Sartany mají stejný účinek na markery srdečního selhání a endogenní fibrinolýzy jako inhibitory ACE, mají ovšem silnější antiagregační účinek

Úvod

Blokáda renin–angiotenzin–aldosteronového systému (RAAS), který reguluje krevní tlak, zabraňuje rozvoji srdečního selhání a recidivující trombóze u pacientů s infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI). Rizikem může být vysoká zbytková reaktivita krevních destiček, zejména u pacientů po primární perkutánní koronární intervenci (PPCI). ACEi a ARBs podle výsledků předchozích studií krátkodobě působí na markery srdečního selhání, k nimž patří N-terminální fragment natriuretického propeptidu typu B (NT-proBNP) a ejekční frakce (EF), a na markery endogenní fibrinolýzy, např. inhibitor aktivátoru plazminogenu typu 1 (PAI-1). Obě skupiny léků vykazují také antiagregační účinek.

Cílem prospektivní randomizované monocentrické dvojitě zaslepené studie slovinských autorů bylo porovnat účinky ramiprilu a losartanu na tyto markery a antiagregační aktivitu.

Metodika studie

Studie se zúčastnilo 55 pacientů po prvním akutním STEMI, jimž byla provedena PPCI. 28 pacientů užívalo ramipril a 27 pacientů losartan. Souběžně s touto léčbou jim byla poskytnuta duální antiagregační terapie (DAPT) kyselinou acetylsalicylovou (ASA) a klopidogrelem, případně tikagrelorem nebo prasugrelem. Do studie byla zařazena menší kontrolní skupina 9 pacientů také se STEMI, kteří užívali jen DAPT. Na začátku studie a po 6 měsících byly měřeny hladiny NT-proBNP, PAI-1 a EF a vyšetřena agregace trombocytů (vyšetření tzv. closure time). 

Výsledky

Po 6 měsících došlo u obou skupin k signifikantnímu snížení NT-proBNP, hladiny EF a PAI-1 se změnily nevýrazně. V porovnání s kontrolní skupinou vzrostla u obou skupin antiagregační aktivita a zvýšil se čas při vyšetření tzv. closure time (226,7 ± 80,3 vs. 158,1 ± 80,3 sekundy; p < 0,05). Silnější antiagregační účinky ARBs oproti ACEi prokázaly již předchozí studie. Bylo zjištěno, že losartan a ostatní ARBs blokují agregaci indukovanou tromboxanem A₂, losartan navíc brání adhezi krevních destiček i blokádou p-selektinu.

Závěr

Ramipril a losartan vykazují podobný účinek na markery srdečního selhání a endogenní fibrinolýzy u asymptomatických pacientů se STEMI. Mají výraznější antiagregační účinek než samotná DAPT. Silnější antiagregační efekt losartanu v porovnání s ACEi vyplývá pravděpodobně z výše uvedeného dvojího mechanismu. Další výhodou sartanů oproti ACEi je minimum nežádoucích účinků, lepší snášenlivost a bezpečnost. 

(lkt)

Zdroj: Marinšek M., Sinkovič A. Ramipril and losartan exert a similar long-term effect upon markers of heart failure, endogenous fibrinolysis and platelet aggregation in survivors of ST-elevation myocardial infarction: a single centre randomized trial. Biomed Res Int 2016: 9040457, doi: 10.1155/2016/9040457.