Klinický význam měření rychlosti pulzové vlny

Patofyziologie arteriální tuhosti

Obecně uznávaná mechanistická hypotéza předpokládá, že zvýšení arteriální tuhosti způsobuje předčasný návrat odražené pulzové vlny v pozdní systole, čímž stoupá systolický tlak krve. Vysoký systolický tlak následně zvyšuje zátěž levé komory a spotřebu kyslíku buňkami myokardu s možným rizikem subendokardiální ischemie. Podle dalších studií je zvýšená arteriální tuhost spojena s hypertrofií levé komory, která představuje rizikový faktor ischemické choroby srdeční (ICHS) u normotenzních i hypertenzních pacientů. Ztluštění stěny karotid a intra- a extracerebrálního řečiště v kombinaci s postižením srdce může zvýšit riziko vzniku CMP.

V několika publikacích byly přezkoumány molekulární a buněčné determinanty arteriální tuhosti, které potvrzují, že tuhost cévní stěny je závislá na množství a podílu kolagenních a elastických vláken v cévní stěně. Pomocí imunohistochemických metod bylo prokázáno, že arteriální tuhost nezvyšuje pouze nadprodukce kolagenu, ale také změna organizace kolagenních a elastických vláken v cévní stěně. Mezi rizikové faktory rostoucí arteriální tuhosti patří například stárnutí, genetická predispozice, obezita, kouření, diabetes mellitus, hypertenze, metabolický syndrom, hypercholesterolémie a další choroby.

Praktický klinický dopad

Hlavním důvodem pro měření arteriální tuhosti pomocí PWV je skutečnost, že arteriální tuhost je v současnosti považována za nezávislý prediktivní rizikový faktor pro rozvoj KV příhod. Tuto hypotézu potvrzuje i rozsáhlá metaanalýza 16 studií o celkovém počtu 17 635 účastníků. Po úpravě konvenčních rizikových faktorů zůstává PVW prediktorem ICHS (HR = 1,23; 95% CI 1,11−1,35; p < 0,001), CMP (HR = 1,28; 95% CI 1,16−1,42; p < 0,001) a dalších KV příhod (HR = 1,30; 95% CI 1,18−1,43; p < 0,001).

Další výhodou je, že měření PWV přináší důležitou informaci o dlouhodobém a komplexním působení rizikových faktorů na cévní stěnu. Oproti kolísavým hodnotám glykémie, tlaku krve či lipidového spektra tak odráží skutečnou míru poškození cévní stěny. V současné době jsou navíc známy intervenční postupy, které pomáhají snížit arteriální tuhost. Patří mezi ně úprava životosprávy i působení některých léků.

Závěr

Z dostupných výsledků studií vyplývá, že arteriální tuhost představuje nezávislý prediktivní faktor pro rozvoj KV chorob. Měření PWV by tak v budoucnu mohlo pomoci identifikovat vysoce rizikové pacienty, kteří by mohli více těžit z intenzivní terapie namířené proti konvenčním rizikovým faktorům KV chorob.

(holi)

Zdroj:
1. Laurent S., Cockcroft J., Van Bortel L. et al.; European Network for Non-invasive Investigation of Large Arteries. Expert consensus document on arterial stiffness: methodological issues and clinical applications. Eur Heart J 2006; 27 (21): 2588−2605.
2. Ben-Shlomo Y., Spears M., Boustred C. et al. Aortic pulse wave velocity improves cardiovascular event prediction: an individual participant meta-analysis of prospective observational data from 17,635 subjects. J Am Coll Cardiol 2014; 63 (7): 636−646, doi: 10.1016/j.jacc.2013.09.063.