Vliv pohlaví na funkční konektivitu mozkové tkáně u pacientů s roztroušenou sklerózou
Zvýšená aktivace určitých částí mozku či zapojení přídatných mozkových oblastí (tzv. funkční reorganizace) je známý mechanismus, který slouží k částečné kompenzaci změn vyvolaných neurodegenerativním procesem u roztroušené sklerózy (RS), ale i u Alzheimerovy nemoci. Funkční reorganizace mozku zpomaluje zhoršení pacienta po stránce klinické i kognitivní.
Zvýšená aktivace určitých částí mozku či zapojení přídatných mozkových oblastí (tzv. funkční reorganizace) je známý mechanismus, který slouží k částečné kompenzaci změn vyvolaných neurodegenerativním procesem u roztroušené sklerózy (RS), ale i u Alzheimerovy nemoci. Funkční reorganizace mozku zpomaluje zhoršení pacienta po stránce klinické i kognitivní. Všeobecný pokles aktivace mozku je obecně pozorován v pozdějších stadiích nemoci a je rovněž spojen s progresí poruch kognitivních funkcí. Podobně jako je řada neuroanatomických a neurofyzikálních vlastností centrálního nervového systému (CNS) ovlivněna rozdíly mezi pohlavími, předpokládá se, že pohlaví hraje důležitou roli ve funkční aktivaci mozku u pacientů s RS. Ženy mají dvakrát větší pravděpodobnost onemocnění RS, avšak u mužů je obecně pozorován horší průběh nemoci a rychlejší klinická progrese.
Autoři nizozemské studie se snažili prokázat hypotézu, že muži s RS mají sníženou funkční reorganizaci mozkové tkáně ve srovnání s ženami s RS, což se projevuje větším poklesem kognitivních funkcí. K objektivizaci hypotézy bylo použito vyšetření funkční MRI, které umožňuje vizualizaci mozkové sítě u zdravých subjektů a současně zobrazuje funkční změny u neurologických onemocnění. Tato nová metoda zobrazuje mozkovou síť jako soustavu uzlů a jejich spojnic.
Studie se zúčastnilo 60 subjektů srovnatelných věkem, stupněm vzdělání a inteligenčním kvocientem (IQ). Byly vytvořeny skupiny mužů a žen, které korespondovaly stupněm invalidity, délkou choroby a přítomností mozkových lézí v bílé hmotě. U všech pacientů byly vyšetřeny dvě kognitivní domény, které bývají poškozeny u pacientů s RS: vizuálně prostorová paměť a rychlost zpracování informací. Funkční konektivita mezi jednotlivými mozkovými oblastmi a výkonnost mozkové sítě byly verifikovány pomocí funkční MRI, u všech pacientů byla dále zhodnocena asociace funkčních změn v CNS s kognitivními funkcemi.
Z výsledků vyplynulo, že při testování kognitivních funkcí měli muži s RS horší výsledky ve srovnání se subjekty mužského i ženského pohlaví z kontrolní skupiny. Pacientky s RS měly kognitivní testy v normě. Pokles ve funkční konektivitě a výkonnosti mozkové sítě, který byl pozorován u mužů s RS, koreloval se sníženou vizuálně prostorovou pamětí. V kontrolní skupině nebyly prokázány žádné rozdíly v kognitivních funkcích mezi pohlavími, ale při hodnocení funkční konektivity byl rozdíl mezi zdravými ženami a muži prokázán.
Závěrem autoři studie konstatovali, že rozdíly ve funkční konektivitě byly nalezeny pouze u mužů s RS a korelovaly s poškozením vizuálně prostorové paměti. Tento fakt podporuje vliv pohlaví na průběh roztroušené sklerózy.
(moa)
Zdroj: Schoonheim M. M. et al. Gender-related differences in functional connectivity in multiple sclerosis. Multiple Sclerosis Journal 2012, 18 (2): 164–173; doi: 10.1177/1352458511422245
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.