Under the Microscope: How is Patient Care for Heart Failure in the Czech Republic in Real Practice?
The journal Vnitřní lékařství recently published the results of a survey conducted among outpatient cardiologists and internists. The aim was to determine the level of diagnosis and treatment of patients with chronic heart failure (CHF) in real-life practice in the Czech Republic, with a special focus on the presence of symptoms in patients who have not yet been diagnosed. We briefly summarize the key findings from this survey.
Účel šetření a metodika
Stále platí, že pro prognózu pacienta s CHF je naprosto stěžejní včasné zahájení optimální léčby. Výsledky klinických studií se pružně promítají do doporučených postupů – například loni vedly k aktualizaci dosavadních guidelines z roku 2021. Řada nemocných se nicméně stále dostává k vhodné terapii až se zpožděním. To padá zejména na vrub pozdního stanovení diagnózy, což je zase dáno nespecifičností příznaků CHF.
Dotazníkové šetření mezi ambulantními kardiology a internisty proto mělo zprostředkovat přesnější náhled na úroveň diagnostiky a léčby CHF v ordinacích specialistů. Dotazník v on-line formě zahrnoval 9 otázek. V období mezi květnem a zářím 2023 jej vyplnilo celkem 241 lékařů, z nichž 80 % tvořili kardiologové a 20 % internisté. Průměrně měli v té době ve své péči 1447 pacientů (kardiologové 1490, internisté 1262); 52 % respondentů pak mělo v péči více než 100 pacientů se srdečním selháním.
Výsledná zjištění
Bez ohledu na specializaci lékařů zapojených do dotazníkového šetření tvořili největší část (38 %) jejich pacientů se srdečním selháním ti s HF se sníženou ejekční frakcí levé komory (HFrEF), těsně druhá (37 %) je skupina nemocných s HF se zachovanou EF LK (HFpEF). V péči kardiologů převažují pacienti s HFrEF (41 %), u internistů pacienti s HFpEF (téměř 44 %).
Farmakoterapie HFrEF v souladu s guidelines stojí na 4 pilířích (inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu [ACEi] nebo antagonisté receptoru AT1 pro angiotenzin II/inhibitory neprilysinu [ARNI], betablokátory [BB], antagonisté mineralokortikoidních receptorů [MRA] a inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 [SGLT2i], tj. glifloziny). Z pacientů s HFrEF v péči respondentů ji ovšem dostávalo jen 49,3 %, více u kardiologů (51,5 %) než u internistů (40,3 %).
Podskupina symptomatických osob bez diagnózy HF
U pacientů, kteří měli příznaky srdečního selhání, ale ještě jej neměli diagnostikované, se ponejvíce vyskytovaly následující symptomy: dušnost – celkově průměrně u 6,6 % (z toho 59 % tvořily ženy), otoky – celkově průměrně u 4,4 % (z toho v 62 % u žen), únava – celkově průměrně u 5,8 % (z toho v 62 % u žen).
Průměrně u 6,4 % symptomatických jedinců bez diagnózy HF byla v dokumentaci uvedena hodnota NT-proBNP a u části z nich byla zvýšená.
Co se týká strategie léčby, nejčastěji tito nemocní užívali ACEi či sartany (ARBs) a dále hypolipidemika. Bez ohledu na specializaci lékaře měli odhadovanou glomerulární filtraci (eGFR) ≥ 90 ml/min.
Závěr
Autoři své šetření shrnují s tím, že stále existuje významná skupina nemocných, kteří vykazují symptomy srdečního selhání, ale nemají stanovenu diagnózu. A to i přes skutečnost, že u některých pacientů je přítomné zvýšení koncentrace NT-proBNP. Všímají si také, že v souboru nemocných bez stanovené diagnózy převažují ženy.
(esr)
Zdroj: Málek F., Linhart A., Pudil R., Veselý J. Výsledky dotazníkového šetření „Diagnostika a léčba pacientů se srdečním selháním v klinické praxi“. Vnitřní lékařství 2024; 70 (1): 28–34, doi: 10.36290/vnl.2024.005.
Did you like this article? Would you like to comment on it? Write to us. We are interested in your opinion. We will not publish it, but we will gladly answer you.