Ovlivňuje výběr terapie primární hypertenze u pacientů s COVID-19 závažnost onemocnění?
Vliv dvou běžně používaných antihypertenziv byl hodnocen v randomizované klinické studii u pacientů s primární hypertenzí a onemocněním COVID-19.
Hypertenze a COVID-19
Čerstvě publikované doporučené postupy Evropské kardiologické společnosti (ESC) upozorňují, že se nepotvrdilo původní podezření, že by samotná hypertenze byla nezávislým rizikovým faktorem těžkých komplikací COVID-19 nebo úmrtí na toto onemocnění. Jak vysvětlují autoři guidelines, první observační studie nebyly schopny oddělit vliv věku a běžných komorbidit hypertenze – diabetu a obezity, které se později ukázaly podstatně významnějšími rizikovými faktory. I tak je ale správná antihypertenzní léčba u pacientů hospitalizovaných pro COVID-19 důležitým nástrojem ke snížení mortality a morbidity.
Guidelines doporučují dodržovat platné postupy Evropské společnosti pro hypertenzi (ESH) a konstatují, že uvedená doporučení není v kontextu pandemie nutné měnit. Je třeba nezapomínat na monitorování kalémie, poněvadž u pacientů hospitalizovaných pro COVID-19 byly zaznamenány četnější hypokalémie. Dále je u nemocných s těžkým průběhem COVID-19 možné dočasně vysadit antihypertenzní medikaci, pokud se u nich rozvine hypotenze nebo akutní renální selhání.
Některé výzkumné týmy se v průběhu pandemie zaměřily na benefity a rizika jednotlivých antihypertenziv (ale i dalších léčiv) u pacientů hospitalizovaných pro COVID-19 ve snaze optimalizovat farmakoterapii těchto nemocných. Příkladem může být i následující klinické hodnocení.
Průběh studie
Do monocentrické studie byli v období duben až červen 2020 zařazeni pacienti s COVID-19 (potvrzeno PCR testem) a primární hypertenzí (systolický krevní tlak 130−140 mmHg, diastolický krevní tlak 85−90 mmHg) bez předchozí antihypertenzní medikace nebo nově diagnostikovaní. Pacienti byli randomizováni v poměru 1 : 1 k minimálně 2týdenní léčbě antagonistou receptoru AT1 pro angiotenzin II losartanem (25 mg 2× denně) nebo blokátorem kalciových kanálů amlodipinem (5 mg/den). Průměrný věk pacientů léčených losartanem (n = 41) a amlodipinem (n = 39) činil 67,3 ± 14,8 roku a 60,1 ± 17,3 roku (p = 0,068). V případě nutnosti zaintubování pacienta léčba pokračovala pomocí nazogastrické sondy.
Výsledky a diskuse
Podání losartanu i amlodipinu významně snížilo hodnoty krevního tlaku. Délka hospitalizace činila ve skupině s losartanem 4,57 ± 2,59 dne a ve skupině s amlodipinem 7,30 ± 8,70 dne (p = 0,085). Délka pobytu na jednotce intenzivní péče (JIP) činila u skupiny s losartanem 7,13 ± 5,99 dne a s amlodipinem 7,15 ± 9,95 dne (p = 0,994). Během 30denního sledování byla ve skupině s losartanem zaznamenána 2 úmrtí a s amlodipinem 5 (p = 0,241).
Rozdíly ve sledovaných parametrech mezi skupinami nedosáhly statistické významnosti. Počet pacientů v obou ramenech byl ovšem poměrně nízký, a je tak otázkou, zda byla studie dostatečně silná, tj. schopná detekovat uvažovaný rozdíl mezi skupinami. Obecně lze říci, že v menších populacích lze spolehlivě detekovat spíše větší rozdíly, naopak subtilnější odlišnosti je možné potvrdit spíše ve větších populacích. Autoři se však ke stanovení velikosti vzorku ani výslednému počtu zařazených pacientů blíže nevyjádřili, konstatovali pouze, že byl nízký. Kromě nejasné statistické rozvahy je také třeba upozornit na to, že výsledky byly získány v roce 2020, a tedy u pacientů, kteří se nakazili jinou variantou viru SARS-CoV-2, než jaká aktuálně převažuje v populaci.
Závěr
Uvedená klinická studie neprokázala, že by délka hospitalizace, pobytu na JIP a mortalita pacientů s COVID-19 byly významně ovlivněny výběrem antihypertenziva k léčbě primární hypertenze. To odpovídá i pohledu současných evropských doporučení.
(eko)
Zdroje:
1. The Task Force for the management of COVID-19 of the European Society of Cardiology. ESC guidance for the diagnosis and management of cardiovascular disease during the COVID-19 pandemic: part 2 − care pathways, treatment, and follow-up. Eur Heart J 2022 Mar 14; 43 (11): 1059−1103, doi: 10.1093/eurheartj/ehab697..
2. Nouri-Vaskeh M., Kalami N., Zand R. et al. Comparison of losartan and amlodipine effects on the outcomes of patient with COVID-19 and primary hypertension: a randomised clinical trial. Int J Clin Pract 2021; 75 (6): e14124, doi: 10.1111/ijcp.14124.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.