Lerkanidipin v terapii arteriální hypertenze – observační studie v podmínkách běžné klinické praxe

Lerkanidipin v léčbě hypertenze

Blokátory kalciových kanálů se řadí mezi antihypertenziva 1. linie spolu s inhibitory renin-angiotenzin-aldosteronového systému (RAAS), diuretiky a betablokátory. Lerkanidipin je antihypertenzivum užívané v terapii mírné až středně těžké arteriální hypertenze v denních dávkách 10–20 mg. U pacientů trpících hypertenzí se podává v monoterapii nebo v kombinaci s léky ostatních tříd, například sartany. Observační studie provedená v podmínkách běžné klinické praxe v České republice hodnotí jeho účinnost a bezpečnost u pacientů s esenciální arteriální hypertenzí.

Metodika studie

V rámci multicentrické observační retrospektivně-prospektivní studie byla pozorována antihypertenzní účinnost dihydropyridinového blokátoru kalciových kanálů lerkanidipinu u pacientů již léčených nebo dosud neléčených antihypertenzivy. Mezi sekundární cíle studie patřilo zjištění četnosti otoků kotníků a farmakoterapie v případě, že terapie lerkanidipinem vedla k rozvoji otoků, a byla proto ukončena.

Výsledky

Vstupní kritéria analýzy splnilo celkem 375 pacientů, v tomto vzorku bylo 195 mužů (52 %) a 180 žen (48 %). Průměrný věk účastníků činil 60,3 ± 12,9 roku. Průměrné výchozí hodnoty tlaku krve dosahovaly 154,33 ± 13,83 / 93,46 ± 8,17 mmHg (medián 150/95 mmHg), výchozí průměrná tepová frekvence byla 74,63 ± 8,92 tepů/min (medián 76 tepů/min).

Již při první návštěvě (užívání lerkanidipinu po dobu 1 měsíc ± 2 týdny) byl zaznamenán výrazný pokles tlaku krve s průměrnými hodnotami 137,79 ± 11,71 / 82,67 ± 7,60 mmHg (medián 138/80 mmHg). Pokles tlaku krve při první návštěvě byl hodnocen jako statisticky signifikantní (p < 0,001).

Navzdory výraznému poklesu tlaku krve bylo po první návštěvě nutné u zhruba jedné pětiny (19,73 %) účastníků studie zvýšit denní dávku lerkadipinu. Při druhé návštěvě (3 ± 1 měsíc) došlo k dalšímu poklesu systolického tlaku krve v průměru o 5,87 ± 2,14 mmHg a diastolického tlaku krve v průměru o 3,63 ± 0,97 mmHg v porovnání s první návštěvou (pro obě hodnoty p < 0,001). Ve srovnání s první návštěvou se podařilo dosáhnout cílových hodnot tlaku krve u 85,95 % pacientů.

Lerkanidipin v průběhu studie vykazoval velmi příznivý bezpečnostní profil. Otoky kotníků se objevily pouze u 4 z celkového počtu 375 pacientů. Podávání lerkanidipinu pro rozvoj perimaleolárních otoků bylo ukončeno pouze u 2 nemocných při první návštěvě. Během terapie se neobjevily žádné závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky.

Závěr

Z výsledků studie vyplývá, že lerkanidipin představuje účinnou a bezpečnou volbu antihypertenzní terapie u pacientů s mírnou až středně těžkou esenciální arteriální hypertenzí. Lék současně vykazuje příznivý bezpečnostní profil s minimálním množstvím nežádoucích účinků, ve studii nebyly pozorovány žádné závažné a neočekávané nežádoucí účinky.

(holi)

Zdroj: Souček M., Slíva J., Suchopár J. Observační studie pacientů léčených lerkanidipinem v podmínkách běžné klinické praxe v České republice. Interní medicína 2015; 17 (1): 45–48.