Perioperační substituční terapie u nemocných s vWD musí být šitá na míru
I v případě von Willebrandovy choroby (vWD) dostupná fakta podporují potřebu individualizace při zajišťování operačních výkonů s cílem předcházet kumulaci FVIII, případně vysoké spotřebě faktorů.
Cíle perioperační péče u nemocných s vWD
Nemocní s von Willebrandovou chorobou dostávají koncentráty obsahující von Willebrandův faktor (vWF) v případě akutního krvácení, úrazu nebo při chirurgickém výkonu. Snahou je dávkovat koncentráty efektivně a současně bezpečně. V Nizozemsku byla provedena studie, jejímž cílem bylo zhodnotit perioperační režim pacientů s vWD s ohledem na cílové hladiny vWF a koagulačního faktoru VIII (FVIII), jak jsou stanoveny v národních doporučeních.
Metodika a průběh studie
Multicentrická studie sledovala nemocné s vWD, kteří podstoupili malý či velký operační výkon mezi lety 2000 a 2015 a v této souvislosti dostávali koncentrát s obsahem vWF a FVIII, konkrétně Haemate P. Byla hodnocena aktivita vWF a FVIII v průběhu dávkovacího režimu, který byl řízen podle měřených hladin FVIII.
Měřené hladiny byly srovnány s předem definovanými cílovými hladinami dle národních doporučení. Ta doporučují u koncentrátu vWF/FVIII počáteční dávku 50 IU/kg tělesné hmotnosti pacienta (30−50 IU/kg u malých výkonů). Udržovací dávky by se měly pohybovat v rozmezí 15−25 IU/kg 2× denně a dosažené hladiny se pravidelně monitorují dle uvážení ošetřujícího lékaře. Cílová hladina údolní aktivity vWF i koncentrace FVIII je definována jako > 0,8 IU/ml v prvních 36 hodinách po výkonu a dále by měla údolní koncentrace FVIII dosahovat hodnoty > 0,5 IU/ml.
Výsledky
Celkem bylo sledováno 103 nemocných, kteří podstoupili 148 operačních výkonů. Z toho bylo 54 nemocných s vWD typu 1 (73 operací), 43 s typem 2 (67 operací) a 6 s typem 3 (8 operací).
Celkově léčba vedla k vysoké aktivitě vWF a FVIII (tedy o > 0,2 IU/ml oproti předem definovaným aktivitám). U pacientů s vWD typu 1 byla minimální hladina aktivity vWF v 65 % případů vyšší než předdefinovaná cílová hladina, hladina FVIII dokonce u 91 % výkonů. U pacientů s vWD typu 2 podíl vyšších než předdefinovaných hladin představoval 53 % pro aktivitu vWF a 72 % pro FVIII, u typu 3 potom 57 % pro aktivitu vWF a 73 % pro FVIII.
V čase bylo navíc pozorováno kumulování hladiny FVIII, zatímco aktivita vWF měla spíše sestupný trend, což vedlo k signifikantně vyšším hladinám FVIII oproti aktivitě vWD.
Závěr
Autoři konstatují, že výsledky studie potvrzují zejména při obecné kalkulaci navyšování FVIII s obrazem jeho kumulace, u vWF jsou obecně dosahované vyšší hladiny než cílené. Je tedy velmi žádoucí klást důraz na personalizaci dávkovacího schématu u nemocných s vWD při zajišťování perioperační péče.
(eza)
Zdroj: Hazendonk H. C. A. M., Heijdra J. M., de Jager N. C. B. et al. Analysis of current perioperative management with Haemate P®/Humate P® in von Willebrand disease: identifying the need for personalized treatment. Haemophilia 2018; 24 (3): 460−470, doi: 10.1111/hae.13451.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.