziko hemodiluce, avšak při krvácení s komplexnější příčinou než jen z důvodu hypofibrinogenémie nemusí být dostatečně účinný.
Průběh studie a sledovaná populace
Z hlediska účinnosti u dětských pacientů podstupujících kardiochirurgický výkon pro vrozenou srdeční vadu porovnávala čerstvou mraženou plazmu a koncentrát fibrinogenu klinická studie provedená v letech 2014–2015. Zařazeny do ní byly děti do 2 let věku, které měly po provedení kardiochirurgického zákroku měřenou hladinu fibrinogenu < 2 g/l a zároveň u nich přetrvávalo výraznější krvácení během první pooperační hodiny. Pacienti byli léčeni podáním buď fibrinogenového koncentrátu (70 mg/kg), nebo FFP (10 ml/kg). Kromě koagulačních parametrů byl u dětí sledován především objem krve v hrudním drénu.
Studie se zúčastnilo 90 dětí, 60 % z nich tvořili chlapci a průměrný věk v obou ramenech se pohyboval mezi 21 a 22 měsíci.
Výsledná zjištění
Mimotělní oběh byl během zákroku použit po dobu přibližně 125 minut. V průběhu prvních 24 hodin pooperačního sledování se množství drénované krve významně snížilo v obou léčebných ramenech (p < 0,04). Koncentrát fibrinogenu však byl mírně účinnější, průměr objemu drénované krve byl nižší než u pacientů dostávajících FFP (p < 0,02 pro porovnání během prvních 3 a 6 hodin; p < 0,04 pro porovnání během prvních 12 a 24 hodin). Rozdíl v průměrném objemu drénované krve mezi léčebnými rameny činil během prvních 3 a 6 hodin přibližně 2,2 ml/kg/hod. Taktéž v ramenu s podáním fibrinového koncentrátu bylo v průběhu prvních 24 hodin po operaci dosaženo vyšší hladiny fibrinogenu v plazmě.
Obě ramena se nelišila v pooperačních výsledcích ani ve výskytu komplikací kardiochirurgického zákroku.
Závěr
Konzumpci fibrinogenu během mimotělního oběhu s následným krvácením lze u kojenců řešit oběma přípravky − jak FFP, tak fibrinogenovým koncentrátem. Jako mírně účinnější se jeví koncentrát lidského fibrinogenu. V praxi by se volba konkrétního přípravku měla řídit především stavem pacienta, jeho aktuálními koagulačními parametry a objemovým zatížením kardiovaskulárního systému.
(jam)
Zdroj: Massoumi G., Mardani D., Mousavian S. M., Bigdelian H. Comparison of the effect of fibrinogen concentrate with fresh frozen plasma (FFP) in management of hypofibrinogenemic bleeding after congenital cardiac surgeries: a clinical trial study. ARYA Atheroscler 2018; 14 (6): 248–253, doi: 10.22122/arya.v14i6.1699.
Did you like this article? Would you like to comment on it? Write to us. We are interested in your opinion. We will not publish it, but we will gladly answer you.
